Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Rio mediálně (Glosa), 2. 9.

Je čas si všimnout přístupu médií k proběhlé olympiádě v Riu de Janeiro. Pominu nejapné kritiky našeho medailového „neúspěchu“, jde mi o to, jak se ex post hodnotí olympiáda jako takové. Většinový hlas komentátorů praví, že před olympiádou bylo tolik řečí o viru zika a splašky zamořeném zálivu, kde se plavalo. Nakonec se ukázalo, že se nikdo nenakazil a žádná epidemie se nekonala.
    Další ukázka chucpe novinářů. Kdo asi psal o nebezpečí viru a infekcí? Čtenáři? To, že komáři nikoho nenakazili, není zásluhou člověka, i když se stříkalo o sto šest; prostě to tak vyšlo. Epidemie nebyla, takže stejně jako v případě viru nemuseli organizátoři ukázat, jak by problém zvládli.
Robotické zákony (Povídání), 2. 9.

Viděl jsem film Automata, kde se překvapivě objevily dva robotické zákony. Jako příznivec robotů I. Asimova jsem zastříhal ušima a osvěžil si jeho proslulé tři zákony:
1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
2) Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
3) Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
    Sám Asimov se pokusil dodat ještě zákon nultý s tím, že odkazy na „první“ byly nahrazeny „nultým“:
0) Robot nesmí ublížit lidstvu nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.
    Chtěl jím údajně chránit celé lidstvo, a nadřadil tak ochranu kolektivu nad ochranu jedince. Tím to celé ovšem rozhodil a znehodnotil, protože ochrana lidstva je prakticky neproveditelná a hlavně dovoluje ve jménu čehosi vyššího decimovat jedince. Zneužití je víc než nabíledni. Zákon veřejnost v podstatě nepřijala a Asimov na něm poté nijak nelpěl.
    Také jiní se snažili dokonalost stabilní trojnožky vylepšit dalšíma nohama:
4) Robot se musí vždy prokazovat jako robot.
5) Robot musí vědět, že je robot.
Z    bytečně, protože se zdokonalováním robotů se stejně nevyhneme problému jejich integraci do společnosti. A že robot si má být vědom své identity, tomu jen nahrává. Prokazovat se býti robotem pak bude stejné jako prokazovat se býti gayem.
    Jiný expert se pokusil zákony modifikovat:
1) Robot nesmí ublížit člověku.
2) Robot musí spolupracovat s člověkem, kromě případů, kdy taková spolupráce je v rozporu s prvním zákonem.
3) Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním zákonem.
4) Robot může dělat, cokoli chce, kromě případů, kdy je takové jednání v rozporu s prvním, druhým nebo třetím zákonem.
    Chabou úroveň jeho myšlení prokazuje už to, že z prvního zákona vypustil klíčové „... svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo“. To není hraní se slovy, ale nutná pojistka k zajištění ochrany člověka. Změnou k horšímu je také termín „spolupracovat“ místo „uposlechnout“, který snižuje míru ovládání robota člověkem.
    Ve zmíněném filmu Automata měly zákony jinou formulaci i cíl:
1) Robot nesmí ublížit jiné formě života.
2) Robit nesmí změnit sebe ani jiné roboty.
    První pravidlo jde nad Asimovem stanovený kánon. Vzniká ovšem problém při souběhu událostí, který je větší než u lidí. Radikálně komplikuje záchranu života: člověka může zachránit jedině poražení stromu, na němž je hnízdo ptáků, přičemž strom padne na kurník se slepicemi... Druhé pravidlo má něco do sebe, ale také je zbytečné. Zneužití změny nehrozí, protože platí pravidlo jedna.
    Asimov své zákony definoval v původní podobě vskutku geniálně. Čím víc o nich přemýšlím, tím víc ho musím obdivovat. Úsporná formulace zachycuje snad veškeré možné nuance, které se mohou objevit. Pokusy snaživců ho vylepšit – či přesněji svézt se na jeho slávě – nevedly k lepšímu výsledku. Sám Asimov napsal řadu povídek, v nichž se tomu věnoval, a v dalších dokázal rafinovaně rozvinout možnosti údajných porušení zákonů robotem.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání