Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Koncentrace (Glosa), 30. 4.

Nesolím málo, sladím myslím průměrně. Opakovaně narážím na situaci, kdy ti, co málo sladí a solí, si do polévek, čajů, káv, svařených nápojů atd. přidávají vodu, aby snížili slanost či cukernatost. Spíš se to týká polévek, přece jenom se káva a čaj podává neslazená, něco jiného je ovšem kakao, kde je cukr zpravidla (u rozpustného) už v něm. Chcete-li intenzivnější chuť, musíte použít prášek nebo riskovat přeslazení.
    Zůstaňme tedy u soli a polévek. Tzv. přesolená polévka (tedy tak, která chutná vám, ale jiným ne) se podle většiny nesoličů napraví přidáním vody. Pomiňme, že je to degradace pokrmu, protože se sníží nejen koncentrace soli kuchyňské, ale i jiných minerálů a dalších chuťových složek. Nikomu nepřijde na mysl, že když by si člověk dal dvě porce té správně slané, je to jako kdyby měl jen jednu. Nikdy jsem však neslyšel „nejez tolik polévek!“. Porce polévek se například v různých podnicích liší, často dnes nabízejí malou a velkou a pochybuju, že by ta velká měla snížený obsah soli přidáním vody.
    Zdánlivě logické chování těch, co rádi solí, že si dají menší porci, ale slanou podle svého, brutálně narazí. Jste nejen nezodpovědní vůči sobě, ale ještě hledáte výmluvy. Z hlediska chuti je mnohem horší jídlo nedosolené, zejména maso. Brambory a rýži jakž takž osolíte, ale maso nikdy.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání