Míra rizika
(Glosa),
19. 8.
Jacísi američtí bezpečnostní odborníci zjistili, že D. Trump by byl
nejrizikovějším prezidentem v historii. Vycházím z českých zpráv, nehodlám
ztrácet čas studiem originálů, kde stejně asi nic přesnějšího nebude. Odborníci
jsou z jedné strany (republikáni), což už samo o sobě zajišťuje nestrannost.
Haha.
Zajímala by mě metodika. Jaká kritéria pro rizikovost
prezidentů se používají? Jaká je vlastně stupnice a jednotky? A jaká
je kritická hodnota? Kolika bodů dosáhl předchozí nejrizikovější prezident?
A vůbec: jaký je histogram nebezpečnosti amerických prezidentů?
Bez odpovědí na tyto otázky je celá zpráva jen účelovou
snůškou banalit.
Záhada
(Matematika),
19. 8.
Zajímavůstku ze světa vědy nabídl před časem P. Koubský v Lidovkách.
Je jí 80 let stará hypotéza německého matematika Collatze, že následují
algoritmus, přesněji posloupnost operací, má konečný počet kroků:
a) vezněme přirozené číslo
b) je-li sudé, vydělte ho dvěma, je-li liché, vynásobte ho třemi
a přičtěte jedničku
c) je-li výsledek 1 skončete, jinak pokračujte krokem b)
Jako často jindy, i v současnosti se matematici pokoušejí
tento problém vyřešit brutální silou pomocí počítačů. Už zkoumají 22ciferná
čísla – pro případ, že byste chtěli přispět svou snahou. Tento zdánlivě
tupý postup má logiku, protože stačí najít jediné číslo, které neprojde,
a je vyhráno.
Kupodivu má tento problém praktické dopady. Je jím
rozklad čísla na prvočísla neboli hledání prvočísel. Ten je výpočetně pracný
proto, že se pokaždé musí začít znovu: znalost rozkladu jednoho čísla není
k ničemu pro rozklad čísla o jedničku většího. A právě rozklad na prvočísla
je základním stavebním kamenem šifrovacích technik... Kdyby se urychlil,
je bezpečnost v háji.
|