Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Nevinná diskuse skončí vinně (Poznámka), 1. 2.
dotaz: "A pokaždé když přijde nová zpráva, bojí se, že se stalo něco zlého." nemá být za pokaždé čárka?
  • : určitě má

  • kolega: "Čárkou obvykle neoddělujeme vedlejší věty časové závislé na příslovečném výrazu: Předtím než zvoláme vítězný pokřik, musíme výrobek řádně otestovat." Prosím, nepišme ji tam. Pěkně prosím smutně koukám.
     

  • : "obvykle" není pokaždé :-)... jednak je to vložený výraz, tady dokonce věta, jednak tam mluvčí většinou udělá mezeru, neboli čárku. nechtěl bych smutně koukat... a Pravidla nabízejí ještě jednu možnost: Pro kladení čárky před spojku než záleží na tom, zda slova za než tvoří větu, nebo nikoli. Pokud ano, je čárka namístě: Starosta udělal pro tuto věc víc, než mu předpis ukládal.

  • kolega: a co má s naším problémem společného spojka NEŽ?
     

  • : (připomněl jsem kolegovi jeho větu výše, kde bylo než bez čárky) Předtím než zvoláme vítězný pokřik, musíme výrobek řádně otestovat.

  • kolega: Nerozporuju, že v konstrukci "Výrobek musíme řádně otestovat předtím, než zvoláme vítězný pokřik" čárka tutově bude. Ale v téhle větě, jak je postavená, zůstává možnost ji tam nepsat. Podle pauz v řeči se v češtině čárky nepíšou už zhruba dvě stě let, takže to pro mě není argument. Možnost nepsat ji tam mi přijde elegantnější, nemám, co k tomu víc dodat.
     

  • : (Začal jsem být vnitřně nespokojený: dosud se věcně argumentovalo, najednou se vytáhne dvě stě let, což lze kvalifikovat jako jemné rýpnutí, a vnese se druhý subjektivní pohled „přijde mi to elegantnější“ po předchozí prosbě čárku nepsat.)

  • marně hledám ve svých odpovědích něco, co by vedlo k té formě diskuse, jako jste zvolil. jisté je, že tato diskuse skončila.
    Tak se často řeší problémy – začne se šermovat citáty z Pravidel a jiných norem, a skončí to udělením výjimky. Ještě lépe „to si obhájíme“. Jenže používání jazyka, v tomto případě češtiny, přece nestojí na obhajobě čehokoli! Nejsme u soudu. Každou čárku/nečárku lze obhájit, řada proslulých spisovatelů se právě psaním čárek vymezila vůči ostatním.
    Jak to, že čárka nemá s psaním nic společného? Písmo je přece nástroj k zápise řeči a její frázování definují interpunkční znaménka. Nikoli těsný přívlastek a jiné hovadiny, které zná jen pár odtrženců od života. Podle čeho se asi načítají audioknihy? Jakmile větu nepřečtete naráz, protože vám nedává smysl, nebo jich dává víc, dělají se pauzy a určuje rytmus. Jinak by se mluvčí taky mohl udusit.
    Teď mi dochází, že módní krácení vět až k narušení stylistiky je důsledkem neznalosti interpunkce. A jazykotepci, kteří většinou rezignovali na výuku mateřského jazyka vedoucí k jeho pochopení a správnému užívání, zmršili Pravidla tak, že jsou k ničemu. Zkurvili webovou stránku tak, že hledání jehly v kupce sena je snadnější, přičemž k většině jevů dají alibistické „také se užívá“ a podobně.
    Je běžné dnes číst článek začínající větou „Což bylo sice špatně.“ Nevíte, která bije. V titulcích jsou nesmysly, ale je to v pořádku, protože v článku se to vysvětlí. V článku!!! To je jako kdyby se Pohádka o Červené karkulce jmenovala „Vlk brutálně sežral babičku“.
    Je správně Červená karkulka, červená karkulka, Červená Karkulka nebo červená Karkulka? (Karkulka je dětská čepička, dívka z pohádky ji ráda nosila.) Nahlédnutí do Pravidel znamená diskvalifikaci.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání