Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Pokažené tajemství (Glosa), 24. 11.

Mám rád záhady odolávající řešení. Patří mezi to dráždivé tajemno jako třeba experimentální potvrzení teorie relativity. Matematické úlohy, které zjevně mají řešení, jaké se nabízí, ale dokázat to často nejde, jsou nejlepší. Velká Fermatova věta odolávala tři staletí. Praví, že rovnice xn + yn = zn nemá řešení pro n větší než dvě.
    Pro n=2 ji známe jako Pythagorovu větu. Sám Fermat zanechal zápisek na okraji stránky v knize: že našel nádherný důkaz, ale nevejde se mu tam. Mnoho matematiků často velkou část života strávilo hledáním důkazu, ale marně. Až před 20 lety to jeden Brit dokázal a tento rok za to dostal cenu.
    Trochu mi tento příběh pokazil článek o něm. Autor, matematik, napsal: „Plocha čtverců o stranách tři a čtyři se rovná ploše čtverce o straně pět: 3 . 3 + 4 . 4 = 5 . 5. Proto takový trojúhelník musí být pravoúhlý.“ Tento mix názvosloví, geometrie a matematiky je hrozně diletantský. Z plochy tří čtverců nic neplyne o trojúhelníku, není-li zmíněna souvislost. Místo „plocha čtverců“ má být „součet ploch čtverců“ atd. Prostě zase ukázka nedbalého přístupu k matematice, jehož důsledkem je stav znalostí matematiky a příčinou také.
    Čtverec je především archaismus pro druhou mocninu, primárně je to geometrický obrazec. V také archaickém znění Pythagorovy věty vystupuje v obou podobách, v grafickém znázornění jsou všechny tři strany trojúhelníka doplněny na čtverce, aby to jako vypadalo. Ale kde je v tom všem důkaz toho, že trojúhelník o stranách s délkami 3, 4 a 5 nelze složit jinak?
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání