Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Mizí příroda (Chiméra), 17. 4.

Nedávná dětinská demonstrace studentů je jen pověstnou špičkou ledovce znalostí, které má veřejnost o přírodě. Bohužel často i tzv. kvalifikovaná. Jako hokeji, fotbalu a státnímu rozpočtu rozumí i přírodě každý. Pak čtete nebo slyšíte výroky, nad nimiž můžete jen tiše žasnout.
    Nejnověji úbytek ptactva (předtím byl hmyz, dříve taky cosi...). Komplexní a systémový pohled chybí a není divu – ekologie je politikum. Naivita je přitom stejná jako u bojkotu Babišových výrobků. Kdyby uspěl, budeme mít rázem desetitisíce nezaměstnaných, museli bychom překročit zákon zákazem Babišovi zaměstnávat lidi (jinak by je mohl přesunout jinam), hroutily by se návazné ekonomické aktivity... Kdyby všichni redukovaly potřebu na nezbytně nutnou, nebo na skoro nezbytně nutnou, a většinu zdrojů recyklovali, zhroutila by se světová ekonomika, vypukla nezaměstnanost a hlad. Takové věci se nedějí lusknutím prstů.
    Kdo může za úbytek ptáků? Divte se, ale prý scelování pozemků a chemie v zemědělství. Nedívejte se do kalendáře, nejsou 50. léta, rozkulačování ani adorování anorganických hnojiv. Jde o názor ornitologů z poloviny února 2019! Kdy se naposledy scelovalo a intenzivně přecházelo na anorganické hnojení? Kde to ti kašpaři vzali?
    Marně se ptám a zjišťuju, jaký je ten správný počet druhů a jedinců v té které zvířecí kategorii. Většina lidí se ohání Biblí, ale sedm let tučných a sedm hubených umějí akorát odcitovat, nikoli aplikovat či se z toho poučit. Příroda není Člověče, nezlob se, kde je několik figurek a pravidel. V důsledku efektu mávnutí motýlího křídla se odehrávají řetězce událostí, spojeny velmi vágním řetězcem příčin a následků. Není to otázka dnů, týdnů, ale ani let či desítek let. Je to neustálý proces změn, předem neznámý a neodhadnutelný.
    Dokonce záchrana rostlin a živočichů je obecně nežádoucí, nikoli automaticky chvályhodná. Kdo ví, že například prasnice (ne ta v průmyslových chovech) po porodu běžně osmi selat je omrkne a jako Mengele (to zase bude keců za nevhodné přirovnání) je rozdělí na ty, co přežijí, a ty ostatní. Nedělá to ve zlém – ví, jak je na tom s mlékem, ví, jaké je klima, ví, kolik jich uživí. Zbytek má smůlu. Kdyby se chovala jako samozvaní nekompetentní ochránci, chcípla by jí patrně všechna mláďata.
    Ptačí druhy, abych zůstal u příbuzenstva, stejně jako jiné reagují na podmínky. Ty se mění, jednomu druhu vyhovují, jinému ne, holt se všem nezavděčí. Přes desítkami let zmizeli chrousti, kterých bývalo tolik, že autobus nemohl projet alejí z Moravského Písku do Uherského Ostrohu, jak měl zaprasené přední sklo rozmašírovaných a stěrači promíchaných tělíček. Pak zmizeli, před lety se zase objevili. Aleje mizí, tak je jich míň a žijí, jak se dá.
    Vrabci, ti snad dokonce vymřeli. Sklizeň obilí probíhá s menšími ztrátami, ekologické koňské povozy se omezují na vození svatebčanů a koňské koblihy se za jízdy zachytávají. Jednak kvůli zamezení znečišťování životního prostředí (ten paradox), jednak kvůli ceně na černém trhu. Jenže z ničeho nic se vrabci zase objevili a člověk někdy neslyší vlastního slova, když začnou rokovat. Kam se hrabe sněmovna.
    Pravdou je, že nejsou všechny formy života všude. Na Václaváku krávu plachou srnu nepotkáte, vrabci také nejsou na každé zastávce MHD. Stejně jako hvězdy spatříte ne u vchodu do hotelu, ale musíte popojít a hlavně zaklonit hlavu. Jinými slovy pro to něco udělat. A spatříte je i v centru města, bez ohledu na světelný smog.
    Mizení druhů se ostatně netýká jen Česka, ale celého světa. Otázku, proč to redaktoři zužují na naše území, je zbytečné klást.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání