Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Žena a větev (Glosa), 4. 1.

M. Čermák na FB zmínil, že je s ženou v Gentu (Belgie), což se čte Chent (samozřejmě nemám na mysli Belgii). Ozvala se nějaká šprtka, jak už to tak ženy mají v genech, a nevyžádaně moudře poznamenala, že „G se cte vetsinou jako ch ... to vi kazdej“. Přemýšlel jsem, jak ji utřít, protože to samozřejmě platí jen v některých jazycích a jen někdy; jindy a jinde se čte i jinak. Jak ji utřít, ale neklesnout na její úroveň, ale současně,     aby pochopila (inu gentleman...). A vymyslel jsem, že „třeba grog se čte jako chroch“.
    Je to další z typicky ženských vlastností, ta nepřiměřená snaživost. Roste to s ženami od dětských let, od toho „Sim, sim, Straka otvíral okno“. Jedna moje kolegyně tím taky trpí. Při plánování rozpisů služeb argumentovala tím, že jí to vyhovuje, takže je to dobré. Máme ve zvyku se ve službě přihlásit, aby ostatní věděli, že jsme k dispozici. Je to i slušnost, pozdravit, byť jen onlinově. Občas se stane, málokdy, že je hodina dvě po začátku, a v korektorně ticho a tma. Zneklidním a pátrám, kontroluju připojení k internetu... Pak učiním dotaz a posléze se objeví „ale já tu přece normálně jsem“ a já jsem za blba. Ruka by jí neupadla, kdyby napsala, jako jiní „Dobrý den, ahoj“.
    Prosím ženy: když nemáte co říct, neříkejte to. Nikoho nezajímá, že je vám něco jedno, přičemž ostatní diskutují, jak to něco změnit. Ani to, že vám nevadí, jak něco je, nikoho nezajímá. Je to sice znamenitý poznatek, ale nechte si ho pro sebe, tam je mu nejlíp. Když všichni vědí, že Gent se čte Chent, protože g se čte jako ch, což ví každý, opravdu neoslníte.
    Jsou však naštěstí i jiné ženy. R. Kvačková popsala před Vánocemi vtipný dialog s manželem. Ten šel přeparkovat ve větrném počasí auto, aby na něj nespadla větev blízkého stromu. Poněkud poťouchle podotkla, že o auto se zajímá, ale kdyby větev spadla na ni, ani by si nevšiml. Manžel po pohledu na ni pravil – „Na tebe nespadla?“ – a nic. Žádná scéna, jedovatá poznámka (to by byla už druhá). Tak tomu říkám ženská. Rozhodně je to aspoň pěkná historka.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání