Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Citát týdne
Dávat věci do kontextu znamená s nimi manipulovat, nikoli je chápat, protože kontext není jediný. Jinak řečeno – kontext zabíjí informace.
G.

Folklór ve Strážnici (Editorial), 1. 7.

Po návratu z Berlína jsem zjistil, že pojišťovna nesplnila slib a technik autoservis nenavštívil v domluvené době, ale později. Prohlásil, že jde o totálku a dal auto do aukce. Vypěnil jsem a dal jsem to pojišťovně najevo. Blatník, nárazník a světlomet není totálka. Ke všemu mám nové řízení, repasovanou přední nápravu a přetěsněný motor. Technik se ozval další den, o totálce nepadlo ani slovo, takže věci se ubírají správným směrem.
    Do Strážnice jsem letos nejel na zahájení, ale až na druhý den. Kamarád mě ukecal na dvojkoncert SĽUKu a Ondráše. Znalci a ctitelé prominou, ale skoro dvě hodiny cirkusových kousků vyumělkovaného "folkloru", jako vyšitého z dob Kunderova Žertu, bylo moc. Nejen proto, že jsem stál. Technicky a hudebně to bylo dokonalé, ale ty sovětské estrádní sbory z dob minulých člověk mého věku nezapomene. Věrná dramaturgická kopie. SĽUK, jak jsem se s překvapením konečně dověděl, znamená Slovenský ľudový umelecký kolektiv (!!!), zatuchlost doby minulé z toho čiší. A má nikoli (uměleckého) vedoucího, ale generálního ředitele!!!
    Elementární vkus neměli ani šéfové souborů, kteří na podium přišli ve vytahaných džínách a trikách/volných (kostkovaných?) košilích!!! Včetně soudruha, pardon, pana generálního... že si rovnou nevzali načatý kelímek piva. I moderátor zvládl v tom vedru vypadat kultivovaně – jednobarevná košile a světlé letní kalhoty bohatě společensky postačily.
    Jinak jsem se věnoval, jako mnozí, hraní cimbálek v areálu. Jak profesionálních, tak a zejména těch ad hoc. Často drtivě šlapou profíkům na krovky. To je ten pravý autentický folklor, byť občas nedokonalý, ale rozhodně bez thymolinových úsměvů účinkujících. Stihli jsme finále verbuňku a je evidentní, že zápis do kulturního dědictví UNESCO mu neublížil. Zázemí verbířů je tak mocné, že ani podpora ze strany EU verbuňk nezahubí.
    Zato EET úspěšně zahubilo občerstvení ve skanzenu, kde víno prodávali jen dva prodejci (jeden vnucoval skleněný pohárek nezálohově, protože prý nemají vodu na opláchnutí), Kružicovy uzenářské pochoutky zmizely úplně. Jene, tos nám neměl dělat! Zmizelo tak totiž i centrum zpívání, klábosení a popíjení.
    Opět stouply ceny všeho, tisícovka za den (bez vstupu) je minimum. Ale stojí to za to.
    Fotky: na malé fotce je možná budoucí vítěz slováckého verbuňku, ring volný – kdo chce, může si verbuňk zkusit, jeden ze soutěžících, areál v neděli v půl osmé ráno (skupina hrála přes moc až do rána), alej platanů (?) v areálu.
Zapomínáme (Meditorial), 1. 7.

B. Pečinka na ČT24 prohlásil, že se těžko starším lidem vysvětluje, co to je crowdfunding. Pravda, kde jsou pamětníci sbírky na Národní divadlo.
    Jeden z požadavků letenských demonstrantů byl, aby Babiš vrátil koupená média. Jsem rád, že ti lidé vědí, co mohou požadovat...
    A k letenské demonstraci, srovnávané tupě s tou z roku 1989: Milion chvilek podle svého šéfa nechce být politickou stranou, ale chce do všeho mluvit, kontrolovat politické strany. To už tu taky bylo. Právo ano, zodpovědnost ne.
    Už nevím, kde jsem to četl, ale je to pravda pravdoucí: „Kurz bude probíhat s takřka veřejnoprávní důstojností.“ Čeho já se ještě dožiju...
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání