Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
50 (Glosa), 27. 2.

Mediální Soukup, moderátorský talent, slavil padesátiny ve velkém stylu. Je to sice politik, ale je to kupodivu i člověk, takže do toho, koho si pozval a kdo přišel, nemáme co mluvit. Nebyla to státní oslava a každý máme nastavené kamarádství a slušnost jinak. Zeman byl očekáván, herci jako Sobota a Zedníček taky, zpěváci jako D. Janda, Hůlka, umělci F. Slováček a jiní. Umělci mají takovou lehkou prostituci v krvi a celkem spolehlivě jejich charakter a role ladí. A politici, kteří mají více méně jiné nastavení a věřím, že přišli i ti, co Soukupa nemusí, protože holt budou vidět.
    Tak či tak koncentrace Soukupových přátel na jednom místě by měla působit na slabší povahy odpudivě – ve smyslu působící síly. Já nemám kamaráda nebo známého Soukupova typu, takže nevím, co bych dělal, ale vím, co bych nedělal. Sešel bych se s Jardou soukromě či v malém neoficiálně a popřál mu. Kamarádství je něco jako racionální láska, trochu zaslepené, ale je zbabělé nepopřát někomu, kdo je veřejně neoblíbený. Nicméně nemusím kvůli tomu jít na recepci, což by takový kamarád měl uznat. Pokud ne, nemusím se trápit ani s tím se s ním setkávat.
    Zarazila mě účast Vitáskové. Z výše uvedeného vyplývá, že musím přehodnotit místo v mém hodnotovém žebříčku. Spousta lidí o ní určitě ví něco špatného, není zajisté ideálem, ale přišla mi na poměry dost solidní. Na druhé straně Alexandra Udženija (ODS) to schytala přespříliš v médiích i na FB. Tam hned kdosi našel nějaké vazby (její manžel podniká) na Soukupa, Deník N se blýskl poněkud nejapným rozhovorem, kde ji tlačili nesmyslnými otázkami typu „Hamáčka pozvali a nepřišel, ale vy ano“.
    Zkrátka Soukup dosáhl toho, že se o něm mluvilo a psalo, což bylo podle mého přesně to, o co mu šlo. Hodlá přece založit stranu. Jenže nepsat o něm znamená úbytek čtenářů. Takže se o něm bude psát, i kdyby jen upadl a rozbil si nos. V době zlaté éry počítačových časopisů platilo pravidlo „červená, Windows a zdarma“ – červená barva na obálce, na ní zmínka o W a že je něco zdarma. Sukces byl zaručený.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání