Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Citát týdne
Ve vědě je už jen pár podivínů, kteří v pochybných plátcích zpochybňují klimatickou změnu. Akademická komunita je úplně přestala brát vážně.
klimatoložka Joana Setzer

Ohlédnutí (A týden uplynul), 15. 4.

* Gagarin prý nebyl na dráze kolem Země první – je to informace z říše bajek, protože době údajného prvního letu nic v SSSR neodstartovalo. * Pro kojení na veřejnosti jsem nenašel jediný argument, v čem je lepší – takže kojit v bance ano, ale chodit kojit do banky ne. * M. Třeštík si na FB posteskl, že v koblize je jen jediné sousto s marmeládou, načež nějaký blb napsal, že by si kousl do Bureše (Babiše) – kdo neví, co to je esenciální blbost, tady ji má. * Američtí vědci zjistili, že ti, kdo chodí na schůzky pozdě, mají daleko lepší náladu než ti, kdo na ně čekají – kdo by to řekl? * P. Gazdík (STAN) si myslí, že referendum se nemá týkat zahraničních otázek – asi zapomněl, jak jsme vstoupili do EU. * Něco pro třídící fanatiky: Američané házejí veškerý recyklovatelný odpad do jedné popelnice – rozdělí to zaměstnanci v třídírnách. * Ještě ke kojení – řada žen tak kojí ostentativně, jako že jsou pokrokové atd. *
Umělá blbost (Editorial), 15. 4.

Druhý týden bez pracovního režimu na mě dopadl; první se nijak neprojevil, setrvačnost zvyků udělala svoje. V Praze jsem zjistil, že nemám co dělat a neumím nic nedělat. Jeden den padl na zubaře a posezení s bývalým kolegou, druhý na oběd s dávnou kamarádkou a k posezení v Růžovce k uctění památky strýčka M. Pauzy mezi akcemi byly nekonečné. Ve středu jsem byl už neklidný a po krátkém setkání s mladší dcerou jsem prchal z Prahy. Srdce mi krvácelo, protože večer byly hned dva mimořádné koncerty, ale co bych celé odpoledne DĚLAL! Nechápu, jak jsem mohl vegetovat před listopadovým nástupem do Deníku N. Jsem tím dost zaskočený.
    Letošní rok je vůbec nějaký divný. Například po zimní odstávce naskočila zahradní sekačka na první otočení. Mám ji přes deset let a pokaždé se baterka přes zimu vybila. Proto tomu je pohnuvši se křížek na zdi banální událost. Během pobytu v Praze jsem několik hodin gůglil, jaké šrouby mám mít v letních discích, protože každá sada má svoje. Pochopil jsem, že dálka závitu bude stejná, ale zbytek? Pak mě napadlo, že jde o pitomost, protože bezpečnostní šrouby k autu jsou jenom jedny. A je to tak: různost šroubů je marketingová záležitost a zbytečný výdaj. Věc se nakonec vyřešila hladce – našel jsem staré šrouby a bylo po ptákách.
    Nebylo – teď na mě ze všech stran vyskakují reklamy na šrouby ke kolům. Kde je ta slibovaná umělá inteligence? Kolikrát si něco takového člověk koupí! To není umělá inteligence, ale umělá blbost!
    K vyřešení problémů Boeingů 737 MAX a nedostatečné informovanosti pilotů jsem našel pěknou ukázku z nouzového přistání na řece Hudson poté, co oba motory nasály ptáky a prudce ztratily výkon. Kapitán požádal prvního důstojníka, aby našel v příručce postup pro tento případ. Ten použil režim při výpadku obou motorů a restartoval je. Jeden nenahodil vůbec, druhý se sice rozběhl, ale otáčky zdaleka nedosáhly předchozích hodnot. Takže místo jakž takž běžící motorizace byli s tahem na nule. Umělá inteligence by si ani neškrtla.
    Ochlazení se mi tedy vůbec nezamlouvá, je to horší než poctivá zima. Vydal jsem se do vinohrádku vázat, ale profouklo mě to tak, že jsem záhy mazal domů. Tráva zřejmě ochlazení nezaregistrovala, protože poporostla tak, že jsem musel sekat, musím se podívat, jak to bylo loni. Začátek sekání je indikátor klimatu. DD přijela až v sobotu, takže jsme žádné košty neplánovali. Pro zajímavost – v Mutěnicích se otevřené sklepy vyšplhaly na tisícovku, za pár tedy dva. My jsme si udělali sobotní podvečer malý kyjovský okruh. Vinařství Kölbel, vinotéka Regio, Slovácká galerie vín, koncert kapely Kristiny Bártů a víno v Pražírně, taxíkem na grunt. Nestálo to ani osm set. Pro oba.
    Na zkoušce sboru kdosi otevřel téma jízdy na kontrabasu po sjezdovce, prý kdosi měl tak starou a kvalitní basu, že to přežila. Spodní deska prý byla 15 mm silná. Namítal jsem, že by při této tloušťce basa nehrála – nezněla. Na koncertě v Kyjově jsem se na to zeptal basáka J. Feča, který mi mou spekulaci potvrdil. Jenže v neděli jsem potkal milockého houslaře, jenž souhlasil s tím, že na base sjet sjezdovku lze. Tak nevím.
V neděli mě DD zavezla do Bořetic na degustaci před velikonočním koštem, sama nemohla, musela jet odpoledne domů. Vyšel na mě stůl s neuburgským. Kde jich tolik vzalo, je záhadou, protože před pár lety se vinaři této révy zbavovali, coby náchylné na hnilobu hroznů. Docela dobrá vína.
    Velice zajímavý článek od J. Ciglerové ze seriálu Americký deník kazil jen na můj vkus poněkud odbytý korekturní přístup. Odbytý není to pravé slovo – tímto směrem se bohužel novinové texty ubírají. Kultivovanost vyjadřování se vytrácí, protože ji nikdo neučí. Napadá mě bonmot: já jsem absolvent technického oboru s humanitním přístupem k jazyku, zatímco humanitní obory generují lidi s jazykově technickým přístupem.
    Fotky: Praha – devastace stromku na zastávce Lihovar (ty betonové rakve vymyslela Praha 5, instalovala je v centru Smíchova, posléze je s ostudou stáhla), sběrači odpadků u Hlavního nádraží – dva je sbírají kleštěmi (druhou ruku mají v kapse), žena nese pytel; Kyjov – koncert v Pražírně; grunt – záhada: vlevo je nová nádobka na míchání benzinu do motorové pily, vpravo stará, obě jsou stejně velké, ale vyznačené poměry míchání se liší (a nejsou srozumitelné).
Neobratnost (Meditorial), 15. 4.

Samokomentující je citát z pátečního Deníku N: „Pokud vám manželka do takového hrnku uvařila kávu a vám připadá nějaká ztuchlá, nebude to kávou.“ Test čtenářské gramotnosti: (a) ztuchlost kávy patrně zavinila manželka, nebo (b) ztuchlost manželky káva nezavinila?
    Začnu zase kupovat noviny. Jednak mi dochází papír na podpal, jednak se mi nedostává paliva pro tuto rubriku.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání