Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Čeho je moc... (Příliš), 19. 4.

Vinařské akce jsou stále častější, ale také monstróznější. Lze se jen dohadovat, kde to skončí. Podobně dopadla řada hudebních festivalů, které se z příjemných jedno-dvoudenních akciček změnily na mnohadenní zrůdy, popřípadě – bohužel – zanikly.
    Tento víkend bude dvoudenní tah-akce Jaro na Strážnicku, kde lze navštívit po vzoru starších podniků několik obcí: Blatnice, Kozojídky, Strážnice, Plže. Mezi nim vás zdarma přesunou autobusy. Čeká vás spousta vína, jídla a kultury v podobě řady souborů různého zaměření.
    Jenže... Cena 980 předprodej, 1080 na místě. Ani 200 z toho jako poukázka na lahve vína není lákadlem. Kolik toho asi člověk může sníst, vypít, projet, vidět a slyšet, aby si to užil? Musíme nutně projít během dvou dnů desítky sklepů, kdy už je často jedno, co pijeme, a kdy hostitelé jimi jsou jen formálně?
    Vím, že svou neúčastí tyto akce neohrozím, ani nezměním. Ale svou účastí neudělám nic pro to, aby byly lepší.
Jednoslovná důstojnost (Komentář), 19. 4.

Opět je na pořadu dne jednoslovný název státu.
    Naprostá většina lidí, politiků a novinářů neví, o čem je vlastně řeč, a média ten zástup vedou. Prakticky každý stát má oficiální víceslovné pojmenování, ale vedle něho má většina i jednoslovné. Není tedy nic snazšího, než dělat z lidí blbce jednoduchým propojením těch dvou faktů s výsledkem, že skoro všichni mají jednoslovný název.
    Už jsem myslel, že to máme za sebou, ale ne. Jde o projednávaný jednoslovný „pokrokový“ název pro naši republiku, vlastenecky tedy naši vlast. Zdůrazňuju to proto, že prvek vlastenectví, hrdosti, mi s těch diskusích naprosto chybí.
    Místo toho se šermuje hloupými až debilními pseudoargumenty o „výhodnosti“, „potřebě“ a nevím ještě čeho mít krátký název, přičemž existující výjimky se bagatelizují. Lidé, zjevně netušící nic o jazyku a schopní napsat ve slově sněhulák ypsilon, se předvádějí jako citliví jazykotepci. Každý zase rozumí tomu, jak se máme a nemáme psát a proč.
    Ani zdánlivě odborné argumenty, jako že se slovo Čechia používalo už v 17. století (no a?, a pro jaký státní či geografický útvar?) nemají v záměru jednoslovného názvu co dělat. Jednoslovný název musí a má být především pěkný, což odborníci nechápou.
    Máme přitom krásný a prověřený a dokonce v řadě zemí fungující název – Československo: je takový problém ho použít? Že je v názvu Slovensko, které už není naší součástí? Zajímavé, že československá vlajka nikomu nevadí. Grónsko už dávno není Zelenou zemí a nevím, že by si někdo stěžoval...
    Je smutné, že se tak vehementně opíráme do něčeho, co by pro nás mělo přitom mít hodnotu. Jako kdyby dlouhý název deklasoval, znehodnocoval a byl zavrženíhodný. Obyvatelé států South Georgia and the South Sandwich Islands, Heard Island and McDonald Islands, Central African Republic, ale i Sierra Leone či United Kingdom (Anglie opravdu není oficiální název) a řady dalších mají smůlu – název nelze zkrátit. O těch prvních můžeme možná nejapně říct, že jsou to prdele světa. Řada jiných ovšem totéž může říct o nás.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání