Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Citát týdne
Muž se může zamilovat pouze jednou, a když tato láska ztroskotá, je navždy poznamenaný.
Nietzsche v Nice, Ch. Schärf

Ohlédnutí (A týden uplynul), 20. 6.

* Bezpečnostní rada státu se rozhodla odložit reformu policie na srpen – nejhorší možná varianta: mohla to posoudit předem a byl by klid. * Německo přestane uznávat polygamii u příchozích z islámských oblastí: kdo chce v Německu žít, musí dodržovat jeho zákony – ale že to trvalo. * Zavraždění britské političky nesouhlasící s „brexitem“ mělo za následek zastavení demonstrací k referendu – tím se ovšem ukázalo, že vlastní vystoupení je banální, když smrt jednoho člověka stačí, aby se osudy milionů nechaly být. * Nečasová-Nagyová byl opět osvobozena: je to logické, nemůže být trestána za úkolování rozvědky, když k tomu nemá pravomoc – to nikomu nedochází? * Neodchod ANO z koalice přiměl média najít si jinou hračku, takže se najednou jako o samozřejmosti píše, že Chovanec chce uchopit moc v ČSSD. * Jedním z požadavků státních zástupců ke slučování dvou policejních oddělení bylo, aby vyšetřovatelům nebyly odebírány případy – je snad samozřejmé, že každý vyšetřovatel je bezchybný? * Norsko chce od roku 2025 zakázat prodej jiných aut než elektrických – to bude nočních výpadků. * Paušální vyloučení ruských sportovců z olympiády kvůli dopingu některých připomíná socialistické praktiky a divím se, že ostatní sportovci neprotestují. * Jančurova podpora Šlachty je důkazem toho, že podnikatel má podnikat, stejně jako umělci mají tvořit – angažovat se jim moc nejde. *
Black monday (Editorial), 20. 6.

Pondělí. Začalo to už v pátek, vlastně asi 14 dní předtím. Tehdy mi poiksté upadl mobil, pěkně naplocho, displejem dolů, asi jako namazaný krajíc chleba. Opravdu: nechráněný mobil padá vždycky displejem dolů – digitální přísloví. Zadní kryt, který nejde za prase sundat, se uvolnil, tak jsem ho lehkým úderem doklepl. Pozdě jsem si všiml, že se povysunula paměťová karta, kterou jsem tímto přerazil.
    Ve zmíněný pátek jsem kupoval oslavenci z víkendu model letadla, hračku, která blikala a vydávala zvuk statujícího Boeingu. Jak jsem letadýlko dával na zem, vypadl mi z kapsy košile (kam se akorát podle ergonomů vejde) mobil. Ze směšné výšky, ale s brutálním dopadem: displej pokryla síť prasklin. Dárek se prodražil, ale to nebylo vše. Výměna originálu by stála asi dva tisíce, což byla necelá polovina původní ceny. Neoriginál by vyšel na dvanáct set.
    Nevyšel. V pondělí začal mobil provádět divné prostocviky, ještě jsem si opsal číslo na knihkupce, a konec. Ke všemu zmizel plíšek v kontaktu zapínání, takže kromě displeje by se měnila i deska. Takže nový mobil. Nutně, protože bez mobilu se dnes ani neuprdnete. Ne že nejde pohodlně fakturu ze švýcarské sjezdovky, ale odnikud. Ani nic koupi. Potvrzovací SMS se k vám nedostane.
    Palec začal znovu bolet, a je neohebný.
Úterý. Nemoha se domluvit s kamarády ohledně spolucesty do Prahy, jel jsem vlakem. Brno se pustilo do generálky hlavního nádraží – znamená to, že se stěhovat nebude? V Praze mě vyzvedl knihkupec a jeli jsme do Kralup. Ze stohu knih určených na prodej si vzal slabou polovinu, z elpíček asi desetinu. Ta udám, to vím, ale u knih mě to překvapilo. No co nadělám.
    Pak jsem zajel busem (chůze nic moc, jsem zvědavý, jak se budu na dovolené přemísťovat) do centra, kde je prodejna O2. Vybral jsem si Lumii 640 LTE, kterou bych ani levněji nekoupil. Model s kovovým pouzdrem a 16 GB paměti stál o třetinu víc, což mi přišlo jako nemístné hýření. Kdyby měl kovový display, prosím. Jenže jsem neměl občanku, tak jsem jel zpátky, busem. A zase busem do prodejny, stihl jsem to za půl hodiny.
    Mobil na splátky bez navýšení, kontakty naštěstí průběžně zálohované, takže z nejhoršího jsem venku. Ještě natahat aplikace (placené se tváří, že bych je měl platit znovu) a bude pokoj.
    Nic jsem v rámci příprav na stěhování neudělal, akorát jsem poskládal roztahané knížky a desky. A vyfotil dominantní stěnu s obrazy, abych věděl, jak je pak zase pověsit.
Středa. Dopoledne jsem ladil mobil, v rámci zbylého objemu dat, zbytek udělám na gruntu přes Wi-Fi. Přišel jsem akorát o poznámky a stažené aplikace. Proč se nezálohují, ale fotky ano, nevím. Po poledni jsem se konečně přinutil začít balit. Došlo na další nepříjemnosti jako sklo, lahve s alkoholem, desky, CD a malé obrazy, co se vejdou do krabic. Ještě knihy, velké obrazy, kazety, oblečení a drobotinu. Nábytek a koberce až při stěhování.
    Chtěl jsem udat zbytek knih, třeba jen za odvoz, ale marně. Přitom mě napadlo se podívat na ceny. Hle, třeba Neffova Tma 2.0 se prodává za čtyři stovky, Lem za 100-200 atd. A to knihkupce tvrdil, že je to špatné. Tak nevím, jestli jsem neudělal chybu, ale nešť – hlavně, že jsem nemusel nic někam vozit.
Čtvrtek. Dopoledne konference o bezpečnosti dat, o níž si přečtete v příští ICTrevue, pak kontrola tlaku. Ten je nyní permanentně zvýšený, takže zdvojnásobení lékové dávky. Ve vlaku do Brna jsem trávil díky existenci Wi-Fi čas instalacemi na novém mobilu. Skoro každá měla problém, ani maily nefungovaly – přicházely, leč neodcházely. Více méně nasraně jsem na to přišel: vzpurné jsem odinstaloval a nainstaloval znovu. A hle, fungovaly až na Waze. A většinou vypadaly jinak. Uvědomil jsem si, že jsem mobil na výzvu resetoval. To nešlo oznámit, že některé programy nebudou fungovat?
    Novinkou je vyndavací baterka. To bylo slávy, když se oznámilo, že baterie už bude napevno z řady výtečných důvodů. Hle, už to padlo. Totéž podle mého čeká Windows 10, které mají být poslední. Počkejme pár let...
Pátek a víkend. Dopoledne jsem se spolu s palcem odebral k praktickému lékaři. Bolel už přes týden a blížící se dovolená vyžadovala jasno, jak to s ním je. Rentgen ukázal zlomený článek, naštěstí, protože tato závada se nesádruje, jen se fixuje plastovou fólií. Část dne jsem přepisoval, počasí nepočasí, záznam ze zmíněné konference. Navečer se objevili kamarádi a odjeli jsme do sousedních Skoronic, kde byly rybí hody. Na grilu, pánvi a v udírně se připravovaly ryby několika druhů. V nedaleké hasičárně byla miniochutnávka vína, takže nám nic nechybělo.
    V sobotu byl úsporný program. Já jsem přepisoval rozhovor a DD dělala jahodový džem. Odpoledne patřilo v Miloticích gulášům, každá složka vařila svůj. Mužský sbor měl původně také vařit, chystal jsem se na segedín, ale pak se to domluvilo jinak, což jsem nakonec uvítal. Kolem páté jsme se s DD odebrali na kolech do Vlkoše na otevřené sklepy. Máme tam dost známých, takže je to dobrá akce.
    U Bohuša V. jsme měli krásný tramín, který jsem chtěl v neděli zakoupit a kupážovat ho s tím mým. Bohužel padlo za oběť do noci tam tradičně probíhajícímu juchání. Jiné tramíny byly slabší, až na jeden, jenž mi vypadl z paměti. Před sklepem Rosti N. jsme si dali tradičně vynikající béleše s mákem. Chuťově se velice blíží těm, co dělala teta z Veselí. Ve sklepě jsme si pak dali tradiční bramboračku s houbama, DD sáhla po zelňačce a byla prý taky výtečná.
    Nedělní dopoledne patřilo logicky lenošení a drobným činnostem. Nemohl jsem si nechat ujít Babiše v OVM a potvrdil si svou spekulaci, že je hlupáček. V podnikání to nevadí, ale v politice je to nebezpečné. Už proto, že věří tomu, co říká, a že jsou to velké nesmysly, protože mu chybí elementární schopnost uvažovat. Skládá dohromady kostky, které k sobě nepasují, udělá závěr, který je mimo, a je přesvědčený o jeho správnosti. Být s ním na poradě s členy ANO, potvrdilo by se to bez jakýchkoli pochyb.
    Po poledni DD odjela s mezipřistáním na vracovském koupališti, já jsem kvůli fixovanému palci nemohl. Přestože bylo horko, byli tam jen dva návštěvníci. Já jsem zajel autem zušlechtit vinohrad, pak jsem dosířil víno, které musím už stočit. Na gruntu jsem taky probral všechnu révu a dal ji do pořádku. Denní přírůstky jsou značné, šlahouny se vinou všude možně.
    Vymyslel jsem nový způsob likvidace suchých větví a jiných nekompostovatelných zbytků. Kvůli mezené pohyblivosti je nesvážím na vyčleněné místo na náhonu. Nechám je pár dní schnout v kolečku a pak je v něm zapálím. Krásně shoří, nepoškodí trávu a popel vysypu na záhon.
    Na obrázku je spotřeba elektřiny na gruntu. Zajímavé proto, že plynové topení (a ohřev vody) bylo spuštěné v prosinci 2012.
Dohady o dohodě (Meditorial), 20. 6.

Na tiskovce už nevím k čemu se jakási pipina opakovaně ptala na situaci kolem „dohadovacího řízení“. Jen ať v klidu pokračuje, ostatně v tom není sama. Příští reforma češtiny tento patvar zajisté povolí (na tom řízení se hledá dohoda, že dohadováním, je vedlejší). Ostatně průkopníci slova „potencionální“ už vítězství oslavili.
    Už nevím, kde jsem to četl. V článku o povinných maturitách z matematiky stálo hned v perexu, že povinné počty někoho nepotěší. Právě kvůli záměně matematiky a počtů by měla být maturita povinná.
    Komentátor MfD Varyš se proslavil nejapným výpadem na J. Suchého a Semafor. Zřejmě se mu to zalíbilo, takže v tom pokračuje. V pátečním vydání napsal, že představení Sluha dvou pánů v ND je „20 let stará komediální šmíra“ či že uvádět dvě tři premiéry ročně (tradice Činoherního klubu) je „lehkonohý režim“. Prostě debil.
    Víkendové Lidovky obsahují věštecký titulek, jev tak médii oblíbený. „Hotovost je král. Dlouho nebude“. Jak dlouho trvá „dlouho“?
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání