Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Citát týdne
Honolulu je onanie za současného močení.
raper McGey na United Island od Prague 2019

Ohlédnutí (A týden uplynul), 3. 6.

* Výzvy k zadržení jsou k pláči (aspoň nějaká voda, byť slaná) – takový remízek nevyroste za rok. * Jedna studentka v životě nepoletí letadlem, aby tak chránila přírodu – to je také k pláči. * Nový ruský ledoborec Ural umí prorazit led silný tři metry. stejně jako jeho dva kolegové – to bych rád viděl na vlastní oči. * Na Rhodu vybírejte jen z místních bank, kurs je do 26.00 Kč, včetně poplatku tři eura – všude přítomný Exonet bere 29.00 Kč. *
Honolulu (Editorial), 3. 6.

Nejhorším dnem bylo pondělí, kde jsem – zevnitř čistý jako panna – odjel do Prahy podrobit se preventivní kolonoskopii. Už je to asi moje pátá, ale potěšení jsem v tom nenašel. Medikace na uklidnění byla tenkrát účinná tak, že ani nevím, kdy se začalo. Po ní jsem poprvé neunikl s poukazem na to, že mám doprovod, který čeká venku – tak, jako dřív. Spolu se mnou bohužel odcházely sestry a nahlásili mě primářce, která odmítla, abych čekal venku na lavičce a nechala mě stáhnout dovnitř. Dojel bych klidně sám, ale mají nové předpisy požadující dozor 24 hodin po zákroku. To už naštěstí nekontrolují. Zavolal jsme kamaráda, který přijel a odvezl mě do centra, kde jsem si koupil něco k jídlu a odjel domů. Plánovaný koncert jsem zamítl, neb ze mě kontinuálně ucházel vzduch, který se do střev nafouká při prohlížení.
    V úterý jsme se sešli v Růžovce jen tři, a to díky předávání knihy o létání. Jsem zvědavý na ohlasy, zatím ticho po pěšině. Z vinárny jsem zamířil do Jazzdocku, kde byl jeden z posledních koncertů festivalu Khamoro. Hrálo holandské trio Hot Club d'Europe (ano, vím, nizozemské, ale každý má právo na deset lingvistických úchylek ročně), znamenité tak, jak to jen jde. Dvě kytary (jedna bílá) kontrabas. Cikánský kytarista pochází z 10 dětí – šest bratrů taky hraje, sestry zpívají, matka občas, otec hraje v 80 pořád. Cikánský jazz, tedy ten kytarový (nejsem odborník, ale mám pocit, že jiný svébytný ani neexistuje), je něco nepředstavitelně nádherného a poznáte ho po prvních taktech. Užil jsem si to.
    Na gruntu jsem akorát doposekal trávu, pročistil zarostlá místa, vyčistil okapy a nahrubo probral zarostlý vinohrad. Čeká mě to po návratu.
    Už v sobotu ráno jsem jel zase do Prahy na United Islands of Prague, tentokrát i s DD. Sešli jsme se kolem poledne na nádraží šli rovnou do Karlína. Nemá cenu probírat jednotlivé kapely, nadmíru zaujaly tři: na pódiu Arts Management česká Black Holes (kytara+krabičky, bicí) s úžasně invenční dívkou za kytarou, u Rádia 1 Lou Asril z Rakouska, klus s úžasným hlasem a rozpětím a v tomto žánru a věku (20 let) netradičním využitím dvojice vokalistek a ČRo Jazz se blýskl zejména anglický Robocobra Quartet.
    V neděli ráno DD odjela. Já jsem při poslechu zpráv zjistil, že v Pakulu je akce s roboty, tento den přístupná veřejnosti. Mladí, často pod vedením dospělých, předváděli své robotické výrobky nejrůznějšího druhu. Byli tam samozřejmě i dospělí vystavovatelé, ale edukativní složka byla přítomná i zde. Zaujal mě výrok jednoho exvýrobce stavebnic: děti, ale ani učitelé, nemají fantazii a nedokáží ze stavebnic nic postavit. Podle mě je na vině lego a pucle, otrocké hračky. Dotyčný se tedy zaměřil na metodické a osvětové služby.
    Magnetem bylo finále soutěží robotů. Mě zaujali především ti autonomní a sledoval jsem západ v sumo a sbírání barevných kostech dané barvy. Mám hodně videa, ale zpracuju ho později, je půlnoc. Stejně tak povídání k nim, je to na delší čas. Ukazuje se, že poklesla i kvalita výuky programování – šému to pro roboty.
    A večer jsem až na místě koncertu zjistil, že se jedná o součást Vyšehraní (zase mi uteklo!), které bylo po 15 letech vypuzeno z Vyšehradu a na rok se usídlilo na Žižkově v prostorách Žižkostelu. Pořadí účinkujících bylo jiné a jeden absentoval (nemocný Oskar Petr), takže jsem přetrpěl L. Pospíšila (já si na něj nezvyknu a nezvyknu), jehož spoluhráč O. Fencl pak zaskočil s Angličanem u nás žijícím a hrajícím na keltskou harfu. Pak přišel vrchol v podobě multiorgasmu z tria Andršt+Prokop+Hrubý. Kdo neprožil, nemá ponětí, o co přišel. Stejně tak jako pořadatelé, kteří nevědí, kam se vrtnou další rok, protože kostel čeká rekonstrukce.
    Fotky: na malé fotce je krasavec jaguár, klasické vetešnictví na Újezdě neustálo tlak a skončilo, „cikánské“ trio v Jazzdocku. Další fotky jsou z Ostrovů: znamenitý loutkař s dechberoucí podobou pohádky o neposlušných kůzlátkách, dvě dívky zpívaly mimo oficiální pódia přímo na ulici (kdybych chtěl zachytit takovou kompozici schválně, stál bych tam ještě teď), rakouský zpěvák Lou Asril s kapelou. Zbytek později, nemám kabel na stahování z mobilu, mailem to jde pomalu a jdu spát..
Uniklá zpráva (Meditorial), 3. 6.

Poprvé Facebook, neodolal jsem a ocituju postesk Pirátů nad malým počtem mandátů: „Kampaň jsme měli krásnou, kreativní a poctivě odmakanou a velké díky patří všem, kdo se na ní podíleli. Bohužel to nestačilo.“ Řekl bych, že závěrečná věta odpovídá na otázku, proč?
    „Proplavnost Vltavy v Praze byla loni 8565“. Jinak řečeno tolik lodí projelo podle plavební mluvčí Prahou. Asi nějaká epidemie, protože pipka v ČT24 při referování o nehodě v Budapešti vytrvale říkala „ta Dunaj“.
    Jakási firma prohlásila, že má nastavenou laťku kvality a přes ni nepůjde. Doufám, že to nemyslela doopravdy.
    Předběžná zpráva EK o Babišovi, poslaná podle mluvčího MF v režimu „důvěrný“, se ocitla ve všech médiích, ve většině přímo, zbabělci citovali HN. Nikomu nevadilo, že spekulují, lžou a přebírají lži a spekulace. Včetně veřejnoprávních médií. Jednotná fronta proti Babišovi byla až dojemná.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání