Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Citát týdne
Pokud nebudou východní státy Evropy, včetně ČR, spolupracovat na opatřeních na vnější hranici EU, mohl by jim být omezen volný pohyb v Schengenu.
Ch. Michael, belgický premiér

Ohlédnutí (A týden uplynul),

* Ženy loni režírovaly osm procent z 250 nejvýdělečnějších filmů Hollywoodu, což autoři studie Ženy v televizi a filmu označili za „radikální disproporci“ – akorát z toho nic neplyne... * Šéf komunistů Filip přiřkl masakr 374 Čechů v Českém Malíně na Ukrajině za II. světové války banderovcům – škoda že tenkrát nebyl na světě. * Odpalování běžných rachejtlí prý škodí zdraví i životnímu prostředí víc než velké ohňostroje – autor této zkratky byl měl skončit na pranýři. * Jedna Američanka porodila po deseti letech v komatu dítě – zřejmě druhé neposkrvrněné početí a druhé zjevení Krista. * Jaký je přínos eura pro země EU? – dobré: Belgie, Finsko, Německo, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, dá se: Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, nic moc: Francie, Itálie, Kypr, Malta, Španělsko. * Jízdné pro studenty a seniory stálo zatím miliardu korun – za tři měsíce to jde. * Babská rada:aby vám visací zámek nezrezavěl a v zimě nezamrzal, kupte si odolný proti počasí – to by mě nenapadlo. * V Polsku se udusilo pět 15letých dívek při právě frčící hře, kdy máte uniknout ze zavřeného prostoru – můj komentář na FB vedl k reakci, že jsem zlý (že je lituju asi jako ty, které zabil o málo starší ožralý kamarád při cestě z mejdanu) a zapšklý (nelíbí se mi takové aktivity, stejně jako selfie na střeše vlaku aj.). *
Touha nad jiné (Editorial), 7. 1.

Vymyslel jsem geniální způsob zatápění v kachlových kamnech. To normálně není problém, pokud se ovšem nezapomenete a necháte otevřený přívod vzduchu naplno déle, než je třeba. Pak drobné dříví shoří jste namydlení. Musí se to hlídat. Na rošt dám dvě masivní polena a mezi ně noviny s třískami a drobným dřevem. Tím ušetřím důležitou fázi přechodu od hoření drobného zátopu k větším polínkám, jinými slovy počet kontrol redukuju na dvě. Zapálím, otevřu naplno po dobu pár minut, a pak zavřu hlavní přívod vzduchu a nechám jen regulaci ve dvířkách. To postačí k zapálení těch polen a opomenutí regulovat jemně plamen už není kritické. Když se zamyslím a přijdu přiložit později, nic se nestane, protože ta velká polena hoří déle.
    Taky mám jinou metodu na průběh topení. Šamotová kachlová kamna se mají rozpálit, šamot pak vydává naakumulované teplo. Pak ovšem nemá cenu příliš topit, což povede k vyhasnutí nebo častější kontrole. Takže přikládám jen polínko, dvě jednou za čas (dvě až tři hodiny), abych doplnil teplo vydané šamotem.
    Jeden den mi třikrát během odpoledne vyletěly pojistky zrovna v místnosti, kde přebývám. A spadl počítač. Rozpracované PDF jsem třikrát upravoval, protože jsem se zabral do práce a neukládal. Přišel jsem tak o čtyři hodiny práce. Pak mě napadlo najít automatické ukládání a nastavit ho. A podívat se, co pojistky vyhazuje. Byla to šňůra k ledničce v kuchyni, kde však proud šel. Jenže lednička byla zapojená na zásuvku napájenou z jiného okruhu, toho pokojového.
    Páteční večer patřil koncertu v kyjovské Pražírně, kde hrálo slovenské jazzově vokální trio se zpěvačkou H. Šebestovou. Dáma promine, ale nadchli mě především její kumpáni. Erudovaný pianista a geniální kytarista. Hrál na kytaru tak, že palcem dělal basovou linku a zbylými prsty hrál jako by nic. Při složitějších figurách nechal na chvilku basu basou, ale než si toho člověk všiml, basoval zase. Občas se střídali, když sólová pasáž byla delší, suploval basu klavírista.
    Celý víkend padl na korektury knížky o létání, v níž je nová teorie létání. Základní myšlenka je celkem jednoduchá, neplatnost Bernoulliho rovnice kontinua pro vztlak je ostatně evidentní, ale dalším čtením už chápu i finesy fyzikální povahy. Při tom jsem si pouštěl internetová rádia, doplnil jsem sbírku asi na 15. Platit se mi zatím nechce, sto a více za měsíc za vyšší kvalitu (ne o tolik) je dost.
    Občas jsem sáhl do zásob a tak došlo na snad největší počin československé scény, jedinečnou a neopakovatelnou a bohužel neopakovanou deska Jazz goes to beat (1970?). Jedna z prvních tzv. hi-fi deset s jasně slyšitelným rozdílem v kvalitě. A s fascinující skladbou R. Rokla zvanou Touha. Neznám jiný hudební kousek, kdy obsah a název tak dokonale ladí. Desku jsem ohrál, byť jsem měl profi gramofon. Po přestěhování jsem ho ještě nevybalil, ale mám elpíčko stažené ve formátu FLAC.
    S M. Třeštíkem, jehož knížku miniatur Ledaže se spletu právě čtu, jsme via messenger rozebírali problém zlatého řezu, jejž v ní zmínil v souvislosti s pupíkem, kde by se měl dát čekat (zlatý řez, ne MT). V definici mu něco chybělo, což připustil, ale obhájil slovy, že „to naštěstí delší vždycky bývá“. To mě nadchlo – kategorické „vždycky“ oslabit banálním slovesem „bývá“, s mírnou posilou „naštěstí“. Lingvistika, bez zjevné námahy, rozpoutala logické kataklyzma.
    Fotky: na malé fotce zpěvačka HŠ; z pochodu za prasátkem: i nebe se otevřelo, nic takového nevidělo, Miločáci přicházejí; grunt: zasněžená cesta (kam asi vede?), zasněžení psi, zasněžený vodník, zasněžený jelen puklý v říji, zasněžený medvídek si hodil mašli; jediná povedená fotka z koncertu v Kyjově.
Není nad informace (Meditorial), 7. 1.

Jaká je informační hodnota této zprávy? „Silnice vedoucí středočeskou Vyžlovkou je obtížně průjezdná kvůli nehodě. Linky 381, 382 a 387 nabírají vysoká zpoždění směrem do Prahy, spoje v opačném směru z Hájů se opozdí o půl hodiny až hodinu.“ Jakou hodnotu má „vysoké zpoždění“ na stupnici 0-5 hodin? (Deník N)
    Něco pro povzbuzení, podtitulek MfD z 2. 1.: „První rok nového zákazu o ovzduší: lidé se vzájemně udávají, ale dýchá se lépe“. Nechtěný dvojsmysl lepšího dýchání fyziologického a přeneseného však překonává nabízející se otázka: přijde vám normální, že někdo takový text beze všeho otiskne?
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání