Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Kuřáci a EET (Poznámka), 13. 12.

Zdánlivě tyto dvě entity nic nespojuje, ale to je klam. Společný mají obecný přístup zprůměrování. Dopady EET nebudou, protože se zlevnila DPH na pivo, a to pokryje zvýšené náklady. Tečka, hotovo. Dopady zákazu kouření nebudou žádné, protože kuřáci mohou jít kouřit ven, nebo restauratér přitáhne jiné klienty, kteří ocení zdravé prostory.
    U nás je přes 6000 obcí, restaurací řádově nesrovnatelně víc. V průměru se opravdu nic moc nestane, jenže kde je tam sociální dopad? Pokud někdo vychází z toho, že v každé obci se to hospodami jen hemží, má jistě pravdu. Nekuřáci půjdou do kuřáckých, hospodský vydělá na snížené dani a je to.
    Jenže je mnohem víc obcí, kde se žije jinak. Kdy hospoda, spíše kiosek, otvírá třeba jen na půl týdne, o víkendech, když se hraje fotbal. Tam se zvýšené výdaje nijak zaplatit nedají. Ani ve větších místech nelze počítat s tím, že hospodský, který zakáže kouření, získá jinou klientelu. Maminky s dětmi? Lidi se záněty průdušek? Na vesnicích se struktura návštěvníků v podstatě nemění, pokusy s obsluhou nehoře bez ostatně ztroskotaly i ve velkoměstech.
    Kvůli dvěma plesům za rok a třem brigádníkům si nikdo pokladny kupovat nebude a pinglové běhající po sále s kasami a inkasující jsou iluzí. Kuřáky chodící kouřit ven majitel rád neuvidí, protože nějací budou zajisté rádi mizet bez placení.
    Že politikové netuší, kolik stojí jízdenka tramvají, je vedlejší, ale že nemají potuchy, jak se kde žije, jak silné jsou sociální zvyklosti a jak se nemění, přestože je změně je mnoho racionálních důvodů, je pro život v mnoha místech velkým ohrožením. Samozřejmě se svět nezboří – ani kdyby se zbořil, tak se nezboří. Ale má to být argument?
    Nakonec to dopadne tak, jak to už funguje v místech, kde žije pár rodin, nebo kde se prostě hospoda ani cukrárna neuchytne: koupí se bečka, chladicí kostka, a na zahradě pod přístřeškem v létě nebo v zateplené stodole v zimě se místní budou scházet, popíjet, pokuřovat a baštit nezdravé přinesené, nebo kamarádsky sdílené uzeniny. Soudržnost lidí zůstane zachována. Pravda, turismu a příjmu z něj to určitě neprospěje.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání