Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
  
Kam se poděly? (Téma), 28. 4.
Nemocnice trpí nedostatkem sester tak fatálně, že musí odkládat plánované operace, měnit lůžkový režim na ambulantní a podobně. Nejsem manažer, takže tomu nerozumím. Nejsem však také padlý na hlavu, přes snahu médií, úřadů a organizací. To mám fakt věřit tomu, že se jednoho rána ředitelé, úředníci a ministři probudili a zjistili, že přes noc jim zmizela většina sester?
Černobyl – mediální tragédie (Fakta), 28. 4.

Výročí černobylské jaderné havárie je dnes tématem dne. Také ovšem tématem sterilního přístupu. Většina článků čerpá zjevně ze stejného zdroje, soudě podle výběru fakt a jejich hodnocení. Možná by jaderná energetika měla být přece jen zakázána, protože to, co se o ní píše, je hrůza. Viz popiska obrázku v LN „... vojenský vrtulník rozprašuje nad elektrárnou látky snižující radioaktivitu...“. Nic takového neexistuje. Teoreticky mohl rozprašovat vodu v podobě mlhy, aby zamořené prachové částice (pokud by tam ještě byly) klesly k zemi. Ale to by z něj muselo vycházet něco jiného než úzký černý paprsek čehosi.
    Historie událostí je dnes podávána ploše a zlomkovitě, vše se zjednoduší na nekvalitní reaktory a laickou obsluhu. Jeden „odborník“ (40letý P. Pospíšil, specialista na projektové audity v rozvojové pomoci a technologické spolupráci – to nemůže redaktor najít někoho kompetentního???) uvedl, že stejný typ reaktoru „dokonce“ běžel v těsném sousedství až do roku 2000. To je opravdu hrozné...
    Detaily přesahují jak moje vysvětlovací schopnosti, tak prostor, který je únosný. Základem černobylského problému byly parametry reaktoru, jehož výkon nesměl klesnout pod jistou mez, jinak začal být výkonově nestabilní. To ovšem není vada, ale vlastnost. Kromě toho takových reaktorů byly po světě desítky.
    Jenže tu bylo nesmyslné nařízení provádět experiment, zda při výpadku proudu uchladí setrvačností dobíhající turbína reaktor uchladit. Dalším prvkem labilnosti bylo střídání obsluhy během experimentu a vypínání některých zabezpečovacích systémů, které by experiment zkreslily – směny si tyto údaje nepředaly. A nakonec – konečně – laxnost přítomných nadřízených, kteří postupovali v duchu „sovětský člověk dokáže všechno“.
    Tak se stalo, že pokles výkonu reaktoru šel tak dolů, že se reaktor v důsledku fyzikálních jevů a zásahů i nezásahů zmatené obsluhy pracující v režimu nedefinovaně běžících ochranných systémů přehřál, přetlak smetl víko a radioaktivita unikla kontaminovanou vodní parou ven. Ještě řadu dní probíhaly různé procesy, které hrozily napáchat další škody, ale díky obětavosti zaměstnanců byly zažehnány.
    Dnes se s despektem uvádí, že zaměstnanci a záchranáři nevěděli, která bije. Možná nevěděli, ale mnozí tušili a věděli. I to, že je pravděpodobně stejně nic neochrání. Až ex post se často zjistilo, jaká úroveň záření tam panovala. Přístroje na ni nebyly konstruovány. Ctí je, že nikdo nejen neutekl, ale většina se obětovala při práci ve smrtelném prostředí. Nemuseli, ale pocit odpovědnosti převážil, a tak zůstali. Už kvůli nim nemůžeme nechat kdekoho, aby blábolil nesmysly bez znalostí faktů a souvislostí.
    Mimochodem do oblasti kolem elektrárny jezdí s oblibou turisté, zejména zahraniční. A když jim náhodou naměří na podrážkách pidizáření, které odstraní opláchnutí, jsou štěstím bez sebe.
    Pro zajímavost uvádím tabulku počtu úmrtí na jednu TWh energie pro její různé zdroje (bez záruky):
 
druh energie
počet mrtvých
ropná
4,4
černouhelná
2,4
hnědouhelná
2,1
plynová
1,9
sluneční
1,2
větrná
0,07
jaderná
0,0047

Gentleman

Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání