Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Mýto v mýtech (Glosa), 8. 7.

Koalice se pře kvůli mýtnému. Smlouva s Kapschem končí a náhradní řešení není po ruce. Je přitom zjevné, že vytýkat cokoli Ťokovi, že situaci nevyřešil, je laciné. O problému se ví už roky. Každý se do Kapsche strefoval, populisticky a laicky, a hledalo se ne jak dál, ale jak bez něj. Je zjevné, že taková úloha nemá řešení.
    Věcně vzato žádný problém s mýtem neexistuje. Systém přece spolehlivě běží, vynáší nemalé peníze. Jestli by mohl vynášet víc či být modernější, jsou zbytečné a mlžící úvahy. Je starý deset let, což mu nikdo neodpáře, ale nový systém bude jednak stát peníze, jednak dopadne bůhví jak, protože snaha cosi ušetřit je jako hlavní motiv k ničemu.
    Mýtné se akorát zpolitizovalo a slouží jako beranidlo při prosazování lokálních politických zájmů.
Rodos podruhé (Dovolená), 8. 7.

Jednu většinu nápojů tvořil gintonic různé kvality, v Moschce byl dobrý za čtyři eura, na pláži jsme objevili dva podniky za pět eur, v centru Faliraki stejná cena, ale horší kvalita. Základní cenu tvoří gin, tonic nalejou, jen co se vejde po okraj. Někdy byly dávky bohatýrské. Druhou pak retsina, která nám chutná, čímž budíme v Miloticích pohoršení, protože vinaři jí opovrhují.
    V hlavním městě jsme byli dvakrát, z toho jednou lodí. Při odjezdu jsme jeli kolem amatérských modelek, fotily se na mobil. Minuli jsme žlutou ponorku, v přístavu hlavního města parkovaly obří lodě či malebná změť různých bárek. Tato rotunda byla dřív dražírna ryb. Tady jsme poseděli u retsiny, typická ulička Nového města, ulice ve Starém městě, nezvyklá kola, balkon pro sebevrahy. Ve starém městě hrálo hodně dětí s kloboukem, nejčastěji na harmoniku. Podezírali jsme je, že mají domluvené signály, že jdou turisté a mají začít hrát.
    Zkušenost s bankomaty a placením kartou vypovídá, že člověk má často na výběr dvě varianty: zaplatit podle předem daného kursu (momentálně přes 31 Kč/euro, čtyři koruny rozdíl!), nebo později podle okamžitého kursu. V nabídce bankomatu či terminálu je první varianta podána tak sugestivně, že řada lidí sáhne po ní. Provedl jsem experiment a vybral třikrát stejnou částku – dvakrát v nejrozšířenější síti, s oběma volbami, a pak v nějakém jiném, bez nabídky. Zdánlivě riskantní varianta byla vždycky kolem 27,50 za euro.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání