Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Citát týdne
Kuřáci šetří kyslík. V peruánských horách jsme ve výšce čtyři tisíce metrů s kolegou kouřili, zatímco ostatním modraly nehty a dávali jim kyslík.
J. Kubera, senátor

Ohlédnutí (A týden uplynul), 17. 10.

* Babiš nechápe ani po těch letech politiku: když záměr koalice jiných stran s cílem nepustit ANO k lizu považuje za zradu na voličích – i politika má svá pravidla a všechno je možné. * Samsung je v úzkých, musel zakázat používání mobilu kvůli problémům s dobíjením baterií; škody budou obrovské – ale dobře mu tak: spěch se prodraží. * V pátek odpoledne kolem druhé ještě ČT24 v reportáži z výlovu Rožmberka tvrdila, že letos kapři nepodraží, ale večer v šest už bylo zdražení 10 %. * První vlak s naftou uskladněnou v Německu dorazil o týden později, než Sobotka kvůli volbám potřeboval, ale celá záležitost je věcně tak zapeklitá, že se ji neodvažuju ani komentovat, natož hodnotit. * Na problémech s dálnicí D8 je nejlepší argument, že před sesuvy varovali i ekologičtí aktivisté – to mi spadl kámen ze srdce. * Jiní aktivisté, co vylezli na chladicí věž, mají staženou prdel, protože způsobené škody (mj. zasekávali do betonu opěry) půjdou možná do milionů – jen na tomto se povezou. * Na odchodu jazykovědce Olivy z funkce je zajímavé, jak se pořád neví, proč: odpovědní buď mlčí (nový ředitel), nebo blábolí nesmysly o zbytečném zájmu o výměnu jednoho ze 40 ředitelů Akademie (Drahoš, co chce být prezidentem) – přesvědčivější důkaz o nevinné výměně snad není. * Na Trumpa vytáhli jeho silácké řeči o tom, jak žere ženské a ony jeho, což mu údajně uškodí jen u voliček, u voličů naopak prospěje – tak nevím, kam se poděli ti po masivní osvětě a výchově genderově uvědomělí Američané. * První řidič dostal v zahraničí pokutu za to, že neměl doklad prokazující, že jeho mzda odpovídá těm v zemi, jíž projíždí – Absurdistán se posunul z východu na západ. * Článek sepsaný Olivou a Höschlem nebyl protiislamistický ani náhodou: šéf muslimské komunity u nás opravdu žádal podřízení našich muslimů pouze právu šaría – dokonce v televizní besedě. * Ústav pro jazyk český má 160 zaměstnanců, z toho je 40 odborářů – nevím, jak komu, ale mně to přijde velice zvláštní. * Zemanův pozdní přílet na pohřeb Kováče byl způsobený obyčejným lajdáctvím jeho kamarily, protože naplánovat na obřad v Bratislavě v 11.30 odlet z Prahy 10.35(!!!) nic jiného není. * Ondřej Brzobohatý, známý spíše jako Gregor, natočil nové CD a kouzlem nechtěného ji nazval Identity... *
Kachna (Editorial), 17. 10.

Pondělí. Ve schránce byla obálka naditá dokumenty k přepisu auta. Nový majitel ji poslal obyčejně. Svým způsobem měl pravdu: při ztrátě by nové doklady s ohledem na systém evidence stejně nezískal. Zajel jsem do Kyjova, vyplnil formulář a nastal problém: ekodaň. Mám auto od ZTP, takže jsem ji neplatil. Neměl ji platit ani další kupec v řadě. Jenže v roce 2013 nastala změna a už ji platit musí. Podvádělo se.
    Jenže to jsem nevěděl, ostatně ani nemusím, akorát jsem mu přirozeně nemohl říct, že ji musí zaplatit. Na úřadě jsem ji tedy zaplatil za něj a napsal mu, že papíry pošlu, až mi pošle ten poplatek. Svým způsobem jsem cítil podíl viny, takže jsem mu nabídl, že tisíc dám ze svého. Uvidíme. Ovšem to, že úředník datloval do počítače údaje z formuláře, které však všechny už v databázi má(!!!), ukazuje, že cos shnilého je ve státním nasazení IT.
    Část dne tak padla na vyřizování. Přitom bylo pěkně, takže jsem dokonce četl venku noviny při kávě. Také jsem pracoval – vypálil jsem další část suché trávy na náhonu, což jsem za veder z opatrnosti nedělal, nemusel bych to uhlídat. Pak jsem zbytkem starého zatvrdlého cementu zabetonoval jedno místo, kde neúnavně přes veškeré marné pokusy prorýval krtek chodbičku.
    Nakonec jsem chtěl něco najít v kůlně, ale vosy, které jsem minule ukázal na fotce, mě nekompromisně vyhnaly. Jedna nalétla jako Japonec v Tichomoří a zobla mě do hřbetu ruky. To jsem chápal jako vyhlášení války a tyčí se zapáleným hadrem namočeným v benzinu jsem podnikl protiútok. Zvítězil jsem, stačil jsem utéct.
Úterý. Ještě před odjezdem jsem zjistil, že krtek mě obelstil a vrtal zboku, když to zespodu nešlo. Zdvihl jsem dlaždici, pod níž pracoval, a všechny vodorovné chodby jsem zaslepil. Uvidíme. Vosy si mě pamatovaly, po návratu budu muset podniknout trestnou výpravu.
    Do Prahy jsem dojel hladce, s očekávaným ujetím spoje v Brně v důsledku čekání vlaku na přípoj ve Starém Městě. Po příjezdu jsem se odebral na Mariánské náměstí, kde už čekala mladší dcera. V dešti jsme zašli do restaurace Mlýnská na Kampě. Mají tam výtečný hermelín a sleďová očka. Děvenka se chystá na třítýdenní cestu po peruánských horách, tak jsem ji ještě před odletem chtěl vidět a popovídat si o tomto výletě. Vypadá to velice dobře, malou skupinku vede průvodkyně, která tam jezdí už léta, takže to zná a má tam kontakty. To jí dovoluje se podívat tam, kam se běžně člověk nedostane, improvizovat a i z hlediska bezpečí je to lepší.
    Po setkání jsem přejel do Lucerny na posezení s kamarádkou a bývalou kolegyní DA, viděli jsme se za deset let jednou. Už bylo sice pozdě, když jsme se rozloučili, ale na druhou polovinu koncertu v klubu Jazz Republika jsem přece jen zašel. Hrálo velice příjemné trio Accoustic Cabinet. Poslech kazila ruská skupinka vyšňořených matrón a jejich doprovodu. Chovali se typicky zbohatlicky, byli hluční a okázalí. Kvůli hudbě tam rozhodně nebyli.
    Nad průchodem k baru je cedule se zajímavou chybou, bohužel nevyužitou - dvojí "oo" se dalo líp umístit. Ostatně ani logo podniku není graficky ideální. Správné dělení slov tu nemá co dělat, proto je opticky nevyvážené. Ruší průnik písmen v druhém a třetím řádku. Fórek vlevo se spojením tří písmen by se dal využít. (Vlevo původní, vpravo varianta.)
Středa. Dopoledne jsem zašel do několika obchodů a na oběd na Starou poštu. Žampionů se mi zachtělo, ale nebyly. Tak jsem sáhl po vinné klobáse s brkaší. Bylo toho sice za 92 Kč málo, ale lahoda to dorovnala. Pak jsem se setkal se starší dcerou, která byla se synkem pro rovnátka. Má je nosit jen v noci a dvě hodiny ve dne, což je pro dítě, zejména temperamentní, problémové. Takže je ztratil, když si dával párek v rohlíku na mníšecké Skalce. Vyndal rovnátka, zabalil do kapesníku, dal do kapsy... a už je neviděli.
    Doprovodil jsem je na autobus, přičemž jsem zjistil další úděsnou rekonstrukci tramvajových spojení. Přes Václavák jezdí o polovinu víc tramvají, takže při nějakém problému bude Praha parádně kolabovat. Pak jsem ještě s dcerou poseděl v kavárně, pak šla do práce a já do kina.
    Zachtělo se mi vyzkoušet projekci 4DX s vrtěním sedadel, fučením vzduchu, vůněmi a dalšími specialitami. Vím z dřívějška, že pouhé vrtění dělá zázraky. Dávali film Deepwater Horizon, který byl pro tuto taškařici jako stvořený. Bohužel nebyl, něco tak slabého jsem snad ještě neviděl. Efekty bylo to jediné zajímavé...
    Otráveně jsem se přesunul do Růžové ulice, kde tentokrát byl jen MV. Poseděli jsme, poklábosili a rozešli se každý na jiný koncert. Já opět do Jazz Republic, kde hrálo trio Midnight Pilgrims. Tak úžasně, že jsem odcházel později, než jsem plánoval – ráno jsem brzo (na moje poměry vstával). Stejně jsme ještě poseděli a pokecali se strýčkem, takže plánované brzké spaní bylo pasé.
Čtvrtek. Nějak jsem to přecenil s dobou dopravy na Hlavní nádraží a dojel jsem ani ne deset minut před odjezdem. Nezdá se to, ale z metra to na zadní nástupiště přece jen trvá. V Brně jsem něco pozařizoval a zastihla mě nečekaná informace, že objednaná kachna je připravená na čtvrt na pět, což bych nestíhal. Naštěstí kamarád 2I jel autem akorát, když se to hodilo, takže jsem na gruntu byl včas. O deset minut dřív. Jenže pozdě.
    Zkusím to přiblížit, ačkoli riskuju, že se na mně zúčastnění budou hněvati. Na běžné akci vyzvednutí zamluvené kachny, což znamená informaci „kde-kdy-za kolik“ (jedna SMS jedné osobě), aby vše proběhlo, participovalo nakonec hafo lidí. A přesto, že jsem se držel instrukcí, bylo to špatně. Každopádně kachnu, žluťoučkou a vypasenou jsem odvezl, včetně lahodné krve, kterou jsem si obratem připravil, protože jsem od rána nejedl.
    Začal jsem ji nedočkavě kuchat (poprvé) a porcovat. Z většiny kůže s centimetrovým podkožním tukem jsem udělal kachní škvarky (snědl jsem většinu během dne bez chleba – všechny) a sádlo (zavařovací sklenici), zbytek jsem rozdělil. Z pařátů, hlavy, kousku krku, konců křídel a nějakých chrupavek jsem dal vařit polévku. Zbytek drobů na polévku jsem rozdělil do sáčků, prsa a stehna jsem také jednotlivě zabalil, stejně jako koráb a biskupa. A dal zamrazit na později. Kůži z krku jsem naplnil nádivkou, do které jsem přidal trosky drobů a kousků, co nestály za jiné zpracování. Upečený s brkaší bude zajisté lahůdka.
    Na rozdíl od loni kupované husy vyšla kachna na stovku za kilo včetně oškubání a samozřejmě vnitřností, co se vyhodí (střeva, žlučník). Detailní dekompozice pro zájemce: maso (prsa bez kosti, stehna – obé s kůží) 40 %, droby (hlava, krk, křídla, vnitřnosti) 25 %, koráb+biskup 20 %, kůže+sádlo (i plsní) 11 %, střeva+žlučník 4 %.
Pátek a víkend. Po ránu nepříjemné zjištění, že W7 se při aktualizacích restartují samy. Někdy se zeptají, ale někdy ne, a navíc to ani neoznámí! Předpokládám, že v dalších verzích se tato autonomie ještě posiluje. Možná by mohl MS stvořit aplikaci, která by za uživatele i pracovala. Odpadly by klávesnice, myši a monitory a starosti. Nakonec by ani počítač v dnešní podobě doma být nemusel, jen by uživatel bezhotovostně platil měsíčně daný paušál.
    Pak jsem jel do servisu LPG, protože plynová krabička při prvním startu dne moc dlouho nabíhala, motor běžel na benzin, ale divně, a žral jak zjednaný. Další starty ten den už byly bez problémů. Ukázalo se (a předchozí majitel to potvrdil), že instalované plynová zařízení je citlivé na teplotu jakési komponenty, takže než se tato zahřeje, sonda hlásí problém a počítač piští. Je lépe na zimu jednotku seřídit, ale stejně by měl palubní počítač být trochu velkorysý.
    Předchozí auto mělo jakousi primitivní plynofikaci, která se přepínala ručně (tato sama rozhoduje, kdy se na plyn přepne), takže tam občas bylo v zimě nutné startovat na benzin, ale jinak jsem z pohodlnosti bez problémů startoval na plyn. Jako často, jakmile jsem začal závadu řešit, přestala se objevovat - plyn se aktivuje dřív a hlavně počítač nezmatkuje.
    Když už jsem u předchozího auta – nový majitel nemohl pochopit, že musí platit ekodaň, jejíž původní odpuštění pro majitele se ZPT během mého vlastnictví skončilo. Nabídl jsem mu velkorysou kompenzaci, ale odmítal to, vyhrožoval policií a právníkem. Pravopisné, logické a faktické chyby v jeho mailech naznačovaly, že soudem jen straší. Poslední den napsal dva maily v rozpětí dvou hodin: v prvním oznámil, že jde na policii, v druhém, že mi posílá požadovanou část peněz na daň. Příště prodávané auto asi raději utratím.
    V sobotu jsem si konečně ujasnil sazbu elektřiny pro nebytový prostor. Při návštěvě Prahy jsem sice zašel na PRE, ale tam mi otázku sazby domácnostní D pro nebytový prostor nevyjasnili. Teď je tam sazba C pro firmy, ale nejsem firma, nemám ani IČ, takže ani podnikatel. Na webech distributorů je ve formuláři pro přihlášení se k odběru IČ povinné, v PRE však tvrdili, že to není problém, že mají spoustu zákazníků se sazbou pro firmy, aniž by podnikali. A že chybná sazba může být stíhána pro jakýsi chybný odběr, aniž bych se dověděl, co to je.
    Protože při přihlášení se k odběru se žádný doklad týkající se statusu zákazníka nepředkládá, dostanete, co chcete. Zkrátka podnikatel nejsem a nepodnikám, že mám nebytový prostor, je lhostejné, protože garáž či stodola je také nebytový prostor a sazba D tam je.
    V poledne přijela nečekaně na otočku chořící DD a léčila se za pomoci slunečních paprsků. Nadívaným kachním krkem s nastavovanou kaší jsem ji moc neuctil, kůže krku byl tuhá. Pětikilová kachna musí mít tuhý krk. Navečer jsem se odebral do sklepa vyřešit nějaké záležitosti ohledně vína a zejména grappy. Její výroba je na webech popsána velmi náznakově a nesmyslně. Uvádí se tam, že se matolina (výlisky) z bílého vína pálí bez kvašení, to se prý týká jen těch z modrých hroznů. Na jednom webu je dokonce vedle tohoto nesmyslu tabulka složení matoliny. kde samozřejmě o alkoholu není ani zmínka. Našel jsem nějaký italský web, kde konečně byla praktická informace: zkvašená matolina se před pálením smíchá 1:1 s vodou. To jednak dovolí vypálení bez připálení, jednak povařením výlisků před dosažením teploty pro uvolňování lihu se z nich uvolní další látky ovlivňující chuť.
    V neděli jsem se nějak nemohl probudit, přitom to byl jeden z posledních pěkných dnů. Bylo teplo a příjemně, i když pod mrakem. Vosy hnízdící v trámu dveří, které jsem opakovaně a cíleně pronásledoval hořícím hadrem, pořád odolávaly. Riskantně jsem pronikl do kůlny, kde jsem zjistil, že rafinovaně budují nové hnízdo. Podnikl jsem další nájezdy, poslední dokonce zevnitř. Ten doufám uzavře tuto trapnou epizodu s natvrdlým hmyzem.
    Odpoledne jsem si četl venku noviny a narazil na povídání o Jitce Zelenohorské, aktérce ve slavné razítkovací scéně z Ostře sledovaných vlaků. Autorka S. Wilková se ji trapně snažila prezentovat jako člověka otevřeného, který má kvůli tomu problémy. Někteří herci by prý neradi slyšeli o své účasti na žranicích s papaláši po dotočení každého dílu Majora Zemana. Nějak mi to nedává smysl: co je otevřeného na tom, když jeden účastník žranice zmiňuje jiné přítomné?
    Nechal jsem schválně citát týdne o prdelce dýl, ale nikdo ani nemňoukl. Tak pořád nevím, odkud je.
    Pořídil jsem si před časem bezdrátovou klávesnici a myš. Nešetřil jsem. Chyba. Klávesnici jsem koupil novou před časem, bezdrátová mívala nepříjemné prodlevy v psaní. Myš pošla v neděli, už jsem nevydržel její prodlevy a autonomii. Zlaté dráty.
Umělá novinářská inteligence (Meditorial), 17. 10.

Lidé si vyrábí pořád víc energie sami. Decentralizace energetiky je nevyhnutelná“, tolik úterní titulek na Finance.cz. Nejde ani tak o ten blábol v podobě pitomého závěru, ale o to, co to je za samolibost v člověku, jež ho nutí se takto zasvěceně vyjadřovat, když o podstatě problému zjevně nemá ani zdání.
    Problém ujíždějící severočeské dálnici je opět spíše mediální. Typickou ukázkou je Kamberského sloupek ze středečních Lidovek. Ťok se prý nemá odvolávat na to, že on projekt nedělal. Sdílí hospodářský růst, na němž se nepodílel, musí i dálnici. Nebe a dudy jsou si bližší. A že Pernerovi před 200 lety žádná železnice neujela, svědčí o tom, že Kamberský umí jediné: nechápat.
    MfD si přisadila popiskou k obrázku, kde tvrdila, že „zjistila, že potíže jsou velmi vážné: propadá se tam most a pohybuje násep“. Ono zjištění spočívá v seznámení se s výsledky měření, na nichž se deník nikterak nepodílel. Tak si říkám, nemít novináře, stát se rozpadne v chaosu. Což tak zavést novinářskou demokracii. To je blbost, spíše novinaturu.
    Vrcholnou žurnalistickou profesionalitu prokázala mladofrontovní redaktorka Kubátová v rozhovoru s podnikatelem Strnadem. Jeho úvodní charakteristiku coby „investičního žraloka“, protože v poslední době masivně nakupuje firmy, ukončila větou „a pořád nemá dost“. Asi žralok nebude, bohužel, jinak by reagoval jinak.
    Co vede ve čtvrtek později Kamberského kolegu, Petráčka, k závěru, že si nikdo nemohl myslet, že brexit bude bez následků pro EU? To si Petráček opravdu myslí, že si to někdo myslel?
    „Stát upraví 70 nejnebezpečnějších přejezdů, na něž upozornila MF DNES“, zní týž den chlubivý titulek v MfD. Na první pohled to působí, že MfD zadala (či dokonce sama zjistila) zmíněné přejezdy a stát je následně poslušně uvede do lepšího stavu. Že seznam vypracovali drážní odborníci z Drážní inspekce, se sice stydlivě v textu zmiňuje, ale až za chvalozpěvem na MfD.
    Hitem této rubriky je ovšem blábol z víkendových Lidovek, kde redaktor Hruška opakovaně tvrdil a bylo to i v titulku, že vítěze voleb může vybrat i „umělá inteligence“. Pokud jste zneklidněli, tak vězte, že AI pro toho experta představuje i normální losování, tedy náhodný výběr!!! Bůh nás chraň před „přirozenou“ inteligencí tohoto typu.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání