Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Teorie tygra (Recenze), 22. 4.

Nový český film sliboval už obsazením, aspoň pro mě je dvojice B+B lákadlem. Jinak jsem o něm nic nevěděl, recenzi Spáčilové jsem rozumně přeskočil, abych nemusel vyhlížet místa, která ona s jasnozřivostí jí vlastní odhalí a uveřejní. Holt vědět jako první je pro ni orgasmus.
    Film jsem potěšeně sledoval, princip zápletky byl brzo zřejmý. Jenže to, co by jindy patrně skončilo komunální řachavou satirou na vztahy mezi lidmi, mě tady dostalo. Ano, smál jsem se, usmíval se, ale také jsem trpěl. Bože, jak já jsem trpěl. Bajgar (autor námětu, spoluautor scénáře a režisér) zjevně věděl dobře, co dělá a proč. Až se vkrádá na mysl, kolik autobiografie tam vložil...
    Snímek bez zbytečných efektů a berliček ukazuje jednu stránku chování, myšlení a jednání (většiny) žen. Jakýsi emotivní iracionální pragmatismus. To jejich dobro, jímž oblažují, vědouce nejlíp, jak co má být a co je pro koho – nejen manžela či partnera – dobré, správné až nejlepší.
    Nepříjemně mi bylo při scénách s diskusemi, které s ženamiV tomto případě nerespektování přání dědečka ohledně pohřbu s tím, že je mu to už jedno a jiná varianta přece bude pro všechny lepší. Bartoška bojoval srdnatě, bránil své pozice, ale proti samozřejmosti, s nimiž jeho žena (Balzerová) jeho snahy hatila, mě deptaly.
    Nejsem filmový kritik, takže snad můžu napsat, že i když Bartoška vyhrál, nezvítězil. Ani částečný happyend filmu tak nevyřešil pravěkou otázku o způsobu či možnosti dohody mezi partnery, jsou-li navzájem svými názory či postoji nekompatibilní. Vyhrát se nedá, ale bojovat se musí.
    Jsem zvědavý, jak bude film ženami hodnocen, zejména těmi, o nichž je.
    Na závěr mě napadlo poslání filmu: být svobodný znamená strašně moc obětovat. Tolik, až to svazuje.
Mlha (Glosa), 22. 4.

Jak to bylo se zákazem demonstrace na Hradčanském náměstí během návštěvy čínského prezidenta, je totálně nejasné. Podle advokáta Kalvody bylo porušeno ústavní právo na svobodu shromažďovací, protože zákaz už povoleného shromáždění byl odůvodněn dopravními komplikacemi, což je nepřípustné. Navíc magistrát měl organizátory na tyto komplikace upozornit včas, jenže ti by si pak mohli stěžovat soudu. Tím, že je neupozornil, jim upřel možnost si stěžovat i se shromáždit.
    Zdánlivě jasné. Jenže policie zažádala o zablokování náměstí už týden předtím, takže místo přestalo být veřejným. Navíc má doklad, že žadatelé (Bursík a spol.) původní požadavek sami stáhli a změnili místo konání ještě před tím. Jenže pak, ve dni původního termínu, se domáhali toho, aby shromáždění bylo na původním místě, a konflikt byl na světě. Svůj postup odůvodňují poněkud záhadně tím, že "reagovali na vzniklou situaci".
    Jak to dopadne, netuším. Ale vsadil bych se, že se nic nevyjasní.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání