Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Citát týdne
Odmítám jakoukoliv formu placeného bonzování a ani na minutu neberu argument, že je to účinné a v Americe běžné. Možná účinné, možná běžné, ale nic to nemění na tom, že zvrhlé.
K. Havlíček, předseda Asociace malého a středního podnikání,
k zavedení registračních pokladen

Ohlédnutí (A týden uplynul), 11. 1.

* Prý se uvažuje o tom, že by vítěz komunálních voleb měl povinnost vést obec – rád bych věděl, jak to vymáhat. * Přechodní pěstouni berou za dítě 20 tisíc měsíčně, i když o žádné nepečují, jinak 24 tisíc – rozumí tom,u někdo? * Pěkná babská rada: pokud se z masa vypeče moc tuku, přidejte špetku jedlé sody a "zneutralizujete ji". Prostituce byla dříve v malířství pojímána převážně ze stránky estetické, zatímco fotografové šli cestou pornografie. * Dánsko splnilo svou hrozbu a začalo kontrolovat hranice s Německem, po vzoru Švédska, které kontroluje hranice s Dánskem, podobně to jiskří mezi Německem a Rakouskem – kdeže loňské představy jsou. * Uplynul rok od atentátu v redakci časopisu Charlie Hebdo a novináři už vědí, že nebyl překvapením – doufám že takoví lidé v tajných službách nepracují. * Ekologista Koutecký označuje za zdroj smogu uhelné elektrárny, ačkoli za 20 let šly emise neuvěřitelně dolů – jestlipak ví, že i spalování vychvalované biomasy vznik smogu podporuje? * Další babská rada: klobása při pečení nepraskne, když ji předtím necháme několik minut ve vařící vodě – bodejť, už bude prasklá. * Předpovědi o snížení počtu migrantů v zimě kvůli počasí jaksi nevyšly – nikdo se k tomu samozřejmě nehlásí. * Ve Vídni nastal od snížení ceny roční karty pokles černých cestujících na polovinu – že by to opravdu fungovalo? * Zpráva o stovce od arabsky vypadajících mladíků obtěžovaných žen v Mnichově při novoročních oslavách se v novinách objevila až po týdnu – mmmmmmh, to je dost divné. *
Prsa (Editorial), 11. 1.

Pondělí. Od rána jsem vybíral novou matraci a zjistil, že podle popisu to nejde. Dokonce i když chcete investovat, je to horší. Jaksi automaticky mnozí předpokládají, že když prodávají svoje výrobky, jsou automaticky špičkové. Přitom neuvedou základní informaci, jako je nosnost, ale zahlcují vás informacemi o gramáži potahu a čalounění.
    Pak jsem toho nechal a pustil se do dveří. Celou konstrukci futer jsem rozebral, upravil, zatmelil a obrousil, natírat to budu až na místě. Zabralo mi to půlku odpoledne. Je to celé tak na hraně, že záleželo, jak umístím hmoždinky – nesmějí se rozevírat horizontálně, ale vertikálně, jinak se vytrhnou ze zdi, jsou jen v omítce.
    ČT24 od rána informovala o nezájmu o volitelné značky, aby večer zaznělo, že byl velký zájem. Také tvrdili, že nový web pro seniory, kde se dovědí o svých právech a možnostech se bránit ústrkům, má od penzistů dobrý ohlas. Je mi jasné, že penzista=senior je už zabetonované.
    Dověděl jsem se, že plazmové obrazovky ve studiích opravdu plazmové. Jednak se v provedení LED tak velké nevyrábějí, jednak plazmové mají v závěrech lepší obraz. Věřil bych tomu, kdybych neviděl, že opravdu velké obrazovky jsou složené z desítek malých a že obraz na "plazmách" se objevuje přímo na obrazovce jen ilustrativně; přepíná se na přímý signál.
Úterý. Vydal jsem se do Hodonína podívat se na matraci. Je to jediný způsob, jak ji efektivně koupit. Osahal jsem si jich několik a učinil pozdní zkušenost, že se chovají jinak při sezení a ležení. To je důležité, pokud postel slouží jako gauč. Jenže se nás to netýká, tak jsem pořídil lehavou.
    Pak jsem navštívil Unihobby a učinil další zkušenost. Přířezy z masivu stojí stejně jako laminovaná dřevotříska. To mě nadchlo, protože se dá pořídit jednoduchý nábytek typu skříňka či knihovna za dobrý peníz.
    Třetí zkušenost se týká placení služeb. Požádal jsem slečnu v turistickém centru o zkopírování dvou stran dvou listů na jeden oboustranný. Než na to přišla, získal jsem tři kopie dvoulisté, které mi však nepočítala. Takže mám čtyři kopie za cenu jedné.
    Podařilo se mi sehnat torzo domácí husy. Zamluvenou jsem měl celou, ale informačním šumem se stalo, že padla na pekáč někomu jinému. I torzo (bez stehen) se hodí, přidám kachní a pochutnáme si. Nádavkem jsem dostal husí sádlo, to je ovšem mňamka – pohárky si hned vzpomněly na tuto pochoutku z dětství.
Středa. Jel jsem do Prahy. Ve vlaku jsem si četl odpověď ČD na moji stížnost ohledně snížení míry navazování vlaků v Brně (na pět minut). Dověděl jsem se, že dopravce (ČD) za jízdní řád nemůže, protože spoustu požadavků na dopravu předá SŽDC a ta vydá jízdní řád. Znamenitý způsob jak se zbavit odpovědnosti.
    Také jsem pročetl zanechaný deník Österreich se zajímavými informacemi o migrační situaci v Rakousku. Denně jich přicházejí do Rakouska ze Slovinska skoro čtyři tisíce. Přesouvají se do Německa, kde tak čtyři stovky zůstanou a zbytek se vypaří. Zmizí, většina míří do Švédska
    Přitom počet odmítnutých hned na hranicích se Slovinskem roste – asi stovka denně (podobně je tomu na rakousko německých hranicích). Za rok 2015 to bylo asi 7,5 tisíce. Nezaměstnaní přistěhovalci už dnes tvoří čtvrtinu.
    Večer mě začal pobolívat levý palec, ale neskočil jsem mu na to. Atak podagry už poznám. V noci mě probudila bolest, vzal jsem si ibalgin.
Čtvrtek. Ráno bylo jasno: palec se v kloubu ani nehnul. Nastoupil archivní (expirace 2004) tramal, který jsem pojistil dalším ibalginem. Další medikamenty jako dolmina či nimesil jsem měl ještě v záloze. Během dne jsem začal pracovat na daňovém zapírání. Rozhodl se zrušit HD televizi od UPC, protože podražili internet a HD přijímač blbne, už druhý. Nebo blbne signál, nevím. Na ty dva tři večery měsíčně je to zbytečný luxus, projektor a plátno si vezmu na grunt. Jakmile zařídím růžový pokoj, udělám si tam projekci.
    Odpoledne palec bolel snesitelně a hlavně se trochu ohýbal, takže se dalo jakž takž chodit. Na nádraží jsem preventivně dojel autobusem. Na vínku jsme se sešli tři – PR a JP. Poklábosili jsme příjemně, páreček byl excelentní. Přestože mi druhá nožička během telefonování s DD vystydla, byla i tak výtečná, což se s běžným párkem nestane. Honza nám nechce prozradit, kde je bere.
    Pak slovo dalo slovo a s P jsme se vydali do Vagonu na Krausberry, J nemohl, jinak by šel taky. P přizval svoji choť a další slovo dalo slovo a nabídli mi přespání, takže jsem nemusel hlídat čas. M. Kraus je pořád stejný živel a užívá si to. CD z toho nic nezachytí, snad DVD, ale naživo je to nejlepší.
Pátek a víkend. Ráno jsem dojel do Kralup, odpočinul si a vydal se zas do víru velkoměsta – na kontrolu. Tam se ukázalo, že vynechání léků na tlak, které mi den předtím došly, má zřejmě značný vliv, neb tlak jsem měl nehorázný: 188/129.  Nijak jsem nestrádal. Dostal jsem něco na snížení a přes zastávku v Karlíně jsem se vrátil do Kralup. Tam jsem začal péct husí prsa a kachní stehna dohromady. Husa trvala o něco déle a jinak voněla; prsa se jí zmenšila na polovinu.
    Ráno jsem vše naložil do tašky a odjel do Prahy, na Smíchově nabral přijedší DD a jeli jsme na Mníšek, kde se konaly tradiční povánoční kachní hody. Připravil jsem zelí a knedlíky, mladší dcera udělala své první červené zelí, na víně a lahodné, a zbytek dne jsme jedli, hráli si s děckama, pili a jedli. Lea hrála na pianino. Pekáč zůstal na tálech kachlového sporáku, průběžně se do něj přidávaly knedlíky a zelí a vše se pomalu prohřívalo, připékalo a kontrolovalo. Jídlo jsme proložili výletem na Skalku, grogem a rumem. Večer jsme s DD odjeli přes Prahu do Kralup.
    V neděli ráno DD odjela do B., já hodin u za ní na grunt. Vybral jsem si nejhorší nedělní spoj: po poledni jste v Brně, ale směrem na Uherské Hradiště jede první vlak až v půl druhé, autobus do Kyjova ještě později. Zašel jsem tedy do vietnamské restaurace a dal si vepřové s osmi druhy zeleniny, moudře bez přílohy, abych se nepřejedl. Měl jsem kliku, s ní bych to nezvládl. Náramně jsem si pochutnal. Navíc pouštěli nádhernou muziku z časů The Creams, s příjemně padající a stoupající basovou linkou zprostředkovanou mohutným basovým reprákem o průměru 50 cm.
    Na gruntu bylo lezavo a nevlídno. Zapnul jsem topení a odjel na kulturák, kde jsem strávil tři hodiny na minidegustaci vín, než se mi to doma ohřeje. Ochutnávali jsme, bodovali a vedli řeči o vínech. Když došlo na červené, dával jsem na všechno 79, s tím, že mi nechutná a nerozumím mu. KN se to nelíbilo, že on mu taky nechutná koprovka a pozná dobrou od špatné. To bylo víno na můj koštýř: oponoval jsem mu, že je to nesmysl. Když něco nemá rád, nemůže poznat dobré a špatné.
Vole nevole (Meditorial), 11. 1.

Opravdu nevím, proč má v ČT24 vysvětlovat vojenské a geopolitické důsledky údajného severokorejského pokusu s vodíkovou bombou děvčátko ve funkci předsedkyně jakéhosi spolu typu společnosti česko-severokorejského přátelství, sotva bombě odrostlé (6. 1.)
    Opět je módní pohrdat Klausem. J. Machalická, jinak kulturní redaktorka LN, dokázala spojit kulturu s Klausem, přestože kritizuje pouze to, že je politicky aktivní. Dalo se to prý čekat, protože "Klaus se zjevnou nevolí opustil prezidentské křeslo". Klus rozhodně není pitomý a roky věděl, že mu prezidentování skončí. Nevole zůstala Machalické.
    Zíral jsem nevěřícně na moderátorku ranního sobotního ČT24, když mluvila o nových prvcích v Mendělejevově tabulce prvků. Konečně jsem pochopil princip. Nevědomost s hloupostí! Ta ženská se vůbec nepřipravila, jen přečetla tiskovou zprávu. Dotazy: a kde vědci ty prvky našli? A jak jim dávají jména? Ani vysvětlení hosta nepomohlo...
    Gazdík chtěl zkusit být konstruktivní a pochválil Babiše za jeho snahu vysvětlit Gazdíkovi dotazy ohledně evidenčních pokladen. Jenže se toho chytla média a jeho vstřícné "jsem nalomený", které původně pečlivě vysvětlil jako ochotu naslouchat – tak má probíhat dialog v parlamentu –, začalo žít vlastním životem natolik, že podlehl a vydal opravu, jíž však si vůbec nepomohl.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání