Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Turecké hospodářství (Poznámka), 11. 11.

To, co se teď děje v Turecku a Sýrii, nechápu ani náhodou. V dvou radikálně se lišících názorech na celou záležitost se prostě nevyznám, a proto se k ničemu názorově nepřikloním. Jen mi to silně připomíná národnostní a náboženské půtky kdekoli jinde, naposledy kousek na východ, po rozpadu Jugoslávie.
    Vrtá mi hlavou několik drobností. Jak je možné, že člen NATO napadne souseda, aniž by to s někým, konzultoval? Jak to, že něco takového podnikne někdo, kdo se roky uchází o členství v EU? Chce tam Turecko vůbec? A že mu tak najednou Kurdové vadí. Mezi námi, to není nějaké Kosovo s několika miliony lidí – Kurdů je 50 milionů! Mají taky máslo na hlavě, pokud jde o harašení zbraněmi a páchané násilnosti. Jenže to dělají na svém území, kam se jim serou jiní.
    Erdogan to hraje na obě strany a Trump je jen figurka. I naše zprávy tvrdily, že stáhl americké vojáky, akorát se pak ukázalo, že jde o 50 kousků z pohraničních oblastí. Jinde jich mnohem víc zůstalo. Co se to se hraje za dezinformační hru?
    Jiná polévka – co se skrývá za tím, že Turci opravdu koupili ruský systém protivzdušné obrany S 400 přes varování USA, že už nebudou moci používat hi-tech letadla F35, ale taky budou vyřazeni z účasti na jejich programu. Rusové už jim nabídli svoje Su35. Jen mimochodem – turecká armáda je v NATO největší. Od teď její leteckou část mají pod palcem Rusové.
    A co se děje? Jaké jsou reakce? „Znepokojení.“ To je opravdu hodně.
    Aktualizováno: Erdogan prohlásil, že pokud ho ostatní státy EU naštvou svou kritiku, pustí jim tam tři miliony běženců. On ten Vermes v románu Sytí a hladoví měl pravdu.
Jak uctít Mistra (Glosa), 11. 11.

Praha ať si Gotta pohřbí, my ho zapijeme, řekly si patrně chytré mutěnické hlavy a letošní burčákový pochod změnily k obrazu božímu. Karel Gott za to samozřejmě nemůže.
Jen čekám, až nějaký revivalový šílenec zazpívá "Burčák si prokvasím o trochu víc, gatě si povolím, a jinak nic...", "Burčák mám všecek vypitý, v duši mám divný tlak..." či "Je jaký je, trochu kalný, trochu přejítý, piju ho já, piješ ho i ty, jenže jinak než chci já..."
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání