Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
  
Spoření (Téma), 16. 9.
Prý málo spoříme, napsali odborníci-novináři v MfD (9. 9.). Z článku nebylo jasné, co to je „málo“ a co je „víc“. Uváděná doporučení od ministrů a lidí z finančnictví se lišila a byla nepoužitelná. Třeba nebát se investovat, ba i riskovat, ale je třeba si vybrat dobrý fond. To je takový, kde má peníze někdo, komu věříte. Rada nad zlato. Jeden expert doporučoval pohřebnictví v USA – výnos přes 10 % ročně.
Čistý kouř a svoboda (Komentář), 16. 9.

Vstup úředníků do domácnosti za účelem zjištění, čím topíte, je samozřejmě nevinná záležitost. Nemusíme jít až do ústavy a nuceně ospravedlnit tento krok nadřazením práva na zdraví nad právo na svobodu. To je ryze účelové a nebezpečné. Svoboda má a musí mít pořád navrch.
    Zákon sice ošetřuje podmínky pro vstup, aby nebyl svévolný, ale zákon je věc pružná a přizpůsobivá, o tom existuje řada důkazů. Zneužitelnost je nabíledni, bezzubost také. Pokuta max. 50 tisíc například neřeší odmítnutí vstupu. Bude se pokutovat každý neúspěšný pokus o vstup? Kdo na to má, bude svým kouřem škodit.
    Řešením je ponechat to na policii, soudním rozhodnutí a normou stanovenými důkazy. Sousedovy fotky či video nestačí. Je naivní tvrdit, že bílý kouř je hodný a černý zlý, nota bene když je „hustý“. Je nesmysl opakovat, že pálení petek je škodlivé, když právě polyetylén hoří krásně a ekologicky. Je na pováženou nabádat lidi, aby netopili „nekvalitním uhlím“. Kde ho asi berou, těží ho snad doma ve sklepě? Pokud je na trhu, má přece zasáhnout stát, nikoli ekologická domobrana a organizace zmatených matek.
    Laici a ochotníci tak úspěšně prosazují akt narušení domovní svobody. Právníci se kupodivu shodují, že nový zákon je přinejmenším na hraně. I ti, co jsou pro, říkají, že je třeba posoudit, zda omezení práva na domovní svobodu je v přijatelné úměře k zisku, tj. ochraně zdraví. A tady je problém, protože to nelze věcně posoudit. Odpůrci se opírají o argument, že pro umožnění vstupu do bytu musí jít o porušení zákona, ale o tom musí rozhodnout soud, který však nemůže, protože se nestal trestný čin.
    Takže klasicky vzniklo něco, co rozhodně není krystalicky čisté.
Právo-neprávo (Glosička), 16. 9.

Zdravotní problém H. Clintonové rozvířil problém práva voličů znát zdravotní stav politiků. Na rozdíl od jiných si myslím, že lidem je po tom prd. Samozřejmě se nemá tajit, když se politik měsíc neobjeví, co mu je, současně však lékařská zpráva do médií nepatří.
    Nevěřím ani za mák tomu, že jde o právo na informace, o posouzení, zda politik je s to funkci vykonávat. Nejsme v Rusku, kde instalovali do funkce chodící mrtvoly. Politik se má a musí sám rozhodnout. Demokratické systémy nejsou, nemají a nesmějí být závislé na jediném člověku, takže výpadek jednoho, byť klíčového člověka, nemůže systém ohrozit.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání