Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Zbytečný poplach (Glosa), 6. 6.

Poplach kolem vymírání hmyzí havěti už pomíjí, jako každá jepičnost, takže je čas se k němu vrátit. Lidovky přinesly rozhovor s biologem D. Stormem (27. 5.), který stojí za přetlumočení. Alarmující studie je svým způsobem pochybná: shrnuje totiž jiné studie a publikace, nejde tedy metodicky vzato o studii. Různorodost zdrojů vede ke směšování různých závěrů a fakt, se vším úskalím, jež z toho plyne.
    Pověstný je údaj o poklesu masy zachycené masy hmyzu na čtvrtinu za posledních 25 let. Jenže se týká jediného sběru v Německu. Jediné místo, jediný údaj, katastrofická prognóza. Není pochyb, že jinde je to podobné, ale míra podobnosti je nejasná, nemluvě o tom, že masa hmyzu není v čase konstantní a značně kolísá podle momentálních klimatických podmínek. Například chrousti vždycky na tři roky vyhynou, aby se čtvrtý vrátili. To se to pak děsí veřejnost. Kromě toho platí obecné pravidlo, že teplé počasí přeje hmyzu – další výkyv, další sezónní údaje.
    Podle biologa teprve dnes sklízíme to, co jsme zaseli v 50. a 60. letech minulého století – tj. chemizace a zcelování polí, neboli intenzifikace zemědělství. Ta se – na rozdíl od obecného povědomí – týkala celé Evropy. Globálních vymírání bylo už pět, ale co má člověk vliv na přírodu svým konáním, vymřely desetiny procenta druhů. To vypadá dost jinak než uvést absolutní čísla a nedodat, že podle odhadů známe druhů pouze desetinu. Kdyby vymírání pokračovalo dnešním tempem stovky až tisíce let, teprve pak by šlo o masové vymírání.
    Zásahy člověka do ekosystému se dělí na dobré a špatné, já tvrdím, že jsou jenom ty druhé. Nikdy nevíme, když udělám něco z našeho pohledu ušlechtilého, jak se to promítne v celku. Podle EU se například mají kosit pravidelně louky, a to ve stejnou dobu. Bez ohledu na to, že každý rok roste tráva jinak, a že plošné kosení je masivní zásah jako každý jiný – tedy nedobrý.
    A na závěr pěkný citát: Globální oteplování je spíše věc víry. Zdá se, že za něj můžeme, ale nedá se to stoprocentně dokázat.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání