Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Samozvanci (Komentář), 27. 5.

Z hodnocení pokrmů mám dojem, že kritika je převážně subjektivní. Ve Vařeno! skoro každý brble, že v pórkové polévce má rád sýr, v bramborovém salátu naložená zelenina a v náplni do rolády játra.
    V odborných recenzích se zase dočteme, že nabídka piva (kozel a plzeň) by se měla doplnit pivem z místního pivovaru – proč? Třeba nestojí za to, a i kdyby stálo, copak je to důvod k výtce? V bramborovém salátu by recenzent omezil mrkev, sekanou prošpikovanou, zákusek se mu nehodí k prostředí!
    Co jsou to za lidi? Namyšlení géniové uznávající jen tu jedinou přípravu a podobu. Budiž, proč ne. Doma ať si ji dělají podle sebe, ale na návštěvě a v restauraci ať drží hubu, nebo jdou jinam.
Křižácké tažení (Glosa), 27. 5.

V koalici nastal rozkol ohledně protikuřáckého zákona. Spousta pozměňovacích návrhů předlohu značně pozměnila, poslanci hlasovali jinak, než měli, koalice je na rozpadnutí, ozývají se hlasy o typické české snaze cokoli znevážit a obejít.
    Samé lži. Začněme od konce: polovina zemí v Evropě má v této oblasti zmírňující výjimky v podobě kuřáckých místností (12 ze všech!) či jiných únikových řešení jako rozhodnutí majitele či bary (3). Polovina!!! V podstatě to, co náš modifikovaný návrh. Přesto tento fakt interpretují včerejší Lidovky tak, že jsme jediní hříšníci.
    Na celosvětovém tažení proti kuřákům (vedoucím až k falšování historie, viz retušování cigarety z rukou předních osobností, navíc známých kuřáků) je zarážející ta umanutost, až nelidská. Nedůstojné vyhánění těch, co legálně konzumují státem schválený a výtečně daněný produkt, do komůrek či na ulici, je za hranicí slušnosti a etiky.
    Nejhorší ovšem je, že zavilí odpůrci nechápou, že kouření není jen ta konzumace, stejně jako sex není jen výron semene a orgasmus po několika mechanických pohybech těl či rukou a jídlo není jen energie k udržení organismu na živu. Kouření je sociální akt, s mnoha rituály, závislý značně na prostředí, rozpoložení a mnoha dalších faktorech. Není to sex na WC či zhltnutí kusu pizzy v běhu na tramvaj.
    Je zřejmé, že kouření, ale i řada dalších aktivit jako jídlo, pití, rizikové sportování atd. atd., je třeba omezit. Jenže nikoli restrikcemi, postihy, zákazy. Jako má každý právo na nezakouřený prostor pro posezení má i kuřák právo se věnovat své neřesti. Jako každý nemá právo omezovat jiné.
    Jenže zatímco se politici snaží o další a další populistické zákony, aniž by šli po podstatě, život si cestu k nápravě hledá a nachází sám. Nekuřácké restaurace, cukrárny, vinárny, klub ad. vznikají bez toho, aby je někdo nařizoval. A tady je kámen úrazu. Politici, potažmo stát, si to nemůže připsat na konto a zužitkovat to politicky ve volbách. A to jim vadí nejvíc. Mají plnou hubu občanské společnosti a odpovědnosti jedince, ale zajídá se jím velice.
    To je pravý důvod přijímání zákonů na ochranu zdraví, přírody a nevím čeho.
    (jsem přirozený nekuřák)
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání