Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
  
Něco fyziky (Co pijeme), 20. 10.
V doporučeních o pití se nedále opakuje nesmysl o množství tekutin, které mají děti vypít. Pije se nápoj, tekutina se jí. Tekutina a kapalina není totéž – druhé je podmnožinou prvého. Polévka nebo jogurt jsou tekutiny, obsahují hodně vody, ale nepijí se. Jiné potraviny jako ovoce a další nejsou dokonce ani tekutinami, ani kapalinami, přesto vodou přímo hýří! Dočkáme se toho, že rady odborníků budou konečně správné?
Letadlo (Glosa), 20. 10.

Po vysoce zajímavém německém filmu o uneseném letadlu směřujícím na stadion se 70 tisíci lidmi (úterý ČT2), které o své úvaze, bez rozkazu, ba dokonce proti němu, sestřelil pilot strážní letky následovala neméně zajímavá, i když jinak, beseda na ČT2. Tou začnu – zarazilo mě, jak jsou specializovaní odborníci neschopní zhlédnout 90minutové drama ze soudní síně. Snad i absolvent jediného semestru práv pochopí, že jde o modelovou situaci s nutným zjednodušením, které je nutné pro umělecké ztvárnění problému. Takže výtky v tomto ohledu jako je délka procesu aj. jsem nechápal.
    Právně to bylo naštěstí více méně v pořádku, i proto, že německé právo je zaplaťpánbu jiné. Mně zaujala velice nesympatická a velice věrná postava žalobkyně, která byla až posedlá akademickým výkladem práva a nálezem německého ÚS. Ten zakázal poměřování životů, takže záchrana 70 tisíc lidí zabitím 164 pasažérů letadla není ospravedlnitelná.
    Obviněnému pilotovi kladla nechutné a nesmyslné otázky. Třeba jestli může potvrdit či vyvrátit pokus cestujících vniknout do pilotní kabiny. Kdo někdy letěl, ví, že okénka jsou tak malá, že vidět lidi dobývající se do kabiny nelze. Zaskočila ho otázkou, jestli by letadlo sestřelil, kdyby věděl, že v něm sedí jeho žena a syn. Pilot poslušen scénáře řekl, že neví. Já bych se jí zeptal, co dělala ona, kdyby na stadionu seděl její muž a dcera...
    Spekulace žalobkyně, že pilot mohl na poslední chvíli letadlo strhnout nahoru, a tím zabránit dopadu na stadion, byla logicky a scénáristicky chybná. Pilot by tím sám způsobil smrt cestujících, čímž by se problém řešil posmrtně s ním. Do kategorie zbytečných chyb patří i argument, že byl čas stadion evakuovat (to by taky nic nevyřešilo, protože terorista by nejspíš nechal letadlo stejně zničit a ve městě by jistě našel jiné cíle – třeba lidi evakuované ze stadionu a nacházející se ještě v jeho blízkosti). Udávaný čas na evakuaci 15 minut byl zjevně nesmyslně nízký.
    Každopádně to byl povedený pořad, který mohl přimět k přemýšlení o zákonech a jejich aplikaci. Zákonem nelze řešit řadu situací. Spoustu situací sice zákon nesmí či nemůže povolit, ale nesmí a neměl by je ani zakázat. Má je nechat na rozhodnutí těch, kdo ji řeší a zodpovídají za výsledek rozhodnutí. Toto rozhodnutí má pak nechat posoudit a rozhodnout o oprávněnosti.
    Ani poměrně nový institut přiměřené obrany například nedovoluje nikomu automaticky zranit či zabít jiného člověka, který se dopouští něčeho násilného, ohrožujícího. Jen dává šanci, aby čin směřující k odvrácení nebezpečí pro sebe sama, který vedl k smrti či zranění potenciálního útočníka, mohl být soudem přezkoumán. Tedy žádné neosobní „třikrát a dost“.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání