Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Citát týdne
Každý přečin se po určité době promlčuje. Jestliže je za promlčení vraždy stanovená doba 20 let, tak to, že Babiš spolupracovat s StB (jestliže byl na tak exponovaném místě, tak musel), mě jako voliče v roce 2019 nezajímá.
Jan Rychlík, historik

Ohlédnutí (A týden uplynul), 5. 8.

* Ekologická Greta hodlá přeplout Atlantik na jachtě bez obsahu uhlíku – ještěže někdo ví, jak zachránit přírodu, nota bene člověk, který vidí CO2. * Reklama nám nabízí unikáty jako „dvoufázová micelární voda se suchým olejem" – a my řešíme globální oteplování a stíhaného premiéra... * Vrchol korektnosti představuje švédské slovo ?siktskorridor – myšlenka, kterou si nesmíme ani pomyslet. * V Londýně se demonstranti protestující proti energetické firmě připoutali k budově, kterou loni firma opustila – hlavně že lidský řetěz držel. * Graffiti na Karlově mostě zmizelo šetrně zásluhou profesionálního čističe, který se už na to „nemohl dívat“ – patrně na úředního šimla zapojeného do akce. *
Hudební ráj (Editorial), 5. 8.

Původně jsem mířil do Prahy, dokonce bylo domluvené setkání v Růžovce a návštěva koncertu v baru Limonádový Joe, ale pak se mi to rozleželo. Další cestu tam budu mít až koncem srpna a měsíční absence by mohla hrozit rčení Sejde z očí... Tak jsem akorát odvezl Alfu na dopasování přední kapoty a nějaké drobnosti, na něž se nedostalo. Když jsem se pak vracel na grunt po oné křižovatce, kde jsem byl ponížen a degradován na dopravního blbečka, blesklo mi hlavou to, co v ní pořád sedělo: já jsem v okamžiku střetu stál! Na tom jsem se měl točit – stojící auto zákonitě dává přednost!!! Jak vykmi, tak mikvy, praví klasik.
    Začal jsem usazovat nový sporák, což je zdánlivě práce na pár hodin. Jenže jsem si usmyslel, že ho zvednu, aby varná plocha byla ve stejné výši jako pracovní deska, a to už hošánku není jen tak. Pak jsem se nemohl rozhodnout, jestli ho mám dát ke zdi nebo k desce, a čas běžel. Podobně to dopadlo s upevněním čísla na auto, V servisu ho tam nějak dali, ale já jsem ho chtěl mít elegantněji. Podobně jako se sporákem jsem nachodil kilometry, protože tu jsem si nevzal to, tu ono, zapomněl něco změřit atd. Teklo ze mě jako z vola.
    Dvojí cesta do Zlína byla za kulturou. Jednou na promítání filmu Forman vs Forman (nebudu a nebudu psát vs., protože jsem nenašel důvod, proč), o němž se rozepíšu příště, v bývalé nemocnici Tomášov. Teď je tam wellnes a tuším reprodukční klinika; vzadu je poměrně luxusní podnik, kde se občas promítá. Jiný důvod se trmácet do kopce a sedět u zdi nemocnice při deci za 55 korun nevidím. Ale dal jsem si tam úžasný nápoj – Birell s jakýmsi sirupem a hromadou ledu a citronem a mátou. Je to úžasně osvěžující a když použiju rovnou ovocné pivo, bude to i zdravé.
    Předtím jsem poseděl s DD na terase zlínského mrakodrapu. Úžasné místo a prostředí, nechápu, proč tam lidi nechodí. Taky nechápu, proč neberou karty, takže možná chápu.
    Ráno jsem se odebral zpět do Milotic a navečer zase autem do MP a vlakem do Zlína. Tentokrát na Latin jazz night na nádvoří zlínského zámku. Mizerná akustika, trvalo, než si uši zvykly, průměrné víno (ale za 38), ale hudba nebeská! Jsou to titíž muzikanti, co hráli v Kyjově na Hello Jazz Weekendu a jimž jsem říkal Latinos, neb mě nenapadlo, že se budou jmenovat jako program – tedy Latino jazz night. Mládenci hrají samozřejmě latinu, ale hrají tak cokoli, co jim přijde pod nástroje, včetně Ellingtonovy Caravan aj. Ukažte mi kapelu, která má hned troje perkuse!!!
    Saxofonista a klarinetista, jehož jméno se mi nepodařilo zjistit, mě dostal nekonečně dlouhým sólem ve skladbě Besame mucho. Sama o sobě nesmrtelná, něco jako druhá část z Concierto de Aranjuez. Mimochodem v provedení D. Brubecka, bez přeslazené interpretace, je to taky síla. Klarinet vzlykal, pištěl, bručel, zpíval... vydával zvuky netušené. Kdo hrál, nevím, protože v dostupném obsazení je jen jeden saxofonista. Neuvěřitelné, zamávalo to se mnou značně. Doufám, že někde existuje živá nahrávka, dám cokoli. Objevila se i neteř a chotěm a synátor DD, po koncertu jsme ještě zašli na šláftruňk do Puppa baru vzdáleného tři Podvesné.
    V sobotu jsme se po návratu ze Z. vydali na kolech do Plžů, kde byly otevřené sklepy s rozumnou politikou – levný vstup, dražší konzumace. Kupodivu je to od nás jenom 15-18km, podle toho, jestli se chcete vyhnout rušné 55. Já chci, ta tříkilometrová cyklostezka je příšerná a hlavně sjízdná pouze ze střízliva a maximální koncentrace.
    Fotky: malá fotka – inu, Zlín; Otrokovice – nápadité přednádraží; Zlín – nenápadité Masarykovo náměstí (netušil jsem, že taková hrůza může existovat, TGM se musí v hrobě obracet) pohled z mrakodrapu, příjemněji to vypadá před nádražím ve Zlíně (pohled vlevo už ne), z koncertu Latin jazz night (klarinetista je vidět), tráva u DD ve Zlíně a u mě v Miloticích; naprosto originální sklep v Plžích; grunt – výsledek rekonstrukce vojenského kufříku, s nímž rukoval otec (1914) k dragounům.
Pesimita (Meditorial), 5. 8.

Beseda o pražské defenestraci v rádiu. Jeden z expertů nazval rozezlené Pražany, co defenestrovali úřednictvo, husitisty. Není nad znalosti.
    ČT24, přenos z tiskovky. Tam se jedna zpravodajská pipina znalecky zeptala, jestli má schválení EIA „při obnovení těžby na dole Bílina kladný vliv na přírodu"? Není nad to vědět, co je EIA.
    Informace o tom, že FB několik dní blokoval všechny zmínky o T. Robinsonovi (a účet komentátora LN P. Kamberského) jsou mylné. Moje dva provokativní posty tam visí od 1. srpna bez jakýchkoli problémů. Jestli spíše neblokuje FB autory (+témata).
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání