Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Citát týdne
Zpráva Světového ekonomické fóra ukazuje, že rovnosti žen a mužů na pracovišti až do roku dosáhneme nejdříve v roce 2095.
Global Gender Gap Report

Ohlédnutí (A týden uplynul), 4. 1.

* M. Vodičková se pokouší rozjet projekt nových Klokánků, který by měl oživit zrušené pobočky. * Dánský premiér požaduje změnu práv migrantů včetně zvaní příbuzných. * Herečka a vyznavačka diet zdravého života G. Filipi tvrdí, že spánek vysiluje tělo zpracováním potravy – někomu nespánek požírá mozek. * Také Norsko zpřísní migrační podmínky a bude vyžadovat "schengenské" pasy. * Bavorsko chce hlídat hranice své spolkové republiky a rozhodovat o tom, koho přijme. * Solární dotace nakonec Vitásková povolila, čímž si ovšem sama podřízla větev, protože podstata jejích výhrad se nezměnila – mohla to udělat rovnou. * Někde jsem četl o zajímavé variantě elektromobilů, kdy se tankuje "nabitý elektrolyt" do baterií, čímž odpadá pořád ještě zdlouhavé nabíjení – nicméně to pořád ještě není provoz bez znečišťování, jen se odehrává jinde. * Česká televize na svém webu tvrdí, že ve svém novém studiu používá plazmové obrazovky – já už fakt nemůžu: kde je berou, když se nedělají? *
A máme to za sebou (Editorial), 4. 1.

Pondělí. Opakovaně mi dorazila nová platební karta. Předchozí nedošla, ač jsem byl v místě momentálního pobytu. Dotazem v bance jsem zjistil, že kartu posílají obyčejným dopisem! Je sice neaktivní, takže zneužití je – asi – nepravděpodobné, ale proč na tom banka šetří? Museli kartu vyrobit podruhé, ba potřetí. Na výpisu jsem totiž zjistil, že dva týdny po údajném odeslání první karty vyrobili druhou, ale tu už neposlali s tím, že žádost byla zamítnuta.
    Žádost, již jsem já neudělal, protože prodlužování karet je automatické. Už tady je chyba: pokud je něco automatické, nelze to nazývat slovem vyhrazeným pro lidskou aktivitu. Věřím, že u soudu bych toto stanovisko obhájil, ale před běžným úředníkem ne.
    Odpoledne se objevila dd a jeli jsme do sklepa ochutnat víno. DD řídila, protože jela pak autem do B. Byli jsme u mě, pak se objevili známí a kamarádi a nakonec těch sklepů bylo víc, tuším čtyři. Koštovali jsme kultivovaně, takže kromě večerního usínání mě nic nepostihlo. Na Století M. Zikmunda jsem už byl fit. Čekal jsem to horší, podle toho, co jsem slyšel. Horším myslím malý odstup autora dokumentu od MZ. Obdiv i zášť bývají špatnými spoluautory.
Úterý. Po ranní jinovatce bylo záhy veta, takže jsem většinu dne strávil venku, i oběd jsem oželel. Země je pořád vlhká, takže válcovat trávu, abych trochu udusal krtky a hraboši narušenou podpovrchovou vrstvu, ještě nemůžu. Jasně, že tím havěť nezlikviduju, ale aspoň zem srovnám.
    Pohrabal jsem větve na kolečka, na druhá jsem naložil pořezané stromky z bývalého náhonu. Pálit budu jen drobnější větve a zteřelé zbytky, zbytek půjde do kamen. Vydržel jsem to dělat skoro čtyři hodiny, to už jsem měl zahradní polobotky promočené.
    Blíží se doba degustací a koštů vín, neškodí si připomenout "mistry" ve verbálním hodnocení vín (z www.ovine.cz):
"Po otevření lahve a nalití vína do sklenice dominovala především vysoká mineralita, která se postupem času harmonizovala s ostatními tóny vůně a nechala tak promluvit pepřovou kořenitost, jarní trávu a zelené plody. Chuť opanovala především řízná křupavá kyselina, kolem které tančila mineralita, ovoce a koření."
    Mám teorii, že "experty" v jakémkoli oboru jsou ti, kdo dokážou perfektně zvládnout terminologii a vyjadřování. Platí primárně pro umění, následně pro politiku a v poslední době po golfu došlo i na víno.
Středa. Žádná zásadní změna v programu, akorát pro jsem změnu zajel do sklepa, kde jsem zaflaškoval veltlín zelený 2013. Byl v karanténě dva roky a zdá se, že ležení zvládne. Problémy, které mám, si dělám sám, protože víno nefiltruju. Tím pádem mu nezajistím patřičné prostředí a dovolím, aby v něm proběhly nežádoucí procesy.
    Jenže nejsa vinař velkovinař, nedodávaje víno do vinoték a nejsa z toho živ, ošetřuju víno tradičně. Co se povede, to se povede, zbytek je vis major. Po zaflaškování se objevil jeden kamarád, pak druhý, třetí a čtvrtý... Tam jsme to všechno prošli. Hezké bylo, že na začátku řetězu jsem byl já se třemi vzorky a na konci vinař s 29 vzorky.
Čtvrtek a víkend. Ráno přišly mrazy a přijela DD. Čekala nás každoroční akce Pochod za prasátkem. Letos se šlo do sousedních Vacenovic, tématem byly společenské hvězdy. My jsme si navlekli trika se jmény slavných fotbalistů, takže nám bylo aspoň teplo. Ve Vacenovicích už čekaly kotle s polévkou a guláši a svařeným vínem. Největší úspěch však měly chleby se sádlem a cibulí. Jednak byly výborné, ale hlavně bez fronty.
    Po poledni jsme se vydali zpět. Vzali jsme to přes jednu hospodu a dvě návštěvy, takže někteří dorazili zpět uondaní méně, jiní více. Tak se stalo, že letmo domluvené večerní setkání se nekonalo, resp. se konalo omezeně. My jsme například proklimbali večer a po půlnoci se odebrali kutit na kutě. S kamarády se zajisté ještě mockráte uvidíme, ale poslední den roku jsme přežili tentokrát sami (jak se ukázalo později, oni taky).
    Páteční den patřil lenosti, nejen u nás. Nikam jsme nešli, sledovali televizi, prokládali to seriálem Spravedlnost v krvi, jenž má sympatickou délku akorát na neusnutí. Svět kolem se zastavil, nic se nedělo, zprávy byly takové jalové.
    Uvědomil jsem si slabinu masových teroristů: nikde nebyl žádný útok, jen několik planých poplachů jak z akčních filmů. Proč teroristé nevyužívají tak ideální den, jako je silvestr? Že by také slavili? Všude miliony lidí, stačí falešná zpráva o akci na jednom nádraží a udělat atentát na jiném, nehlídaném.
    Přemýšlím o tom shora zdola, nenacházím řešení. Nemá to logiku. Nemají se čeho bát: efekt by byl znamenitý. Něco tu nehraje, bohužel všechny závěry přicházející v úvahu jsou silně paranoidní. Jisté je jedno: pravý terorista by neváhal.
    Sobota přinesla jedinou změnu, jíž byl denní tisk. Nic zvláštního se tam neobjevilo. Jen že Merkelová pronesla novoroční projev a na obrazovkách běžel arabský překlad. To mi nepřišlo jako dobré znamení. Troufnu si předpovědět, že do konce tohoto roku poběží překlad automaticky na veřejnoprávních médiích nejen v Německu. Musíme přece příchozím pomoci se integrovat a nic nám to neudělá. Z takových polínek vzniká hranice...
    Přes poledne jsme si udělali s DD procházku kolem Písečného rybníku. Rekultivuje se, dělají novou hráz, kácejí se náletové dřeviny. Odpoledne DD odjela a já jsem osaměl se staršími díly Spravedlnosti v krvi, večer jsem si dal znamenitý film Jeden musí z kola ven a zakončil to Moderní dobou Ch. Chaplina.
    V neděli jsem se pustil do definitivní podoby dveří do žlutého pokoje. Futro nahoře rozšířím coby poličku na zbytečnosti, zatmelím nerovnosti mezi rámem a zdmi, opravím nátěr atd. Hotová věc zabere při dokončování několikrát více času než její vlastní výroba.
    Při vaření oběda jsem si pustil televizi, ale záhy jsem přeladil. Film pro děti byl nesnesitelný. Drásavá rychlá hudba a neskutečné vytrvalé ječení bylo neskutečné. Hlavně že rodiče chrání děti před násilnostmi z televizní obrazovky, ale tyto paskvily na ně klidně působit nechají.
    Navečer jsem zajel na skok na kamarády, kde jsme si ujasnili průběh silvestrovského odpoledne, čímž tuto událost považuju za úspěšně uzavřenou. Na rok je pokoj.
    Fotky: sýkorky jsou každoročním osvěžením zimy. Jejich hravost a optimismus mi pomáhá zvládnout toto roční období. Na lojovou kouli se navěsily v jednu dobu dokonce tři. Kolem páté odpolední už to na zahradě vypadá ponuře.
    Pochod: cesta zpět, jeden chvíli stál a už se neobjevil, pokus o protislunce.
    Novoroční procházka: stružka ve vypuštěném rybníku, spartánský posed, zasněžená příšera před útokem, betlém na návsi, kostel je z málokterého místa vidět bez překážek.
Tak po celý rok (Meditorial), 4. 1.

Minulý týden věnovala ČT24 zbytečně mnoho času nepřihlášeným vozidlům. Tak budou navěky vyřazena, pokud nebudou přeregistrována. Redaktoři znalecky varují, že už je poslední šance. Co je jim po tom? Jsou to jejich auta a motorky? Ohrožují někoho? Proč máme platit veřejnoprávní televizi za něco takového?
    Poslední týden v roce se už léta mediálně nemění. Všichni vytahují bilancování, významné události, slova roku... Je to horší než sezónní mediální zvyklosti o koupání v létě a lyžování v zimě. Horší právě o tu tupou nevynalézavost.
    Před svátky se média snažila rozjet senzace v podobě konfliktu mezi Řeckem a ČR. Příčinou měly být Zemanovy výroky. Řecko povolalo svého diplomata ke konzultacím, naše média pilně kula chmurné vize. Zvěřina v Lidovkách napsal, že Zeman je v prostořekosti celosvětově známý. Jindy píše, že náš prezident ve světě nikoho nezajímá... Nestalo se nic. Přišly totiž Vánoce.
    Stejně jako si média pletou důchodce a seniory, pletou si obvinění s vinou. MfD (30. 12.) sice napsala "Proti Tykačovi chybějí důkazy", ačkoli pravdou je, že chybějí důkazy, že udělal to, z čeho byl vinen. Kdo si myslí, že je to totéž, může nastoupit obratem do médií.
    Horší je to se zprávou, že policie obvinila muže, který opravoval komíny, za to, že stavba vyhořela, a tím pádem pojišťovna vyplatí pojistku, protože provozovatel je nevinný. Tady lže několik zdrojů najednou. Muž může být také jako Tykač zbaven obvinění. Co s vyplacenou pojistkou?
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání