Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
I tak lze (Glosa), 18. 10.

Z předminulého soboty pochází ukázka tendenčního referování Lidovek o kauze Beretta (únik ze spisů). Mezi obžalované přibyla pražská žalobkyně Máchová, kterou zadrželi a posléze pustili.
    V článku od M. Shabu jsou úžasná fakta: Máchová je „vlivná“ (jak?), našel se u ní „speciální šifrovaný mobil“ (no a? kromě toho jak vypadá zašifrovaný mobil – třeba jako jitrnice?) a spor mezi podniky, z nějž unikly policejní informace, řeší právník, který je „přítelem premiéra“ a místopředsedou rozhodčího soudu.
    Opravdu profesionální práce novináře.
Vyšplouchlý bazének (Komentář), 18. 10.

Senátor Škromach neobhájil svůj post k radosti mnohých. Jenže ani nelíčené potěšení z tohoto faktu by nemělo média ponoukat k nepřiměřenému podávání reakce. Co jsem viděl, byl v pohodě, úsměv nebyl falešný a to, co říkal, mělo hlavu a patu: jsem v politice 20 let, není to nic překvapivého ani katastrofálního, někdy je třeba slézt z kopce, aby se dalo vyjít na vyšší horu, jsem zase na začátku.
    Ať si to připravil, nebo ne, zní to rozumně. Nelkal, nevymlouval se a nenechal se zahnat do kouta hloupými otázkami, co udělal špatně a jaké si vezme poučení. Jsou situace, kdy se nemá cenu zabývat analýzou neúspěchu a poučením z ní, protože nic takového nemá smysl. Například se už taková situace nebude opakovat.
    Neúspěch politika není automaticky fiasko. Pokud nic moc pro vítězství nedělal, a to Škromach nedělal (bazének a sociální sítě nejsou tolik, jak se předpokládá; kromě toho pět tisíc „přátel“ není pro politika nic závratného).
    Snaživá mladofrontovní redaktorka Prokopová se o Škromachovi rozepsala v článku s nevkusným titulkem obsahujícím výraz „epochální pád“. Paní asi neví, co znamená epochální.
    Navštívila politika doma. Fotka s manželi, kteří se netváří tragicky, ba se věrohodně usmívají, má popisku, která nasilu tlačí čtenáři do hlavy, že ten klid je „zdánlivý“. Samozřejmě bez náznaku indicie. Sám Škromach při jejím příchodu vypadal „alespoň navenek docela klidně“. Popiska to zjevně jen zopakovala. V reportáži ostatně už ani zmínka o prohře nebyla.
    Porážka od „bezvýznamné“ starostky Ratíškovic je zjevně analogická neúspěchu Haška v Jihomoravském kraji. V duelu se Škromachem by zvítězil kdokoli, třeba i já. Motivem vítězství starostky byla snaha zbavit se Haška. Asi bych být v kůži jednoho z těch dvou kandidátů byl přece jenom raději v té Škromachově. Což ovšem neznamená, že bych ho byl volil.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání