Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Citát týdne
Zkuste Afričanům vysvětlit, že krajta je na červeném seznamu ohrožených druhů. Jeden se zeptá, co je to červený, druhý, co je to ohrožený, a třetí, co je to seznam. Pácnou ji po hlavě, stáhnou a basta.
J. Martinkovič, restauratér

Ohlédnutí (A týden uplynul), 6. 5.

* Konečně mi došlo, co je divného na chování USA vůči Venezuele – je podobné tomu od EU k Británii: nervozita a nátlaky. * Je to smutné, ale ani ministryně práce a sociálních věcí nezná (nevidí?) rozdíl mezi důchodcem a seniorem – v čem je problém? * Strojvůdce ČD zjistil, že sedí ve špatném vlaku, a za jízdy vyskočil – ve zprávě chybělo, jestli se vezl nebo řídil... * Nápad, aby rodičům přispívali na důchod děti, procentem z příjmů a dobrovolně, není špatný, ale... – diskriminuje ty, co děti nemají, a přerozdělování není dobrá cesta... * Jak se může do maturitního testu dostat věta „... jedna a ta samá vzpomínka“ – „ten samý“ už není germanismus a věta nezní správně „... jedna a tatáž vzpomínka“? *Assange už doseděl a je dobře, že Wikileaks není odboj, ale krádež – i když toto semínko asi nevyklíčí. * Podruhé dopadli učitelku, která dlouhá léta učila na základní škole, aniž měla kvalifikaci – proč podruhé? poprvé totiž zaplatila škodu: jakou proboha? * „Moderní“ zoo už nedávají mláďatům jména, protože je to polidšťuje – vězňům čísla zůstanou? * Autistům pomůže tzv. terapie ABA, velmi drahá, ale nikdo ji neproplatí – MPSV tvrdí, že to je péče, nikoli služba, a MZ nemůže, protože terapii neposkytují zdravotníci. * Airbanka láká klienty na snadnost založení účtu "jednoduše" z mobilu – jak často člověk zakládá účet? * Amišové odmítají fotografování, proto prý neexistují jejich „perfektní“ fotky – autorovi tohoto sdělení zřejmě unikla existence teleobjektivů. *
Auto, pařezy, košt (Editorial), 6. 5.

Výlet do Prahy zkazily ČD, které zpožděným vlakem z Brna mně vytáhly z kapsy 150 korun za taxíka. Dvouhodinové čekání v Kyjově by mě stálo asi stejně, ne-li víc. ČD si nedělá vůbec žádné násilí, aby cestujícím kompenzovaly mizerné služby. Zkuste však vy něco nedodržet! Provozovat Dráhy umí i prase kopytem - s takovými dotacemi to není žádný kumšt. Je to delší povídání, tak ho nechám na zítřek.
    Co jinak? Konečně jsem vyzvedl alfu ze servisu, odhad nákladů na opravu řízení byl překročen skoro 2,5krát. Nedá se – přední náprava je i díky pohonu skrz ni extrémně namáhaná a kdejaký kloub či ložisko trpí víc než normálně. Bylo tam víc závad a nemělo smysl, zejména když mě čeká technická, to dělat jindy. Dojal mě majitel servisu, který se omlouval za navýšení – prý ho to bolí víc než majitele auta, když vidí, jak nevinná oprava naskočí. Emisemi jsem prošel hladce, což mě potěšilo, minule to bylo tak tak. Maje auto, okamžitě jsem změnil režim a zajel tam či onde koupit to nebo ono. V podstatě zbytečnosti, ale bez auta jsem se na ně vykašlal. Takže stoupnou výdaje. 
    Jeden den bylo několik hodin pěkně, tak jsem dobýval pařezy. Kdybych řezal stromy u země, nemusel bych, ale to se zase blbě řeže. Tak či tak zarůstají travou a zakopnutí o ně není nic, co bych extrémně vyhledával. Pila měla už tupý řetěz, tak jsem ho dotupil pižláním pařezů. Zajet do hlíny lištou nedělá řetězu dobře. Největší potíže dělaly staré pařezy od švestek. Dřevo jak kámen, kam se hrabe dub. Uhnívají velice pomalu, vyviklat se nedají. Tak jsem je řezal jako buchtu na pekáči, pěkně na čtverečky, a pak osekával krumpáčem. Náhon je dodělaný, už jen „olištuju“ mezeru mezi pletivem a zemí tam, kde nedoléhá – kvůli zajícům. Na to mám staré střešní latě, které přisypu kameny a kamínky vyhrabanými při rekultivaci. Pěkně to zaroste, pak sice dřevo shnije, ale už to bude kompaktní změř kořenů a kamení.
    Nepřívětivé počasí nejen omezilo moje zahradní činnosti (v pondělí jsem šel ven jenom proto, abych zase šel dovnitř), ale i sobotní Kosecké zpívání v Bulharech. V této vsi jsem ještě nebyl, je sice jen 50 km vzdálená, leč dopravně dál než Praha. Horizontální spojení je na Jižní Moravě prachbídné, většinou musíte přes Brno nebo Břeclav, takže jsou místa, kam se prostě nedostanu, aniž bych mohl požít. Ještě v pátek večer jsem byl pro účast, pak jsem polevil na vzít si auto, abych se mohl vrátit nezávisle a dřív. Zapomněl jsem vlastně uvést, že odjezd byl před sedmou ranní, tedy vstávat po šesté. A strávit dopoledne postáváním (měli jsme tříminutové vystoupení plus volný blok) a popíjením se mi nechtělo. Odpoledne, prosím, ale ráno? K tomu DD měla problém s příjezdem, takže jsem zvolil alternativu odpoledního koštu ve Fryštáku kousek od Zlína. Na svou obranu uvádím, že rozhodnutí nejen padlo v 2.05, kdy jsem posílal SMS.
    Do Zlína jsem po zralé úvaze jel kombinací auto-vlak, protože přestup jsem minimalizoval na jeden, v Otrokovicích, tudíž jsem nebyl ohrožený zpožděním vlaku. Dojel jsem autem do Moravského Písku (20 minut) a pak vlakem na Podvesnou (hodina). V Otrokovicích jsem si dal v bufetu úžasné utopence, naprosto bezkonkurenční – kvalitu jednoznačně určily lahodné špekáčky. Zapil jsem je k úžasu prodavačky horkým kakaem... V neděli při návratu jsem vykoupil zbytek, neodolal jsem.
    Košt byl znamenitý po všech stránkách. Jednak nebyl bodovací, takže jste se nemuseli trápit výběrem na základě bodů. Šlo o vína renomovaných vinařství, vzorků bylo jen asi 160. Ještě hodinu po začátku byla volná místa k sezení, sál byl příjemně zaplněný, u pultu se vzorky nebyla tlačenice... prostě paráda. A to, že začíná až v pět odpoledne, je výhoda, protože máte většinu dne k dispozici.
    Foto. Malá fotka dokazuje, že vlaky jezdí 160 km/h, ale z toho neplyne, že na čas. Praha – takto odkládaná kola jsou pro slepce přímo vyhledávaný zážitek, takže se nelze divit, že koloběžky dopadly po zásluze. Vracov – atypická křížová cesta. Zlín – košt ve Fryštáku, zvláštní posezení těsně u trati poblíž zastávky Prštné, na videu je záznam z vlaku mezi zastávkami Podvesná a Dlouhá. A parodický volební plakát Pirátů, kteří parodovali nedůvtipně ANO (zatím to nikdo nekritizoval).
Neprofesionálnost (Meditorial), 6. 5.

Nic jiného než zbytečná (a neprofesionální) jízlivost není věta z titulku článku o průvodu pravicových radikálů z Národní a sociální fronty: "Průvod Brnem vedl muž odsouzený za vraždu Roma". Tak nevypadá nestranné informování (Deník N).
    ČT24 perlí, kudy vysílá. Podle všeho ji převzala armáda. POZOR! Zpráva o počasí: "Na jihozápadě bude docházet k ustávání srážek". POHOV!
    Taky by měl redaktorům ČT24 někdo vysvětlit, že v autorské dvojici se pořadí nemění! Takže Hanzelka a Zikmund, ne Zikmund a Hanzelka. To dělali komunisté, když Hanzelka upadl v nemilost (tak mě napadá – proč Zikmund ne?, ví to někdo?).
    A do třetice: Jedna pipka na ČT24 pravila: "Kardinál Fr. Tomášek se narodil 30. června 1899. Narodil se tedy do rodiny učitele. (...)". Je důležitější vědět, co je oxymóron, nebo umět použít tedy?
    Situaci ve Venezuele nelze jen tak snadno pochopit. Tu, co si troufnou, občas napíšou pěkné pitomosti, jako T. Nídr (Deník N): Proč nejde svrhnout diktátora, když za vámi stojí skoro celý národ? „Hlavně proto, že ten jeho malý zbyteček má v rukou zbraně.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání