Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Citát týdne
Kluzák letí nikoliv proto, že jej něco nadnáší, ale výhradně proto, že stále pomalu padá.
M. Plešek, Proč letadlo letí

Ohlédnutí (A týden uplynul), 10. 6.

* Šéf komunistů požaduje, aby novináři byli boleni a podávali majetková přiznání – komunisté jsou sice lidé divného ražení, řečeno mincovní hantýrkou, ale někdy mají dobré nápady. * Papežštější než papež je sám současný papež, když větu „A neuveď nás v pokušení“ považuje za nabádání k hříchu – v tomto kontextu znamená “chraň nás před pokušením“. * Kdykoli se na FB objeví fotka dítěte, hned je u ní hláška typu "to je bobínek krásný" – kdy už někdo napíše "pěknej prevít"? * Když čtu hodnocení politiků lidmi a médii, převažuje jedno: sympatie. program a názor nikoho nezajímá – to je přece zatraceně málo. * Druhý audit EK poslali pro sichr letadlem z Bruselu písemně a s úředníkem a Deník N přesto zná jeho obsah – a jsme tam, kde předtím. * Podle 16leté švédské aktivistky Grety je snížení emisí do roku 2030 o 40 % málo; mělo by to být 80 % – to děvče musí být geniální...* Fiala z ODS požaduje okamžité zveřejnění předběžné neveřejné zprávy EK, co bychom tak ještě mohli chtít... – vidět frndu komunistky K. Konečné? * Šéfka Barmy má Nobelovu cenu míru a na krku obvinění od OSN z etnických čistek – nic není nemožné. * Naši novináři budou jezdit na místa, o nichž budou psát, aby jejich zprávy byly objektivní – nejvíc lže, kdo tam byl! *
Motivace za deset tisíc (Editorial), 10. 6.

Týden uběhl rychle a je tu zase neděle. V pondělí jsem na srdeční kontrole vykázal opět nízký tlak, takže mi ubyl jeden prášek. V podvečer jsem zašel na vernisáž trojvýstavy obrazů mladší dcery a jejích dvou kolegyň do Galerie Toyen na náměstí Jiřího z Poděbrad. Toto náměstí je zajímavé jak kostelem Plečnika, tak tím, že jako jediné náměstí nemá u názvu zastávky slovo „náměstí“. Po vernisáži jsem poseděl venku u parku, kde jsou desítky kaváren a vináren, než jsem se odebral ke Staré paní na jam session. Libor Šmoldas tentokrát chyběl a akci vedl klavírista. Tak zdařile, že jsem zůstal až do konce, ačkoli jsem chtěl jít dřív domů, po náročném víkendu. Ovšem sešla se vynikající sestava, zejména oslnili trumpetisté.
    Další den mě čekala další fáze nasazení korunky. Nikoli z marnivosti jsem dal přednost celokeramické, levnější s kovem plátovaným keramikou nebudila mou důvěru. Takže pět tisíc v prdeli, pardon, v hubě. Posezení ve vinárně tentokrát obohatil nový člen MČ, po skončení se část přesunula do dejvické Pálavy na tradičně tam hrající jazzovou sešlost. Ve středu už jsem mířil nádraží a vlak do Kyjova. Na gruntu mě večer čekal další koncert, tentokrát Laca Décziho v sousedních Ratíškovicích. Jazz tam má hodně příznivců, bylo vyprodáno – několik set diváků. Laco hrál jako poslední dobou úžasně, každý koncert je jiný – inu jazz. Mladý klavírista má talent od Boha, nemůžu si pomoct.
    Když už jsem u Boha, papež František se asi nudí, protože jeho návrh na změnu Otčenáše je na hlavu padlý. Měli by mu vysvětlit, že jde o kanonický text, nikoli návod či direktivu Unie. „Neuveď nás v pokušení“ nemá nic společného s ponoukáním k hříchu, rozhodně ne v češtině. Tam je dokonce význam přímo takový, jaký má změna přinést. Samozřejmě se i u nás najdou duchovní, kteří změnu podporují, ale nejhorší jsou ti, co říkají, že jim nevadí. Ti by měli církev rovnou opustit.
    V pátek přijela DD a jeli jsme do Kyjova, kde vyhrávala cimbálka v parčíku u radnice. Sešlo se deset muzikantů a hrálo jim to náramně. Činila se i čtveřice verbířů, líbilo se mi, jak nenásilně se tento lidový taneční prvek šíří dál. Asi desetiletý hošík, který se ke starším odvážně přidal, vykazoval zjevný talent. Nekopíroval, měl svoje, byť občas neumělé figury, ale šlo mu to a bavilo ho to.
    V sobotu jsme váhali mezi Otevřenými sklepy Kyjovska a Skoronickými sklepy. Nakonec jsme to vzali oboje. V Kyjově byla akce drahá a komerční. Původních Šištótských sklepů je asi jen deset, zbytek tvořily stánky vinařů z okolních vsí, rozmístěné po náměstí. Nás zajímaly sklepy, tak jsme se do několika vlísli, poklábosili a zaplatili hotově nebo jen poděkovali. Objevili jsme neznámou odrůdu Ranuše muškátová, lehce nahořklé víno, ale v kombinaci s rulandským bílým znamenité.
    Z Kyjova jsme po cyklostezce dojeli do Skoronic. Vstup 50, degustační vzorek sedm korun – ideální pro všechny strany. Putovali jsme v chladnějším počasí sem a tam, kecali se známými i neznámými lidmi, prostě vyvedená akce, jak má být.
    Knížka kamaráda Milana se už dostala mezi lidi, zatím nejsou žádné ohlasy. Připomínám adresu, kde ji lze objednat (chimera.obchod@gmail.com) a uvažuju o tom, že namotivuji odpůrce, jimž kniha pohaněla teorii vztlaku nutného pro létání. Vypíšu cenu deset tisíc korun za fundované vyvrácení teorie, která je v knize coby náhrada té vztlakové prezentována. Když si vzpomenu na ty desítky arogantních a jedovatých mailů, když jsme o Bernoulliho vysvětlení diskutovali, věřím, že i tento nevelký obnos bude stát někomu za to, se tématu věnovat věcně a bez emocí. Ono se to lehce směje, ale o to obtížněji argumentuje bez velikána za zády. Ještě musím promyslet publicitu – asi požádám čtenáře GD a FB.
    Foto: na malé fotce je hospoda v Křižíkově. Praha – ohlédnutí za akcí United Islands of Prague, roboti v zápasu sumo, trojice vystavovatelek v Galerii Toyen, šachisté by asi s postavením partie nesouhlasili, úžasná muzikantská trojice v Žižkokostelu, jeptiška vpravo s netypickou taškou právě přešla zakázaným způsobem koleje (viz výřez vlevo). Kyjov – šištótské sklepy, Ranuše muškátová. Grunt – myší genocida, vracovské koupaliště jen pro mě, růže u vrat, z koncertu L. Décziho.
Babiš for ever (Meditorial), 10. 6.

Ukázka mediální demence vyvolané babišofobií: „Párky vám dodám! hlásal ve sněmovně Babiš. Jak, když mu žádné firmy údajně nepatří?“ 99 % výhrad proti němu je bohužel přesně tak uboze vtipných, slovíčkařících. Takže není čas se mu věnovat pořádně..
    Ani J. Železný neodolá podlému zneužívání své pozice moderátora. V rozhovoru s někým něco dodá, řekne „ale to s tím nesouvisí, to sem nepatří“ a ukončí otázku či téma. Zpovídaný pak nemá šanci se vyjádřit k často zásadním tématům. Proč to kurva dělá?
    A titulek z Forum24: „Babišovo jídlo: když obchodník s hnojivy vyrábí potraviny, tak to podle toho vypadá“. K obsahu jen tolik, že žádný výrobce nedodává na trh to, o čem ví, že nepůjde na odbyt. Zrovna řetězce si to hlídají. A párky s 50 % masa za 89 korun kilo objednávají...
    Starší, ale nad jiné vypovídající: Autoři petice za připojení Moravy ke Slovensku očekávají do prázdnin milion podpisů. Předseda petičního výboru M. Hollan prohlásil, že připojením Moravy ke Slovensku by se „vyřešilo v podstatě úplně všechno“. Tak jo...
    Draft není, jak si média a mnozí občané myslí, předběžný návrh ve smyslu pracovní nehotové verze. To, co k nám posílá EK ohledně Agrofertu, Babiše a dotací, je hotový dopracovaný dokument, který jsme dostali k oponování a doplnění. Není to něco jak letmo hozené na papír. Má všechny formální náležitosti, což draft nemá.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání