Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Výzva
On: Ty máš hezkou prdelku, takovou malou.
Ona: Ale vždyť držíš jen její půlku, namítla stydlivě.
Kdo ví, odkud to je? Kundera, Směšné lásky?

Ohlédnutí (A týden uplynul), 3. 10.

* "Průměrný Čech vyhodí měsíčně" (čti: Čech vyhodí průměrně měsíčně) šest kilo potravin, tam se ovšem zahrnují i odpadky ze supermarketů a průmyslu – přesto na tom jsme v rámci EU dobře. * Finanční úřad uveřejnil seznam osob, které nepodaly přiznání k příjmům nepodléhajícím dani, za což byly ke všemu pokutovány – ví Babiš, že takto se chová policejní diktatura? * Google vyvinul software, který analyzuje filmy a zkoumá počet výskytů mužů a žen v rámci genderové rovnosti: ve stovce nejvýdělečnějších filmů byl poměr mužů a žen 2:1 – jenže ty „ženské“ víc vydělaly: co teď? * Senátor Kubera podal návrh na úplný zákaz prodeje tabákových výrobků: prý se uvidí, jak to protikuřáčtí bojovníci myslí vážně – konečně se v politice něco zajímavého děje. * Režim ve věznicích je nelidský: proč se vstává 5:45 a večerka je 21:45? – to není náprava, ale doživotní postižení. * Naše děti tráví na internetu až šest hodin denně: přesněji čtvrtina, polovina čtyři – připomíná mi to hašení požáru, který doutná už roky a najednou se jím zabýváme. * Přijali jsme sice mizivý počet migrantů, ale co do pomoci v zahraničních záchytných táborech jsme v rámci EU druzí (1080 dnů, Rakousko 378)– není to důvod k přehodnocení jízlivého postoje? * Vnorovská trať zvaná také Bermudská zaznamenala další, už třetí, vykolejení vlaku na stejném místě – agenti Mulder a Scullyová už byli aktivováni. * Našel se článek Hitler – gentleman – sice ne v Přítomnosti a ne od Peroutky, ale vysvětluje Zemanův omyl: zbytečně. * Kalifornské herecké odbory dosáhly vítězství, když dosáhly zákazu uveřejňování věku herců na webech, pokud to budou chtít: kvůli věkové diskriminaci – jen tak dál, příště zakážou uvádět pohlaví, také kvůli diskriminaci. * Služební zákon je k ničemu, protože změnil přijímací a další podmínky (nezapočítává se jiná než služební praxe) a než se výběrové řízení po měsících uzavře, kandidáti jsou jinde. * Exministr vnitra Pecina uvedl, že před šesti sedmi lety mluvil se Šlachtou, který mu řekl o svém plánu sloučit ÚOOZ a protikorupční policii; k jeho letošnímu odchodu poznamenal, že v novém působišti postoupil o platovou třídu a pokud se vrátí k policii, postoupí o další – zajímavá spekulace. * Přes to, co píšu v Meditorialu, si myslím, že Zeman na Peresově pohřbu být měl. * Sotva jsme se vyhrabali z finanční prdele, jdeme zpět – Deutsche Bank se naklání jako věž v Pise. * Británie omezí nařízením množství cukru ve sladkostech – kam to kráčíš, stará dobrá konservativní jistoto? * Holandský Černý Petr (Mikulášův pomocník) podle místní ombudsmanky „přispívá k šikaně, sociálnímu vyčleňování či diskriminaci a odporuje úmluvě OSN ohledně práv dětí“ – blbost kvete v každé zemi. * Mladík Čech, známý svérázným chápáním práv občana, má zaplatit 10 tisíc za nepravdivé osočení prostějovských zastupitelů – dobrá zpráva je, že platit budou rodiče, takže je má. * Nový šéf Ústavu pro jazyk český se uvedl znamenitě, kdy předchozího ředitele mediálně deklasoval zmatenými výroky, jež pak marně a ještě zmateněji uváděl na pravou míru. * Některé naše školy zavádějí pro zvýšení bezpečnosti na vstupu čtečku otisků prstů – opravdu takto vypadá svobodná společnost? * Babské rady zasahují dnes i vysokoškolské studium co do šetření: nemáte kupovat všechna skripta najednou, bydlet na kolejích, koupit si průkazku na MHD, najít si brigádu – koho by to napdalo? * Blonďákům hrozí vymření, podle německých vědců nepřežijí rok 2202, protože příslušný gen mizí – a co na EU? *
Nepříjemnosti (Editorial), 3. 10.

Pondělí. Krásný den jsem strávil, jak jinak, aktivně, prací. Pokud šlechtí, jsem již na úrovni hraběte. Měl bych dělat spíše věci zásadnější, ale byl by hřích zůstat uvrtán doma. Namazal jsem vrzající stěrače a přilepil odpadávající lištu na autě a naučil se pustu topení tak, aby se přední sklo nezamlžovalo. Bude se to záhy hodit.
    Vyměnil jsem starou lampičku v ložnici za novou, ze stěhování. Starou jsem nevyhodil, je to krásná ukázka designu a provedení z dob, kdy se vyrábělo pro užitnou spotřebu, nikoli pro nadprodukci a podíl na trhu. Dodělal jsem poličky v předsíni. To všechno jsou práce, kdy courám mezi venkem a vnitřkem, což je v právě panujícím počasí to pravé. Až bude zima a deště, upřezouval bych se.
    Přečetl jsem si povídání o filmu Anthropoid s producentem Ondříčkem a zesinal jsem. Spáčilová dala filmu 55 %, ale kdo by ji bral vážně. Zdá se, že tentokrát se trefila. Film je v patlačeštině, angličtí herci mluví špatně česky, záměrně. Podle Ondříčka je to od režiséra pokorný tah, jímž nám chtěl udělat radost. My Češi tomu gestu nemůžeme rozumět, protože chceme být strašně světoví, ale přitom jsme strašně lokální.
    Nevím, jak kdo, ale já si raději pustím dobový, ale přesto úžasný Atentát, nebo dvojdílnou televizní inscenaci ze současnosti. Nemám potřebu být takto poučován. Starý Ondříček se v hrobě obrací.
Úterý. Microsoft přišel s aktualizací Windows Phone 8.2 (přesněji 8.1 update 2, kterou mám na mobilu předinstalovanou. Nemůžu si stáhnout z MS webu prakticky žádnou aplikaci, protože podpora 8.1 je mizerná, až vyloučená. Něco smrdí.
    Hledal jsem něco k ovládání Alfy (nemůžu najít nastavení sklonu světlometů), použil jsem jeden z webů (alfisté jsou stejně nejednotní jako jiní) a narazil na diskusní fóra stejná jako jinde. Esenciální ukázka netolerance. Někdo se zeptá, první odpověď začíná „proč to používáš...“. Nejvíc jsem se pobavil u vášnivých výpadů proti těm, co se zajímali o střešní nosič (Alfa pojme dva rohlíky a deset deka gothaje), tažné zařízení či zkušenosti s LPG. Jak někdo může s souvislosti s ikonickým sportovním vozem uvažovat o takových mastňáckých doplňcích? Zvláštní je, že řada těch nesmiřitelných má Alfu kombíka... A jmenuje se ke všemu Alfa Sportwagon!
    Odpoledne jsme se s DD sešli v Kyjově na představení hry Aristokratka v podání Divadla Na Jezerce, v režii A. Goldflama. Knížka mě moc neoslovila (autor-kastelán promine), moc se v ní neděje a je dost monotónní. Bohužel se nepodařilo dramatikovi tento problém odstranit, takže první polovina byla dost nudná – připomínala šňůru perel na niti, kdy jich řada chybí. Za 450 korun vstupného opravdu nic moc. Druhá polovina se výrazně zlepšila, dění nebylo tak řídké, humor nebyl tak epizodní. Postava zahradníka dominovala.
    Po návratu jsem musel do sklepa zpracovat dovezené hrozny veltlínského zeleného, cukernatost 22 je víc než slibná.
Středa. V Miloticích se hrozně práší. Všiml jsem si toho už po koupi předchozího auta, které jsem dovezl umyté z garáže, takže mě to netrklo. Když jsem ho prodával, prakticky nešlo prach zevnitř setřít, závěje prachu... Alfa stále venku, možná ji také umyli, ale rozhodně ne těsně před prodejem. Po krátké době byla zvenku zaprášená až běda. Raději nechávám během dne okénka vytažená (auto zamykám jenom na noc). Práší se ostatně i uvnitř domu, což je horší. Musím se podívat na nějaká měření, jak to je.
    Přes den jsme se věnovali zahradě, odpoledne jsme vyrazili na kolový výlet do Kyjova. Jeli jsme po cyklostezce, zastavili se ve městě v nové cukrárně s příjemnou obsluhou a vynikajícím pohárem (za pražskou cenu). Zpátky jsme jeli jinudy, protože jsem objevil za garážemi směr Vlkoš řadu asi deseti sklepů. Přítomní vinaři sice tvrdili, že garáže jsou starší, ale nedává mi to smysl.
    Večer jsme jeli do Hodonína na další divadlo, tentokrát Mlýnu v podání divadla Sklep. Kdysi jsem viděl v televizi kousek, bez nadšení, koupil jsem si i DVD, ale neviděl jsem ho ještě. Byl jsem nadšený, ačkoli jsme seděli až vzadu a jeviště mělo velikost pohlednice (děkovačka za tmy a za světla to dokazuje). Krásný kus, divadelnější než Aristokratka. Měli jsme štěstí, že alternace vyšly na trojici protagonistů Hanák+Vávra+Steindler. Druhý jmenovaný přitom hrát neměl.
    Překvapil mě Hanák, který jako herec v nesklepových působí hrozně koženě, podobně jako moderátor – má v těchto případech také nepříjemnou barvu hlasu. Jakmile si hru udělají sami, je výborný. Kus trval půltřetí hodiny, o celou hodinu déle než dostupný záznam z roku 1994. Doufám, že to někdo někdy natáčí, protože jejich improvizace by bylo škoda nezaznamenat.
Čtvrtek. Den jak vymalovaný přímo lákal ke koupání. Místo toho jsem pracoval na roli dědičné. Konečně jsem podřízl dveře v pokojích, kde jsou nové podlahy. Přes veškeré vyměřování jsem se o centimetr netrefil a jedny jsem podložil, druhé ohobloval. Jsou těžké jak kráva, takže to bylo jednodušší. Problém mám s klikami, resp. západkami, jsou to takové ty staré, masivní. A ikskrát zalakované. Nechce se mi je vyměňovat, tak je budu muset zprovoznit. To si nechám na zimu.
    Ve sklepě jsem založil další bečku kvasu na grappu, stočil odkalené víno. Veltlíny nakonec bylo víc, než jsem čekal, výlisnost byla 75 %. Zapomněl jsem si vzít pytel na filtraci kalu, tak jsem použil plátěnou tašku, funguje stejně.
    Večer jsem zjistil, že mi odešla na zesilovači deska pro HDMI, zřejmě jak jsem připojil display port počítače před redukci HDMI. Chtěl jsem sledovat filmy z YouTube. Bylo mi divné, že nic nevidím. Proto jsem si nemohl pustit film Miles Ahead s M. Davisem, na který jsem se těšil, i titulky jsem opravil. Problém je, že zesilovač servisují jen v Praze – ukazuje se, že vesnice a město jsou pořád co do praktičnosti nebe a dudy.
    Místo toho jsem zvolil sci-fi Země zítřka (2015). Bída a utrpení! Mizerný překombinovaný příběh, nesmysly v podobě dopravních prostředkům, zřejmě převzatý ze sovětských sci-fi. Městem lítaly vzdušné vlaky, nejrůznější osobní vznášedla, startovaly a přistávaly v něm dopravní rakety! Jen tak, ve všem tom provozu. Samozřejmě všechny vydávaly patřičný akustický efekt, od svištění vznášedel přes hukot vlaků po burácení raket. Nikoho z tvůrců zjevně nenapadlo, jak by se tam žilo.
Pátek a víkend. Neskutečná věc: výměna desky pro HDMI stojí 11 tisíc, z toho deska 7500, zbytek práce. To mi hlava nebere, kdyby šlo o náročnou opravu, ale výměna desky za hodinovou sazbu špičkového daňového poradce, provedená za zlomek hodiny? Nový zesilovač stál 12 tisíc... Našel jsem si na webu prodej ojetých, stejně starý jako můj jsem našel za tisíc pět. Jenže... Co kdybych si koupil něco nového, hlodal červík potěšení? Ukázalo se, že nemám chuť prozkoumávat parametry, spíše konektivitu nabízených strojů. I když něco se dvěma výstupy kvůli připojení plátna bez přendávání konektoru by se hodilo.
    Místo toho jsem se pustil do řešení problémů s prodaným, ale nepřevedeným autem. Nový majitel si mnou draze poslané papíry (poslal mi jen torzo toho, co jsem potřeboval) vyzvedl až skoro po 14 dnech, takže uplynula desetidenní lhůta, do kdy mám auto odhlásit. Ukazuje se čím dál víc nesmyslnost stávajícího postupu, kdy převod dělá ten, kdo auto prodal a logicky už k němu nemá dokumenty! Když je pošle, nemůže jezdit (nemá malý techničák). Koupě auta je o víkendech vyloučena, protože ve většině míst neseženete úřad na ověření plné moci. Smůlu máte i v týdnu, protože v řadě míst bývá jeden den na registru zavřeno.
    Co mám dělat, nevím. Naštěstí jsem si ověřil, že majitel auto povinně pojistil, takže aspoň tady nehrozí problémy. Pokuta 50 tisíc za nevčasný převod však zůstává.
    V sobotu přijela DD, ale byla nějaká marod, takže jsme nic velkého nepodnikali a omezili se na pobyt na zahradě. Akorát jsem zajel do sklepa zkontrolovat víno a poklidit. Předpověď počasí na další dny mně poskytla námět k zamyšlení, jestli neposbírat tramín hned – celý týden hrozí deštěm. Nedělní počasí hrozilo odpoledním deštěm, jenže stejně tomu mělo být i v sobotu...
    Večer jsem se pustil do posledního pokusu s nefunkčním vstupem HDMI. Tovární reset byla jediná naděje. V případě neúspěchu už sice nebudu moci nastavit prostorový poslech zvuku z televize, protože k tomu je třeba připojení právě přes HDMI, ale koupě nového byla otázkou několika dní. Zapnul jsem zesilovač a začal hledat čtyřkrokový návod k resetu. Tu mě upoutalo, že na panelu zesilovače nebliká nápis HDMI a příslušná kontrolka svítí červeně, jak má, když je připojení aktivní. A bylo! Nechápu to, nepátrám po příčině, prostě se to nějak, jak říkáme my odborníci, „zatáhlo“.
    V neděli jsme na nic nečekali, dopolední zataženo a vlhkost vzduchu dávaly jasný signál. Posbírali jsme necelé dvě bedny tramínu, po pomletí toho nebyla ani celá jedna. S bídou to dá pětadvacítku. Po obědě, kdy DD odjela, už začalo mrholit a záhy pršet. Začal jsem lisovat pomleté hrozny, zatímco venku šuměl déšť. Pěkné počasí končí, letos se mi do dlouhých kalhot a bundy nechce o poznání víc než jindy.
    Večer mail od kupce předchozího auta: prý na evidenční kontrolu nemůže, protože auto má vážné závady (těsnění pod hlavou – do hlavy ani autu nevidíš) a já jsem ho podvedl. Kupní smlouvu prý můžeme antedatovat. Tak to je jasné – hraje o slevu. Evidenční kontrola nemá nic společného s provozuschopností auta, tady šikula narazil. Antedatování je sice hezký nápad, ale neměl to psát do mailu... Takže jsme se dohodli bez vydírání.
    Divný svět zasáhl i vosy, které si udělaly hnízdo na trámu dveřního překladu. Doufám, že o ně hlavou nezavadím.
Otázka: V. Moravec? (Meditorial), 3. 10.

Minule jsem zmínil novináře, který nechápe, že „lhůta až 50 dní“ neznamená pro veřejnost 50 dní a zbytečně na to upozorňuje. Pár dní na to v magazínu Víkend jeho šéf J. Švéd zase zdůraznil, že ve výrazu „sleva až 70 %“ slůvko „až“ nefunguje. Jenže právě naopak: funguje, jinak by sleva byla oněch matoucích – pro novináře – 70 %.
    V. Moravec znatelně slábne. Vytratila se objektivita a investigativita a vloudil se populismus a bulvárnost. V nedělních OVM se trapně navážel do ministra zahraničí za to, že Zeman nebyl na pohřbu Perese. Nedal si ovšem práci, aby uvedl, že tolik a tolik procent delegací mělo v zastoupení prezidenta, takže jen plácal a Zaorálek ho utřel jak malého kluka. Přitom dvakrát ostře nesouhlasil se Zemanovými kroky, takže ho Moravec mohl využít.
    Sonda Rosetta skončila svou misi řízeným dopadem na kometu Čurjumov-Gerasimenko. Média, neznámo proč, tvrdí, že sonda na kometě přistála, a dokonce úspěšně! Škoda, že na kometě není žádná redakce...
    Ani nedožité osmdesátiny V. Havla nemohly proběhnout jinak než totálním zahlcením čtenářů a diváků. Místo uctění opět lavina, v níž se zajisté našly zajímavosti, ale kdo by je hledal. Ukazuje se, že naše malost není v tom, že máme málo vzorů, ale že nám je média znechutí, i kdyby šlo o Stvořitele všehomíra českého původu.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání