Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
 
pátek 3. 4. 2020
ISSN 1212-9380
 

 

 
 
pátek 3. 4.
America first

čtvrtek 2. 4.
Nevychází to

středa 1. 4.
Nepřepřahej koně uprostřed brodu

úterý 31. 3.
Střípky korony

pondělí 30. 3.
Ohlédnutí
Kurva zase!
Mluv, mluv, zajímáš mě

neděle 29. 3.

sobota 28. 3.

pátek 27. 3.
Nezávislá média jen kvetou

 
 


 
Citát týdne
Společnost se po mnoho generací vyvíjela zcela zdárně i bez možnosti, aby byli otcové u porodů. Přítomnost otců u porodu je možnost, nikoliv lidské právo.
St. Křeček, ombudsman

America first (Krajánek), 3. 4.

Zdálo by se, že se americkému prezidentovi splnil sen a alespoň jeden z jeho slibů platí. Akorát si nejsem tak jist, že prvenství v počtu nakažených je prvenství, o které stál. S těmi ostatními je to všelijaké – ze slibované zdi stojí jen kousek a ještě mu pár metrů sfouknul vítr, a z proklamovaného návratu amerických firem zpět do lůna mateřské země také není nic. A když jsme u té zdi, při porovnání počtu nakažených v Americe a Mexiku je jasné, že je dnes spíš proto, aby Američané nelezli do Mexika.
    Na pandemii samozřejmě nebyla připravena žádná země, ani bohatá, ani chudá. Joudové, které jednotlivým vládám okopávají kotníky a nenechají na ničem niť suchou, by se měli poučit z toho, jak to probíhalo tady. Od jmenování viceprezidenta Penceho hlavním koordinátorem bylo jasné, že to nemůže dobře dopadnout. Pence je náboženský fanatik, který vědě a medicíně nevěří a má pocit, že modlitbička a sexuální abstinence se o nás postará. A pak do toho šlápl Trump.
    Začátkem února Trump prohlásil, že "všechno bude fajn, protože jsme ukončili letecké spojení s Čínou". 27. února potom hlásal, že "čísla se snižují". O dva dny později "jednoho dne to zázračně zmizí". Koncem února šlo o "fake news Demokratů, kteří ho chtějí porazit ve volbách". 5. března Amerika dělala "skutečně dobrou práci". O týden později "ono to zmizí". O pár dnů později "vždycky jsem věděl, že to je pandemie" a 13. března konečně spustil poplach.
    Mezitím toho Američanům nasliboval dost, od neověřené léčby pomocí chloroquinu až po slib, že vakcína bude k dispozici do dvou měsíců. Když k tomu přidáme neustále boje s guvernéry a pomlouvání zdravotníků, že zaslané pomůcky prodávají na černém trhu, je toho víc, než Američané zrovna teď potřebují.
V. Větvička, Lousville, USA
Nevychází to (Glosa), 2. 4.

Cítím v kostech, že cval doby povoluje. To ovšem nemá nic společného s faktickým průběhem epidemie. Začínají se aktivizovat politikové a zájmové skupiny, v souvislosti s nabídkou připravovaných kompenzací a odškodnění. Ty jsou přirozeně ve formě návrhů k smíchu, je vidět, že příslušné ministryně nemají ponětí, co znamená podnikat. Věřím, že ťafky, které v podobě drsných komentářů přicházejí, pomůžou nápravě. Být tam ministři, byl by optimistický značně méně. Žena v politice má tu výhodu, že nezastává vyhraněné pozice. Uhne. Bohužel to není v dobrém, protože uhne vždycky, i když nemá.
    Umělci, kteří se zpočátku zapojili a dodnes se musíme dívat na jejich klipy a poslouchat ta moudra, která z nich tryskají. Místo Bábo dědo jdi volit máme Bábo dědo vem si roušku. Jde o ztrátu soudnosti nebo přebytek naivity, nevím. Ani kdybych zpěvem Modlitby pro Martu zahnal koronavirus, nepodlehl bych pokušení myslet, že nabádáním Před jídlem a po wécé, umyj si obě ruce dosáhnu nějaké měřitelné změny. Absolutním dnem je selfíčková výzva herce a režiséra J. Mádla, to už asi byl v horečkách.
    Pirát Ferjenčík kritizoval vládu za to, že nemá po ruce štos scénářů dalšího vývoje. Pak by jen po nějakém sáhla a věděla by, jak postupovat. Myslel to vážně!!! Říkal jsem hned, že partaj s názvem, který dnes není ani jánošíkovský (ten aspoň bral jen jedněm), nemá v politice kvůli absenci chápání významu slov co dělat.
    Už asi dva týdny jsem sledoval diskusi na FB ohledně kompenzace ztráty výdělku živnostníků. Mám z toho špatné spaní: ti lidé většinově žijí z ruky do huby, ze dne na den. Nemají finanční polštář ani na měsíc! To by nebylo to nejhorší, ale oni jsou často profesně rasističtí! Viz prohlášení, že tlumočníci a překladatelé jsou jakýmsi lakmusovým papírkem kvality osobnosti! Tento citát minulého týdne kupodivu nikoho nezaujal, ale některá vyjádření byla hodně za hranou. Despekt vůči jiným profesím, které jsou podle nich za vodou, byl děsivý.
    Děsivé je i uvažování řady lidí, kteří považují kompenzace a náhrady za samozřejmost, protože „vláda nás do nouzového stavu uvrtala“. Odškodnění 80 % je jim málo, nejlépe 100 % a kvůli 60 % by šli na Letnou! Samozřejmě ty částky nejsou ani náhradou, ani dorovnáním životní úrovně, stejně jako pojištění není investice s očekávaným ziskem. Jistě natisknou další peníze a všem všechno dorovnat, jenže existuje také něco jako neřízená inflace a ta si podobně jako epidemie poručit nedá.
    O nepokojích a pogromech jsem jenom četl a netoužím po tom, je zažít. Být věřící, modlím se, aby ty hlasy v sociálních sítích, které jsou všechno jen ne tolerantní, zůstaly oslyšeny. Protože jsem ateista, vím, že ani modlení nezabírá.
Nepřepřahej koně uprostřed brodu (Glosa), 1. 4.

Pryč na chvíli s koronavirem a podívejme se na latentní epidemii řádící už desetiletí na poli českého jazyka. Ztrácí se cit pro jazyk a narůstá technický přístup k němu, podporovaný všemožnými testy. Největší zhouba je přesvědčit lidi, že myšlenka se vyjádřit jen jediným spisovným způsobem! Z toho pramení ty nekonečné webové diskuse v nadmíře webových poraden a skupin, opakovaně se tázajících nešťastníků „jak se správně...“! Jim pak zpravidla odpovídají jim podobní nešťastníci dvěma způsoby: buď citacemi z nejrůznějších příruček, b) způsobem ještě horším: „podle mě“, „nikdy jsem neslyšel“ a „my jsme doma říkali“.
    Z mého dlouhodobého pozorování a věnování se vyplývá poměrně tragický obraz a výhled: už dnešní generace dospělých neumí česky, z čehož plyne, že děti učí někdo také takový. Jenže zatímco v matematice žáček hrabě paní učitelku usvědčí z chyby, v češtině nikoli: učitel šermuje internetovými Pravidly, místy připomínajícími svou přehledností stezku v močálu, a žáčka utluče.
    Takže opakuju po tisící a opět marně: český jazyk není přírodní věda a Pravidla českého pravopisu nejsou zákon ani státní norma, aby se dalo jednoznačně rozhodnout. Čeština je svými pravidly a ohýbáním (což je časování, skloňování aj.) poměrně složitý nástroj a kacířsky prohlašuji, že mezi ní a jazykem jiného typu (angličtina) vede zatraceně úzký můstek pro překlad. Fráze pomocí ohýbání slov a fráze na základě vršení slov lze převádět jen obtížně.
    Dalším základním problémem je neznalost reálií a nechápání významu slov a frází, a to jak starých, tak nových. V jedné FB skupině padl dotaz: jak přeložit „Don't change/switch horses in midstream“. Objevilo se:
Ševče, drž se svého kopyta.
Vítězná sestava se nemění.
Uprostřed proudu se nepřepřahá.
Nebrzdi do kopce.
Neser se do věcí, které fungují.
Neměň práci v půli cesty, i když ti dochází pára
Od stolu se neodchází.
Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil.
Když vůz jede z kopce, vola nevypřahuj.
Kdo nasedne na tygra, nesmí sestoupit.
Nepřepřahej koně uprostřed řeky / uprostřed závodu / uprostřed kopce / uprostřed proudu / uprostřed cesty.
    Dílem šlo o odpovědi „já znám“, ovšem dílem o nekompetentní vyhledávání! A to mě zarazilo, kromě té totální neznalosti, nejvíc. Na druhé straně těžko najdu správný výsledek, když ho neznám. Ó, teď je čas na můj oblíbený a moudrý citát: „Neptej se, když neznáš odpověď.“
    Nejblíže byli tipující poslední varianty, až na ty anglicismy, protože řeka se překonává brodem. To je místo, kde se koně mohou brodit, tj. stojí pevně na dně a proud je, ale zejména povoz, nestrhává – to už se asi neví. Také se neví, že říční dno není něco pevného a stabilního a po nějaké době ježdění vypadá tak, že být málo vody, rozumný člověk tak nevjede. Dalším problémem je, že k přepřažení koně je třeba zastavit, což je uprostřed brodu to poslední, co by bylo dobré udělat – řeka se musí překonat jedním vrzem! Dokud vůz jede, dodává setrvačnost část potřebné síly. Zastavený vůz se už nemusí nikdy rozjet. Kromě toho je stojící vůz přímo vábničkou pro nejrůznější lapky (pro ty mladší – zloděje, loupežníky).
    Vyměnit koně tedy znamená zastavit, koně odpojit, vyvést je na břeh, tam (kde se vzali, tu se vzali) vzít náhradní, zavést je zpět k povozu a v proudu, tedy značně nestabilním prostředí, je uklidnit, aby se dali uvázat. Vysvětlete koni, aby se nehýbal, že může uklouznout. Pak se už jen rozjedete a pokračujete...
    Náhradní koně mít můžete s sebou, jsou přivázáni vzadu za vozem. Protože je máte jako rezervu na výměnu, logicky uvážíte před přejezdem, jestli stávající nejsou náhodou unavení, a přepřáhnete před brodem. Budete se asi divit, ale lidi dřív výrazně častěji přemýšleli. Jinak bychom dnes nevedli tak pitomé a zbytečné diskuse.
    Co tedy ono rčení znamená? Změny zásadní důležitosti neděláme v kritických situacích, které bychom tím ještě zhoršili. Nebližší skoro ekvivalent, co znám, zní: V započatém bludu setrvej, ale ten se týká spíše rozhodování, což tady de facto je přítomno. Když máte někde být v daném čase a stojíte na zastávce autobusu, máte možnost jít pěšky a přijít o něco pozdě, nebo počkat na autobus, který však nemusí jet včas. Když už si vyberete jednu možnost, je dobré u ní zůstat. Nejhorší je „počkáme půjdeme vrátíme se počkáme půjdeme vrátíme se...“. Mezitím vám autobus ujede a pěšky přijdete tak pozdě, že zmeškáte.
    Dorazilo mě, že prý to není české rčení a je málo známé. Původ se sice přisuzuje prezidentovi Lincolnovi, ale rozhodně rčení více než zdomácnělo, s ohledem na brod patrně už hodně dávno. Brod je tam důležitý proto, že jde o nestandardní překážku. Přepřahat v proudu nemá logiku, proudem se nejezdí. Nebrzdi do kopce a další varianty se týkají hodně jiných situací. Jet na tygrovi – jaké poučení si vzít, netuším.
    Budeme si muset hledat jiné rčení.
Střípky korony (Co dům dal), 31. 3.

Už jsme za vodou, objevují se opět debilní fórky na Babiše. Ukázka mluví za všechno. Kdyby vláda jednala bezchybně, šiřitelé podobných píčovin by se nechali dobrovolně infikovat, jen aby ho mohli poťouchle přistihnout při nemístném vytahování. Většina z vtipálků nemá ani ponětí, jak to vypadá za našimi hranice, jedovatá sebestřednost národa dosáhla historického maxima. I domácí šití roušek a vývoj a výroba a alternativních ochranných pomůcek slouží především jako výtka vůči vládě.
    Ursula von Leyden kritizovala ještě 13. 3. na tiskové konferenci k dopadu pandemie uzavírky hranic: „Protestujeme proti uzavírkám hranic, které mají silný společenský a hospodářský dopad, narušují životy lidí a přeshraniční obchod.“ Co jí bránilo říct: „I když uzavírky hranic mají silný společenský a hospodářský dopad, narušují životy lidí a přeshraniční obchod, tak chápeme v souvislosti s nebezpečím šíření Koronaviru nutnost jejich zavedení.“ Ministr Vojtěch 24. ledna prohlásil, že epidemie není problém, že jsou připravena standardní opatření v souladu s doporučeními EU a WHO a jsme maximálně připraveni. Předhazuje se mu to dodnes.
    Média v čele s ČT neuvádějí v grafech postupující nákazy počty testovaných? Pak se objevují takovéto lži! Páteční nárůst infikovaných je způsobený nárůstem počtu testovaných, což nenápadně zaznělo, když graf na obrazovce nebyl, ale v grafu se to nepromítlo. Informace o skladbě testovaných se neuvádějí vůbec! Je přece rozdíl, když přijdou výsledky z testování lidí pražské čtvrti, z testování zdravotníků na příjmu nemocných a vesničky mé zapadlé střediskové. Proč denně posloucháme čísla o nárůstu? Proč nás zbytečně straší?
    Systém je tak odolný, jak jsou výjimky bezvýznamné. Co vede někoho k žalobě na stát, že svým opatřením neumožní otcům základní lidské právo na přítomnost otce u porodu? Musí tam otec za každou cenu být, když jinde se nesmějí zakecat tři a více lidí? Proč mají děti v nemocnicích výjimku a rodiče je mohou navštěvovat? Stojí pár slz za to riziko? Mají otcové a děti výrazněji vyšší imunitu?
    A co další výjimky? Například diplomati. Nevím, jak to řešit, což aby nevycházeli jako ostatní. Každou chvíli slyšíme, že nějaký politik je nakažený. Vždyť to je také šiřitel! Je těžké pochopit fatální nebezpečí výjimek?
   Lékařka Peková nevyvinula žádný systém pro testování na koronavirus, který by stál ani ne polovinu státního a který jí trhá z rukou celý svět, s výjimkou ČR, která jí ho zakázala? Nezakázala, protože se toho její laboratoř vzdala. Majitel laboratoře je její muž a ten se odmítl zapojit, protože nedokázal splnit požadavky na proces testování, ačkoli povolení měl.
    Nejen čínské rychlotesty na koronavirus jsou málo účinné. Platí to pro všechny rychlotesty testy nasazené do pěti dnů po infikování. Mistrovstvím propagandy je, že u nás lze současně tvrdit pravdu i lež, přičemž oboje velice hladce koexistuje, ačkoli to tvrdí stejný mluvčí.
    Zesměšňuje se vláda nedostatkem roušek, respirátů, čisticích prostředků atd. atd. Jistě, neklapalo to a místy pořád neklape. Ale neklape to k lepšímu. Žádná země neměla zásoby prostředků. Udržovat je si nemohly dovolit ani USA a před lety zásoby rozprodaly. Teď je začal vyrábět Ford a další. To by u nás bylo keců, kdyby Škoda montovala roušky.
    Místo, abychom byli, my jako občané, rádi, že přes trvale nevyvedené školství dokážeme vyvíjet a vyrábět, byť netradiční, ochranné prostředky i na koleně, protože jsme jakýmisi tykadly vlády, která jsou první na místě potřeb, děláme si z toho prdel a chybu vlády. Jako by vláda byl nějaký vetřelec, který nám škodí. Kdo z vás by chtěl být teď premiér? Rovnou ho zastřelme! Pokud jde o tu pomoc, začínám mít dojem, že i zde se projevuje škodolibost a pomáhá se především proto, aby se protistrana zesměšnila.
    Na závěr malá statistika: v Itálii zemřelo v letech 2013-2016 na chřipku 68 tisíc lidí. V USA zhruba stejný počet v roce 2017 (roční průměr je 36 tisíc).
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2020: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání