Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
  
Střízliví zabíjejí! (Téma), 31. 8.
Ještě poznámka k návrhu o toleranci alkoholu u cyklistů a způsobu uvažování řady politiků a odborníků. V EU jsou pouze tři země s nulovou tolerancí pro cyklisty, někde je limit dokonce 1,6 promile! U nás je dopravních nehod zaviněných vlivem alkoholu kolem šesti procent, mrtvých je kolem deseti procent. Drtivou většinu (nad 90 %) tedy mají na triku řidiči střízliví. Nemělo by být spíš povinné stanovit naopak dolní hranici, od níž se teprve smí za volant či řídítka?
Jak se máme, stařečci? (Glosa), 31. 8.

Nesmyslný článek otiskly Lidovky (15. 8.). Rozebíral zprávu OECD o ekonomické situaci důchodců v EU, na základě dat z roku 2012. Naši jsou druzí. Podle OECD jsou na tom lépe jen ti holandští. Nemá cenu rozebírat metodiku, které je veskrze pochybná, nemá cenu rozebírat komentáře, které jsou ještě pochybnější.
    Nemá cenu ani komentovat nešvar, jímž je záměna důchodců a seniorů. Nejsou to synonyma, tedy zatím. Pro přesnost: tyto množiny sice mají poměrně velký průnik, ale nejsou identické. Důchodce je ten, kdo pobírá důchod (a pro účely té zprávy se uvažuje, že žije pouze z něj), senior je člověk starší (hranice není zákonem stanovena, takže definice neexistuje!).
    Pochybnost metodiky spočívá mj. v tom, že má ostrou hranici, která vyčlení do kategorii „bohatých“ důchodců příliš těch, kdo jsou nad touto hranicí jen o pár stovek. Jsou na tom stejně jako ti „chudí“ s příjmem o pár korun pod ní. Ze zprávy vyplývá jiná zajímavost: do 59 let u nás pracuje 77 % lidí (průměr EU 67 %), od 60 do 69 let 32 % (44 %) a od 65 do 69 jen 9 % (20 %).
    Pochybnosti o komentářích ilustruje ten od P. Kamberského, který došel k závěru, že postavení našich důchodců (on samozřejmě píše seniorů) vypovídá o našem „unikátním rovnostářství“ – unikátní proto, že jinde je to jinak, ale pokaždé také jinak.
Kachna po segedínsku (Vaříme), 31. 8.

Minulý víkend jsem dostal chuť na kachnu a segedín. Kupovat celou kachnu se mi nechtělo, vařit horu segedínu taky ne, protože jsem byl slaměný vdovec. I vznikl nápad a tento recept. Roli hrála i ekonomika, jak vyložím dál.
Suroviny:
dvě balení kachní směsi na polévku,
půl kila kysaného zelí v pytlíku
cibule, česnek, sádlo,
sladká smetana, hladká mouka,
sůl, bobkový list, mletá paprika, nové koření, celý a mletý pepř.
    Kachní směsi vyřešily zdroj: stehna se prodávají po dvou, kilová cena je kdesi vysoko, pro jednoho i víc porcí moc. Směsi vyšly na 50 korun. Ořezal jsem nahrubo z křídel a korábů maso, zbytek poslouží do polévky. Dál už klasicky: zpěnit cibuli, opéct kousky masa, podlít, přidat česnek a koření a dusit do 3/4měkka. Kysané zelí z pytlíku (obsahuje míň vody) lehce vymačkat a šup s ním do kastrolu a dál dusit do měkka. Pak zahustit smetanou s rozšlehanou moukou a vydatně (20 minut) povařit.
    Knedlíky jsem nedělal, u nás vyrábí Lef výtečné vídeňské, dvouporcové, nebo tříporcové lázeňské. Mňam.
Že se knedlíky mají ohřát, dát na talíř, přidat naběračkou guláš, ozdobit petrželkou a podávat, nepíšu. Nevím, proč většina receptů většinu místa věnuje takovým blbostem.
    V receptu na tažený štrůdl, který chci zkusit, je všechno, včetně nakrájení (po vychladnutí), poprášení moučkovým cukrem a podávání s kávou, čajem nebo jen tak. Kdo ty pitomosti píše? Ženské... To hlavní, jak udělat tu tenkou poloprůsvitnou placku, tam nebylo! Jen že hroudu těsta od středu opatrně vytahujeme. Jediná věta na základní technologickou fíčuru!
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání