Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Velikonoce vínem a obrazem (Report), 24. 4.

Velikonoce byly zajímavé tím, že jsem neměl auto (servis), přijela dd s asi tuctem kamarádů a v pátek byl svátek. Tím pádem jsem byl úplně časově rozhozený, nikam jsem nejel nakupovat a nevěděl jsem pořádně, jaký jeden. Nešel jsem ani k počítači, takže mi unikl jak masakr na Ceylonu, tak v Boršicích, kde dostal poslanec Feri po čuni.
    Mimochodem – Boršice jsou tam dvoje: u Blatnice a u Buchlovic. Jenže před lety jakási moudrá hlava rozhodla, že „u Buchlovic“ je zbytečné (proč ne u Blatnice?), takže teď člověk neví, o čem je řeč. Podle všeho nastala strkanice, jak už to tak bývá, v pět odpoledne už mají návštěvníci naváto. Feri ostatně má jen natrženou košili a kůži na zádech, kterou mu šili. Hubu má v pořádku a směje se jak debil, takže se nic nestalo. Femokracie ohrožená není a veškerý mediální mumraj a prohlášení představitelů stran o toleranci multiplurality názorů patří spláchnout do hajzlu.
    Velikonoce jsou košty. Na ně se moc nedostalo, ale víno nechybělo. Začalo to ve čtvrtek degustací na vlkošský košt, z níž jsem spěchal (a zelené pivo oželel) do Kyjova, kde v Pražírně hrál kvartet J. Kotači se švédským kytaristou. Moc mě nezaujal, byl takový seversky chladný, na rozdíl od slovenského bubeníka. V pátek jsme zašli na domluvenou návštěvu do jednoho šidlenského sklepa a trochu to přetáhli, takže v sobotu jsme jen lehce projeli kola směrem Bzenec.
    Zámecké vinařství totiž pořádalo akci zvanou Víno ve skle, s nabídkou 60 vín a hudbou. Platilo se jen víno, žádné stovkové poplatky. To byl konec dobrých zpráv. Slíbená kapela hrála až od pěti (akce trvala 14-22), což je málo. Návštěvníků bylo hodně, ale obsluhy málo, tak se dlouho čekalo na vzorek. Udělali jsme si výlet k obnovené kapli sv. Floriána nad městem a jeli zpátky, čekat na muziku se nám nechtělo.
    V neděli jsme se vydali po cyklostezce do Dubňan, kde mívají v hospodě dršťkovou – měli. Popojeli jsme pak do areálu sklepů Pod Dubňanskú horú. Byli jsme tam mockrát, ale nikdy se nám tam nepodařilo se uchytit u nějakého vinaře na pohárek. Je tam spousta nově opravených sklepů, nová rozhledna a... jeden vinař nám nabídl výborný neuburk. Smůla tedy prolomena.
    Zpátky jsme jeli přes lokalitu Důl Josef, neb jsme mířili do Vacenovic na košt oharků. Tentokrát jsem z asi 65 vzorků nenašel žádný slabý. Vesměs průměr až nadprůměr. A co čert nechtěl, měli jsme podruhé kliku, neb ve sklepní oblasti zvané Žlébky byl jeden sklep otevřený. Sice jen pro domluvenou návštěvu, ale vinař byl ochotný a z jednoho pohárku bylo asi tříhodinové posezení.
    Já jsem ještě zaskočil do milockého kulturáku na velikonoční košt, jen lehce nasát atmosféru a něco vína. Doba byla pokročilá, ale vzorků bylo dost
    Fotky: v kyjovské Pražírně hrál ve čtvrtek Jiří Kotača; výlet k Písečnému rybníku – tento stařec již dosloužil, ale tento se ještě má čile k světu; Bzenec – obnovená kaple zepředu a zezadu (před ní sv. Florián), pohled dovnitř před a po, prastarý vinohrad kousek od ní (vpravo nahoře); Dubňany – rozhledna, kousek od ní je posezení s malou rozhledničkou (musíme vyzkoušet), jeden ze starých sklepů, tady se chystají nové búdy, v životě tu trať nevedla, ale co kdyby...; Vacenovice – mladá generace sleduje, jak se zdobí vejce, okurky ve dvojstupu.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání