Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Cikáni, Romové a práce (Glosa), 7. 9.

Rozruch kolem Babišova výroku neutichá a politické strany se z toho zjevně snaží vytěžit, co se dá. Volby se blíží. Mám dojem, že stejně jako Romové vytlačili jazykově údajně nekorektní Cikány, aniž by se jinak co změnilo, se dnes titíž podávají málem jako vzor vzorného přístupu k práci.
    V Letech byla většina Cikánů/Romů apriori nikoli proto, že šlo o zamýšlenou genocidu, ale proto, že v původně pracovním táboře se logicky ocitali především oni. To samozřejmě nijak neomlouvá jejich osud, ale ani ten neomlouvá lhaní a mlžení kolem toho.
    Uvědomil jsem si, že informace o táboře v Letech jsou kusé, každý vybírá jen něco. Pro úplnost tedy fakta:
  • český kárný pracovní tábor byl založený 15. 7. 1940 (na základě zákona z března 1939)
  • od 8. 8. 1940 fungoval jako pracovní tábor
  • od 1. 1. 1942 se změnil na sběrný tábor
  • dne 2. 8. 1942 se stal cikánským táborem
  • činnost ukončil 6. 8. 1943
    Po celou dobu to byl tábor český, Babiš tedy holokaust nepopírá ani věcně. Ostatně svým výrokem ho nepopírá, ani kdyby byl německý.
Švejk (Zamyšlení), 7. 9.

Nechutný komentář napsal lidovkový redaktor B. Hruška (30. 8.). Rozebíral jako řada dalších Zemanův dar Merkelové – Haškova Švejka. Ukázka servilnosti a sraní do vlastního hnízda. Já osobně jsem dosud nepochopil oblibu tohoto románu v Německu. Chápou ho jako komickou figurku, to ano, film s H. Rühmanem to jasně (a poklesle – hrozné dílo) dokazuje.
    Podle Hrušky berou Němci Švejka jako prototyp naší národní povahy, jako jeho prý berou i nás všechny. Cituje jakéhosi A. Brouska, soudce berlínského soudu (mj. překladatel právě Švejka): „...neseriózní, vychcaný, trochu ušmudlaný lehký asociál... my tak úplně nechceme, aby Švejk byl prototyp Čecha, ale to on definitivně je.“ Kancléřka tak prý čtení románu pochopí „dost nečitelnou evropskou politiku Česka“, praví Hruška.
    Není mi jasné, jak může jeden člověk definovat výklad románu, s nímž si lámou hlavu jiní a s různými výsledky? Jak může jeden samolibý člověk tvrdit, jací jsme, a novinářský podržtaška to zobecnit a prohlásit za pravdu?
Jestli nás tak Němci (jací? kolik jich je?) opravdu berou, je to jen a jen jejich názor, nic víc. Můžeme se nad tím, jací tedy jsme, zamyslet, ale můžeme se také zamyslet, proč nás tak berou. Můžeme se však zamyslet nad tím, jaká je německá národní povaha! Naše hodnocení a pohled budou stejně věrohodné jako ty německé...
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání