Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Hop-sa nebo ho-psa? (Glosa), 4. 10.

Dělení slova na slabiky je nelehké. Ke svému úžasu jsem se dověděl, že existují pomůcky. První je tzv. vytleskávání, kdy si slovo vytleskáme a podle počtu tlesknutí určíme počet slabik i jejich podobu. Tato metoda se učí nejčastěji a znají ji prý už děti v mateřské škole. Má být intuitivní metodu a souvisí s citem pro rytmus. Druhá pomůcka je složitější – využívá se pohybu brady. Dáte dlaň pod bradu a vyslovíte slovo. Na konci každé slabiky se brada dotkne ruky – tam je hranice slabiky. Pusu prý jen těžko ošálíme.
    Inu, u jednoduchých slov typu má-ma a podobně to funguje (i bez tleskání), ale u vícesouhláskových slabik už ne (a výjimkou slabikotvorného "r" a "l"). Tam buď neexistuje jediné správné řešení (se-stra, ses-tra, sest-ra) nebo jich vytleskáme víc, ale správné je jen jedno (po-střik). Obě uvedená slova mají totiž stejné morfologické schéma, ale různý původ. Dalším neposlušným je trojúhelník nabízející kromě správného troj-úhel-ník taky chybné tleskací tro-jú-helník. Těch slov je hodně – líbezný, půdní, pravidelný, tlesknutí, intuitivní, souhláska atd.
    Nejde tedy o žádné vzácné případy. Ukazuje se opět, že podobné pomůcky jsou kontraproduktivní a naopak zamlžují podstatu problému.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání