Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
 
středa 29. 1. 2020
ISSN 1212-9380
 

 

 
 
středa 29. 1.
Programátorský patlathon

úterý 28. 1.
Korona, virus a co vlastně?

pondělí 27. 1.
Ohlédnutí
Mám ho!
Táta je víc

neděle 26. 1.

sobota 25. 1.

pátek 24. 1.
Pohádky a dospělí

čtvrtek 23. 1.
Zákaz k ničemu

středa 22. 1.
Kroužek čůrkem vyčúraný
Do práce na kole

 
 


 
Citát týdne
Když protestuju, už se smiřuju.
E. Ionescu, dramatik

Programátorský patlathon (Analýza), 29. 1.

Tomáš Vondráček ví, jak se prodat, nakonec vlastní reklamní agenturu. Do Prahy sezval programátory, kteří za víkend, zadarmo a za náležité mediální pozornosti téměř naprogramovali slavný e-shop na prodej elektronických dálničních známek. Ten, co za něj chtěl stát zaplatit 400 milionů korun.“ Tak začal novinář P. Holec svou glosu, a nebyl sám. Co věta, spíše větný výraz, to perla. Souhlasit lze pouze s tou první. Nic zasluhující označení „téměř“ totiž nevzniklo.
    Zakázku na e-shop dálničních známek ajťáci nezvládli. Udělali demoverzi části zadání. Jsem zvědavý, kdo z programátorů mi vysvětlí, že se mýlím. A nefunguje, viz kontrola značky v pondělí. Napřed byl problém značku zadat, protože se nikde neobjevilo jednoznačně identifikovatelné pole pro zadání (není tam dosud), když se to podařilo, značka přepsala pokyn k zadání a po Zkontrolovat se nic nestalo. Po nějaké době už to napsalo hlášku o neexistenci značky, leč grafické vymezení pole pro její zadání tam není dosud. Můžete tedy napsat značku nesmyslnou (nesplňující pravidlo pro strukturu), nestane se opět nic. Programátoři měli zřejmě tolik práce, že si usnadnili práci požadavkem na zadání značky „bez mezer a pomlček“, což je banalita pro absolventa dvou návštěv počítačového kroužku.
    Slepé (nenaprogramované) větve končily chybovou hláškou, popř. „error 404“ (neexistující webová stránka). Nemám čas ani chuť ladit program za jeho tvůrce. Asi měli všichni moc práce, ale za to bych jim nedal ani zápočet... Ostatně podle šéfa projektu budou na zadání ještě měsíc pracovat!!! Zdá se mi to, nebo s námi hraje někdo betla a dělá si z nás prdel?! Nevím nic, že by v zadání bylo “něco přes víkend napište a pak máte měsíc na dodělání“? To se nikdo z těch profíků nestydí vydávat ten paskvil za společné dílo znamenitě placeného programátora?
    Počítejme: pracovalo 90 lidí (původně 60, nakonec „zhruba“ 100), prakticky nonstop, velkoryse jim počítejme pět směn, to je 3600 člověkohodin. Vznikly prý dva systémy, ale jsou pouhým okem nerozlišitelné. Dobrá, počítejme 1800 hodin (ta moje nemístná velkorysost, ale ten druhý platit nehodlám), to dává 555 korun za hodinu (někde jsem četl, že to dílo ocenili na milion). Sto tisíc za měsíc, pěkný plat.
    Jsem sice už dlouho bývalý programátor, ale troufám si tvrdit, že s dvěma třemi lidmi měl za 5-10 dní hotovo. Samotné programování bych zvládl sám za týden, ale grafické rozhraní, rozhodování o volbě barev atd. by zdržovalo. Nevýhoda je, že už to neprokážu. Ten nadhled nad zadáním, kdy se vám v hlavě tvoří grafická představa řešení, ten se ztrácí. Logika vlastního programování ne. Jako vysokoškolský asistent bych týmu řešitelů nedal ani zápočet.
Úloha na závěr: Parkovací automat má po zaplacení správné částky vydat lístek, není-li jízdenka vytištěna, peníze se vracejí. Činnost automatu lze kdykoli přerušit. Každá operace v sobě má test na správné provedení, další krok pokračuje, jen když test projde. Podle které varianty byste programovali a proč?
  • 1. vhodit peníze, 2. uložit peníze, 3. vytisknout jízdenku
  • 1. vhodit peníze, 2. vytisknout jízdenku, 3. uložit peníze
Korona, virus a co vlastně? (Poznámka), 28. 1.

Média už několik dní omílají apokalypsu tímto virem rozpoutanou, ale aby někdo dodal charakteristiku, to ne. Když čtu definici „Koronavirus (Coronavirus) je společné označení pro čtyři rody virů obsažených v podčeledi Coronavirinae: Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Způsobují závažnější i méně závažná onemocnění zvířat a lidí.“, nevím nic. Akorát že Solnohrad je hlavní město Solnohrad.
    Ani to, že „jeden“ takový způsobuje SARS nebo MERS není informace ospravedlňující hrůzu atributu „korona“. Je to prostě virus napadající lidi a šířící se rychle a „pacient má horečku, těžký kašel, bolest na hrudi, může mít i rýmu a je dušný, je to ve své podstatě těžký zápal plic“. To by stačilo, tak proč tam média pořád cpou tu koronu, jako kdyby to byla podstata? Koronaviry "Způsobují závažnější i méně závažná onemocnění zvířat a lidí.“ – vzpomínáte si?
    Počet mrtvých v Číně byl od pátku do včerejška 26-40-50-70. Ano, narůstá to, ale... U nás umírají každoročně dva tisíce lidí na chřipku a je nás řádově procento populace Číny. Prý je úmrtí a nakažených mnohem více. Prý... Když nic nevíme, jak se dovíme pravdu? Tak se spekuluje, až se z počítačů kouří. Tajný výzkum, tajená nehoda, poplach. Netušil jsem, že poplašná zpráva musí být podle zákona nepravdivá! Jinak není poplašná! A máme to, začali jsme si sami. Pravdivá zpráva přitom může způsobit mnohem větší paniku a poplach, tedy naplnit věcné znaky skutkové podstaty definice poplašné zprávy.
    Nechejme zákony být jejich osudu a podívejme se na ukázku práce médií. Titulek, fotka a popiska – jak to křiklavě neladí – stylisticky, ani obsahově! Proč Wu-chan žádá nevyrobitelné obleky? Proč pod fotkou Asiatky v roušce, jakých v Praze potkáváme denně desítky, jsou zmíněni „hroutící se lékaři“? A muž vpravo za ženou si zjevně poklidně zapaluje cigáro. Jakous takous starost má jedině stařík vlevo, ale toho patrně bolí revmatické koleno.
    Korona virus napadá zjevně i mozek novinářů a objektiv fotoaparátu. A ani v tomto případě není Wu-chan epicentrem nákazy koronavirem 2019-nCoV, ale docela obyčejným nudným centrem!
Ohlédnutí (A týden uplynul), 27. 1.

* Umřel senátor Kubera, poslední mohykán přijatelné politiky, štika ve smrdutém rybníku s kapry – politici říkají „bude nám chybět“, ale je v tom znát úleva. * Na úterní soud Srp vs Hutka písničkář dodal místo stovek údajných Srpových udání jen čtyři nečitelné stránky – myslím, že je to pro všechny víc než trapné. * Novou Miss Německo vybere porota, ve které budou smět být jen ženy – tuto diskriminaci vyváží jen účast mužů v soutěži samotné. * Stržený Mariánský sloup na Staroměstském náměstí má být obnoven – jenže se už objevila iniciativa za jeho znovustržení, takže se akorát budeme dohadovat. * Experiment odborníků prokázal, že zdrojem kolon jsou i asistenti bezpečné vzdálenosti – a jsme v háji. * Utajený sex s prasetem by 31 % lidí absolvovali raději, než aby se to o nich říkalo, a oni ho neměli – dobrou pověst máme jenom jednu. *
Mám ho! (Editorial), 27. 1.

Na moji stížnost na chování průvodčí a zpoždění vlaků při předvánoční cestě z Olomouce mi po skoro měsíci odpověděli. Ke zpoždění napsali, že je zachyceno nastavením a „v systému nastavených přestupních vazeb a čekacích dob nedošlo k pochybení“. Pokud jde o chování průvodčí (ironizovala to, že nemám v Inkartě zakoupený lístek a jiné), dostalo se mi této informace: „Za tuto skutečnost a za potíže při kontrole jízdních dokladů Vám právem náleží naše omluva. Komunikační schopnosti vlakového doprovodu byly konzultovány s průvodčí formou motivačního pohovoru.“ Ulevilo se mi.
    Minulý týden jsem se věnoval psaní slova čúrat (22. 1.). Na základě diskuse dodávám, že u nadávek je nesmysl se řídit Pravidly. Podobně jako piča a píča lze použít čurák/čúrák/čůrák (čuras, čurament a další) bez újmy na pravopisu. Nadávky jsou z podstaty iracionální, není tedy jediný důvod lpět na pravidlech.
    Ve čtvrtek jsem si vyzvedl auto s opraveným termostatem, který způsoboval pozdní přepínání provozu na LPG, a tím vyšší spotřebu benzinu. Je to tak na 80 %, protože teplota kapaliny nejde přes 85 stupňů a v počítači na nastaveno přepnutí asi na 50. Faktem je, že když startuju auto s motorem zahřátým na 60-65, přepne se na plyn hned. Patrně špatný průběh hysterezní smyčky. Doporučení servisu zní jako od obvodního lékaře: sledovat!
    Vydal jsem se s pomocí navigace do Kopřivnice. Byl to problém, aplikací na Windows Phone 10 valem ubývá a neměl jsem řádnou mluvicí. Nakonec jsem nějakou našel a v pořádku dojel. V Kopřivnici jsem si vyzvedl elektrocentrálu, kterou jsem vydražil na Aukru za 800. Poslouží jako zdroj pro elektrické nářadí, když budu daleko od domu. Například prořezávat větve – na strom už hole nepolezu.
    Na zpáteční cestě jsem udělal zastávku ve Zlíně, protože jsme šli večer do Zelenáčovy šopy na koncert skupiny Latino jazz night. Vynikající, škoda že hrají málo. Saxofon plus klarinet, bicí a dvoje perkuse – už z toho je zřejmé, že aranžmá jsou dílem muzikantů. Došlo i na srdcervoucí nádheru Besame mucho (čti bešamel čučo), tentokrát v desetiminutovém provedení s lehce melancholickým nádechem.
    Začala vinná sezóna, takže v pátek odpoledne jsem degustoval v Miloticích archivy a v sobotu v Moravanech vypomáhal na jejich degustaci. Letem světem – archivy mají své za sebou, už to není, co dřív. Víno jako takové sice většinou vydrží bez vad, ale že byste lezli rozkoší po zdi, to ne. Nové technologie dokážou zázraky a udělí dobré víno i z průměrné úrody, ale stabilita jde povážlivě dolů. Tím neříkám archivy a archivní košty nedělat, ale smířit se s tím, že už to nebude jako dřív. Ostatně milocký archivní košt se pořádá jen jednou za čtyři roky, takže přiměřeně archivně. Na třetí tzv. šidlenskou degustaci už jsem neměl v neděli sil.
    No a hit roku 2020 – obraz ze zlínské Galerie pod radnicí. Měří 115x135cm, takže ho musela vzít DD, mně se do auta nevešel. Padl mi do oka před Vánocemi a získal jsem ho po dlouhém rozhodování. Nakonec, zvýšili mi důchod, tak co. Jmenuje se Vlci, ale já jsem ho s dovolením autora (prostě) přejmenoval na Běsi – kvůli oné ženštině vlky doprovázené. Esence zla, které pádí měsíční nocí k nic netušícím lidem v sídle na obzoru. Jsem druhý majitel, pro ponurost manželka toho původního zakázala obraz doma mít. Hodná to žena.
    Minulou neděli skončil druhý díl novinky ČT – dvojdílných filmů. Ze Stockholmského syndromu moc nezůstalo, natáhnout první díl o půlhodiny a pár dotáček mohlo vést k zajímavému počinu. Včerejší druhý pokus Vysoká hra je sice mistrně zpracovaným pohledem do české politické mafie, ale autor Láska ani pod jménem Krása a v podání zapomenutelného Krajča nepřekročí své hranice (lépe „nepřeroste“: mimo záběr lezou po kolenou chlapíci a podkládají mu pod nohy špalky, aby byl vyšší, jako O. Novému při tanci s A. Mandlovou): stejně nemůže a nesmí nic říct, natož vyšetřit.
    Foto: na malé je zase jedna nabídka lidí, co šetří potraviny a žijí gretologicky; Zlí, Zelenáčova šopa a Latino; Kopřivnice je město, kde se po třetí hodině nenajíte za normální cenu, kde si nevyfotíte památku, protože nezaparkujete (vše foceno z auta na první dobrou) – jeden kostel, další kostel, krajina poblíž; Moravany před degustací; a to je on, obraz za cenu ojetého auta. Bude mi připomínat, že zlo už mě nezaskočí, mám ho na dohled.
Táta je víc (Meditorial), 27. 1.

Odstupující šéf KDU mi vehnal slzy do očí. Několikrát opakoval „táta je víc než předseda strany“ a konečně Lidovci uznali LBGT: „Každý, kdo vychovává dítě, je hrdina.
    ČT sport, krasobruslení, drama: „... a blížíme se do závěrečného finále...
    Pátek: v Číně 26 mrtvých na korona virus. Sobota: 40 mrtvých. Neděle: 50 mrtvých. To je událost celosvětového významu? U nás zemřou každý rok dva tisíce lidí na chřipku...
    Zpráva ČT24: Na škole v X zakázali mobily při vyučování. Obsah zprávy: jde o doporučení, děti dají vypnuté mobil co „nejhlouběji“ do tašky...
    „Stovka programátorů napsala za víkend zakázku za 400 milionů,“ hýkala nadšením média. Odhadované náklady tři miliony. Opravdu vytvořili ten systém e-známek, který není do detailů známý? Poznal jednu značku – to je test? Nebere „zatím“ karty – to je test?
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2020: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání