Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
 
sobota 15. 8. 2020
ISSN 1212-9380
 

 

 
 
sobota 15. 8.

pátek 14. 8.
Recenze na film, který jsem neviděl

čtvrtek 13. 8.
Hoří, má panenko

středa 12. 8.
Virus a média

úterý 11. 8.
Královský plat

pondělí 10. 8.
Ohlédnutí
Oblouk jako panic
Samolibost

neděle 9. 8.

sobota 8. 8.

 
 


 
Citát týdne
Pravda a láska jsou na horizontu, který se vzdaluje rychlostí, kterou se k němu přibližujeme.
Jiří Jírovec, spisovatel

Recenze na film, který jsem neviděl (Názor), 14. 8.

Nový film o Havlovi budí emoce, leč je přijímán převážně pozitivně – tedy kritikou. Už jsem předeslal, že mám výhrady na základě toho, co jsem slyšel a viděl. Vadí mi posedlost podobou, něco, co už i začínající student FAMU ví: podoba není podstatná. Může dokonce být zavádějící a matoucí, může rušit. Havel si je podobný asi tak, jako když uděláte součet časových snímků za 20 let a použijete karikující filtr. Havlová si kupodivu není podobná ani trochu – má sice bělavé vlasy, ale účes je jiný.
    Podle některých hlasů nemáme lpět na srovnávání podoby, tak sakra proč se o ni tvůrci snažili? Herec-Havel by nemusel ani ráčkovat, aby divák měl jasno, že to není Hurvínek, ale Havel.
    Režisér filmu prohlásil: „Řekl bych, že v Česku bude ten film každý kritizovat. Každý si na něj udělá názor a bude to opravdová mela, protože zkrátka tu dobu nějakým způsobem většina lidí zná. Ať už z vyprávění, nebo ji zažili na vlastní kůži. Ale v zahraničí na to budou zkrátka koukat jako na něco, co je velmi podivný příběh bůhví odkud. A tam, si myslím, může mít ten film větší úspěch než tady.“
    Proč asi? Zjevně proto, aby otupil hrany výhradám, kterých se bál. Nedal to sice najevo, ale bál se jich. Jistý v kramflecích si není. Samozřejmě že bude každý mít nějaký názor, ale to přece není špatně, jak se nám snaží naznačit. A že to budou brát v zahraničí jinak – to je samozřejmost a pouze jen zbožné přání, aby to „jinak“ bylo „líp“. Dá se to předpokládat, zahraničí ho bere jinak už dávno, taky černobíle, ale s posunutými koeficienty.
    Další poznámka režiséra: „Jeden z cílů filmu byl znovu rozvířit debatu o odkazu Václava Havla, o myšlenkách, které reprezentoval. Jsem proto rád, že se o filmu mluví.“ Odkaz VH je něco tak nedefinovatelného a složitého, že se výsledku dobrat nelze. Já mám vůči němu dvě výhrady – vztah k ženám a jistou majetnickou neupřímnost. Bráno od konce okázale pohrdal majetkem a konzumní společností, ale jako auto si pořídil tuším BMW nebo Audi (to je jedno), místo aby své vlastenectví podpořil byť individuálně vybavenou Škodou.
    Pokud má někdo mít u mě svůj pomník, musí být férový a poctivý, mravně čistý v základních záležitostech. Jeho sukničkářství bylo nejen všeobecně známé, ale také všeobecně tolerované (včetně přátel – svedených manželek nebylo málo). Totéž u Klause přesně naopak. A že byl Klaus amatér ve srovnání s ním. Aby bylo jasno: nevadí mi, že byl na ženské, ale pak nemůže stát na piedestalu mravnosti, etiky a hodnotit charaktery jiných, o společnosti nemluvě. Tedy může, ale je to jako když vedoucí skautů po nocích laškuje na táboře se skautíky.
    Havel vykonal mnoho dobrého, můžeme být rádi, že jsme ho měli, ale poměřovat všechny další s ním lze jen s mnohými výhradami. A není dobré mluvit o odkazu pouze u některých jeho aktivit.
    Na fotce je ukázka vlivu „podoby“ na dojem: Glenn Miller a herec James Stewart. Naprosto jiné typy, ale stačil nepříliš zdařilý účes a vzdáleně podobné brýle a potřebná iluze byla na světě.
Hoří, má panenko (Analýza), 13. 8.

Co Čech, to hasič, ale co se stalo v bohumínském paneláku, nevíme.To, co se píše, a to, co lze vidět na videích, si odporuje.
    Muž s kanistrem zazvoní u bytu, kde slaví asi 16 lidí narozeniny. Pět nebo šest jich pokuřuje na balkoně, zbytek je uvnitř, někteří (nikoli jeden) jsou otevřít. Muž se snaží dostat dovnitř, ale lidé (ne jeden člověk) mu v tom brání. Jeden by asi s využitím okamžiku překvapení dovnitř pronikl. Takto chrstne něco benzinu dovnitř, dveře se podaří zavřít, zbytkem je poleje a někdy během těchto okamžiků zapálí. Nepustili ho dovnitř patrně proto, že tam měl část rodiny a patrně ho čekali. Tak či tak hořelo uvnitř a hlavně venku.
    Nastal zmatek, který se netýkal těch, co pokuřovali na balkoně. Na onom balkoně, který po většinu času hořel! Neznám dispozice bytu, ale těžko benzin dochrstl až na balkon a tam zapálil patrně vynesené křeslo, aby uvnitř bylo víc místa pro početnou návštěvu. Otázka je, co na balkoně vytrvale hořelo a hlavně proč? Lidem z balkonu se podařilo přelézt na sousední balkon a zachrání se. Co se děje v bytě?
    Vchrstnutý benzin údajně zapálil umakartové stěny, přesněji jádro, tedy koupelnu a WC. Ty sousedily nejčastěji s kuchyní, kvůli odpadům a vodě. Pár lidí postříkaných hořlavinou také vzplálo, ale z těch zbylých si mohl někdo zachovat chladnou hlavu. Mezi chodbou za dveřmi a balkonem byl nejspíš pokoj, tam nemělo důvod něco hned hořet, v kuchyni a dalším pokoji patrně také ne. Namočit deky, snažit se otevřít dveře, přelézt na balkon popř. světlíkem také asi zkusit šlo.
    Z videa pořízeného policií je zřejmé, že za vstupními dveřmi je chodba, doprava je vstup do předsíně bytu, opatřený bezpečnostními dveřmi. Jestli je vlevo další vstup do dalšího bytu, není zřejmé, ale asi ano, jinak by nebyl pro bezpečnostní dveře důvod. Z bytové předsíně vedou dvoje dveře do pokojů s balkonem, pak je vidět další dveře, patrně od kuchyně. Zbytek předsíně s dveřmi do jádra na záběrech není.
    Stopy požáru jsou pouze v chodbě za prvními vchodovými dveřmi, po druhé vchodové, pak už ne – ani druhé dveře nenesou stopy požáru. Takže nemáme jasno v tom, co se v bytě dělo. Bleskové rozšíření požáru konstatované hasiči napovídá tomu, že muž s kanistrem se dostal dovnitř a tam benzin rozléval.
    Povídání o záchraně pomocí vrtulníku, rukávu a matrace si odpustím. Na to nemám a většina se mnou ani zkušenosti, ani znalosti, ani představu. Z filmů a knih víme všichni jediné: požár je něco jako rozvodněná řeka. Stačí málo a jste bez šancí, pokud jste nějaké měli.
Virus a média (Komentář), 12. 8.

Epidemie koronaviru se neblaze projevila i na médiích, myslím, jejich prodejnosti, přesněji prodeji a inzerci. Nejhůř dopadl Sport, protože se nic nedělo, šel na polovinu denního nákladu. LN spadly v předplatném o 23 %, HN o 22 %, MFD o 12 % (uvádím dubnová čísla a meziroční pokles). Z týdeníku Týden se stal měsíčník, z dvoutýdeníku také. Některé časopisy skončily úplně (Tina bydlíme, Top Gear, Motor, Moderní řízení, příloha HN Ego! Finanční servery Peníze.cz a Finmag.cz zaznamenaly propad inzerce o 70 %. Televize vaří z vody, resp. z archivů, stav se ukáže na podzim. Televizní stanice Rebel 2 – Slušnej kanál skončila.
    Pokud jde o srovnání prodaných výtisků duben–leden, suverénně vede Právo s poklesem o pouhých sedm procent. V objemu inzerce zvítězily HN (nárůst 2,3), ale v květnu nastal prudký pád o třetinu, zatímco ostatní mírně rostli. Pro tištěná média se jako rozhodující bod změn předpokládá konec roku.
    S využitím dat z Mediažurnálu 2/2020.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2020: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání