Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Babiš je nebezpečný (Komentář), 12. 4.

Důvod je možná nečekaný: je totiž jednoduchý. Nechci lacině říkat hloupý, ani to tak není. Je prstě jednoduchý – má jednoduché vidění světa. Věřím, že firmu řídí dobře, ale protože opravdu bere stát jako firmu, je to nebezpečné.
    Stát totiž nefunguje jako firma. Má sice podobné struktury a toky informací a pokynů, ale řídí se úplně jinými pravidly. U firmy majitel rozhodne o tom, co se bude vyrábět, jak se to bude vyrábět, kde se budou nakupovat suroviny, kam se budou výrobky vyvážet, kolik lidí se zaměstná, jaké budou mít platy... U státu nemůže.
    Až na Babiše. Ten to zkouší pořád, protože nechápe, že to nejde. Pozor: ne že nemůže, ale že nejde! Ilustrací budiž nejnovější vývoj kolem stížnosti opozičních politiků na tom, že nemohli vystoupit na schůzi sněmovny k zákonu o elektronické evidenci.
    Babiš to vidí takto: podle něj je to všechno v pořádku. Bylo X schůzí, jednalo se Y hodin, proběhlo Z vystoupení. „Já myslím, že to v pořádku.“ Jenže posoudit, jestli to bylo v pořádku, není na něm, ale na zákonech. Zákon nedovoluje omezit právo poslanců na připomínky „pocitem“ nějakého jiného poslance či ministra. Musel by obsahovat limitní hodnoty X, Y a Z, ale ani to by asi neprošlo, protože člověk se nemůže jen tak vzdát práv.
    Vláda projednala vysoce nemravný návrh komunistů o zdanění restitučních náhrad pro církev – jenom těchto, jiných ne. Diskriminace a účelovost z toho smrdí na hony. Od komunistů se něco takového dalo čekat, ale s podporou se přidal i Babiš. Jako jediný z koalice. Odůvodnil to prostě, jak je jeho zvykem: „Restituce jsou tunel.“ Tečka. Nemá potřebu vysvětlovat, protože nevidí nic, co by vysvětlení potřebovalo.
    Babiš je jednoduchý člověk a konvenuje lidem podobného ražení. Není jich málo, nedělejme si iluze. Jednoduchý pohled na svět je úlevný, nenáročný, dává člověku pocit moci a rozhodování. A sdílení tohoto pocitu. Za lidmi s jednoduchým viděním světa šly masy odjakživa. Pozor na Babiše.
Iluze sdílení (Glosa), 12. 4.

K dalším nesmyslným vizím budoucnosti patří sdílení. Nikoli fotek či výpočetních a souvisejících zdrojů, ale aut, domů, bytů, kol, nářadí atd. Prostě komunismus v té husitské podobě: nemá smysl cokoli mít, stačí si to půjčit, když to potřebuju.
    Jedna zahraniční expertka, autorka úspěšné sdílecí knihy, tvrdí, že nepotřebujeme vrtačku, ale díru. Prý skutečné využití je 12-15 minut z její životnosti. Předpokládám, že redaktor LN, co ten článek psal, se uklepl a zaměnil procenta za minuty. Jinak je debil.
    Bývala choť mi kdysi předhazovala, že vrtačka je nesmysl, a spočítala mi cenu jedné díry. Ženy jsou někdy nechutně praktické – přesnější termín nepoužiju. Nicméně nechtěně vystihla problém sdílení: nemít vrtačku a půjčit si ji, až ji budete potřebovat.
    Jistě, pokud víte, že vám za hodinu upadne police, není problém si ji včas půjčit, včetně materiálu a dalšího nářadí. Jinak si tu polici můžete akorát nasadit na hlavu.
    Totéž je půjčování auta pro toho, kdo jezdí často. I on ho využívá oněch 15 % z jeho životnosti. Jenže ho má pokaždé, když ho potřebuje. Půjčovna aut je pro ty, kdo auto nemají, kdo ho mají, ale nejezdí, kdo jezdí tak málo a způsobem, který půjčování usnadňuje.
    Jediné, kde by půjčování mělo smysl, je půjčovna manželů a manželek. Považte: třetinu času partner prospí, třetinu pracuje, třetinu je nasraný. Není lepší půjčovna?
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání