Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Citát týdne
Východní Slovensko je specifické. Rodiče děti nebijí, ale pevná ruka tam je. Platila pravidla – něco se smí, něco ne, to a to bude, až se udělá něco jiného.
A. Růžičková, herečka

Ohlédnutí (A týden uplynul), 21. 1.

* „Doba hybridních hrozeb si žádá víc výuky moderních dějin,“ myslí si ministr Plaga – mýlí se: nikoli víc, ale pořádně! * Zaměstnanci jedné americké křesťanské školy musí podepsat, že nebudou homosexuálně sexovat, mít sex před manželstvím ani mimo něj, sledovat pornografii a ženy budou podřízené svým manželům – inu, společnost bude hned lepší. * Na Měsíci vyrašila rostlinka bavlníku, ale vzápětí zmrzla – přesně podle plánu, ale hlavně na odvrácené straně, takže to nebylo vidět. * Pokud projde nová podoba autorského zákona, nebudou vyhledávače nabízet výsledky zdarma – to ovšem zdrformuje hledání tak, že nebude k ničemu. *
Banka haló (Editorial), 21. 1.

Poté, co mi Hello banka odmítla bez udání důvodů založit účet, ač tak předtím dvakrát učinila, pravidelně několikrát týně jej zakládám. Zatím marně, ale ono to jednou vyjde. Otázka je, co pak s ním...
    Zbyly mi tři druhy jídla: něco rýže, něco fazolek na slanině, něco kuřete na žampionech se smetanovou omáčkou. Ani jedno na jídlo nestačilo. I smíchal jsem to dohromady, bylo to výtečné!
    Ve čtvrtek jsem se vydal do Veselí nad Moravou, kde hrál kvintet J. Honzáka. Je to oběť, jet z Prahy tři hodiny na Moravu koncertovat a obratem se vracet někdy ve dvě ráno. Honzáka jsem dlouho neslyšel, možná ještě déle. Moc pěkné to bylo, má dlouhé skladby, vesměs pomalejší, akorát mi sedly do nálady.
    Syn kamaráda mi svezl pořezané soušky ke štípačce a já jsem konečně začal v mrazovém, leč slunečném počasí štípat. Jedna polena, nevím, co to je, dřevo je narůžovělé, štípačce odolávala. Musel jsem je ozobávat, olamovat, jinak jsem neměl šanci. Ale dokázal jsem to.
    V sobotu jsem vyrazil do Hodonína pro plyn a dobře jsem udělal – už je za 13,90 litr. Průměrná spotřeba vyšla na 7,8 l/100 km, ale to jen proto, že než se v zimě ohřeje motor, žere to benzin, takže je to prašť jako uhoď.
    Z Hodonína jsem se vydal do Mikulčic, kde byl košt kořalek. Už jsem byl v Moravské Nové Vsi, ale odbočka na Mikulčice nikde. Jel jsem zpátky, Lužice, a odbočka zase nikde. Je to možné? Na trase Hodonín-Břeclav není na Mikulčice ukazatel. Až v Lužici se objevila první cedule. Mikulčický kulturák byl našlapaný k prasknutí. Dal jsem si tři rohlíčky plněné zelím, panáka ani jednoho. Zaujala mě cedule, že podle zákona je zakázáno prodávat vzorky darované pálenky, takže se platí jen za obsluhu. Přesně jak jsem to vymyslel před lety!
    Víkend byl alkoholový – v pátek jsme s mužským sborem propíjeli ušetřené peníze, v neděli začala první šidlenská minidegustace, takže absentující sobota se mi náramně hodila. Teď píšu GD a v televizi jde nová „tókšou“. Při vší úctě k V. Koptovi, který ji vede, je to úplně zbytečný pořad. Holt Šíp se rodí jen jeden...
    Fotky: malá fotka je bez komentáře; grunt: západ Slunce nikdy neselže, ani při focení, rozštípnuté poleno je zajímavé tím, že tmavá část byla uvnitř, patrně nějaká zapouzdřená choroba; mikulčický košt praskal ve švech.
Zeman (Meditorial), 21. 1.

Z předchozího týdne stojí za to lidovkový titulek „Zeman chystá atomovou návštěvu“, s vysvětlujícím dodatkem „Jede do Maďarska podívat se na místní elektrárnu“. Když chystám návštěvu, jede ona ke mně, když se chystám, jedu já někam. Jak prosté.
    A Zeman zaperlil i podruhé, když doporučovat někoho někomu označil za pouhé vyjádření názoru, nikoli snahu ovlivňovat.
    Honí se mi to hlavou: kdo rozhodne, že motivy pro sebevraždu jsou důvodem ušlechtilým až oslavným? Sebevražda je kvalifikována jako projev psychické nerovnováhy, u Palacha to nikdo nezmínil, ač ani on neměl ne jistotu, ale ani náznak, že burcování se povede.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání