Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Už se to blíží (Glosa), 1. 12.

Genderová lingvistika je zase na vzestupu. Jde o "vědní" obor, kteří mnozí jazykovědci neuznávají, protože kombinuje ideologii a vědu. Genderová lingvistika se snad už vyučuje, přinejmenším v Budějovicích, kde působí jistá g-lingvistka J. Valdrová. Protože si plete rodové a přivlastňovací přídavné jméno, zjevně již ideologie zvítězila.
    V Magazínu MfD č. 40 se rozepsala na téma maskulinních pohádek a jejich nápravě redaktorka J. Cíglerová a jde z toho děs. Dívala se dětmi na Krtečka a uráželo a rozčilovalo ji to. Nejsou tam prakticky žádné ženské postavy. U zvířátek je to s pohlavím těžké, používají se generická jména (ježek, zajíc, had), lidské postavy zase ženskosti nepřály: bagrista, stavbyvedoucí, řidič silničního válce, dřevorubec... Policistky tenkrát moc nebyly, generální ředitelové taky ne, úřednice by zase vypadala jako kráva.
    Cíglerovou zaráží, že si toho nikdo nevšiml ani na to neupozornil. Třeba ji mohlo napadnout, že je tomu tak proto, že to nikomu nevadí. Ne proto, že by schvaloval zamlčování role žen, ale že v tomto kontextu to prostě není podstatné. Vodní žínka Evelínka, Maková panenka a další zase straní ženám. No a?
    V tomto duchu pokračoval zbytečně rozsáhlý článek dokládající jedno: Cíglerová nemá ponětí, o co jde. Bohužel v tomto duchu vychovává své syny a je pyšná, že oni už sami mluví takto: "Mami, v tom bagru sedí řidič nebo řidička", popřípadě "Jeřábnice šplhá do kabiny", ačkoli není vidět pohlaví šplhajícího. Být v Norsku, už by jí děti Barnevernet odebral. A já bych souhlasil. To jí nevadí, že znásilňuje jazyk, jehož základním účelem je komunikace, tedy srozumitelné sdělení? A že právě proto v něm existují konstrukty srozumitelnost podporující?
    Co to je za matku, která pod vlivem debilní ideologie křiví charaktery a vnímání vlastních děti ve jménu jakéhosi pitomého vyššího zájmu a ještě je na to hrdá? Místo úcty k člověku bude mít děti-transformery, které to v životě daleko dotáhnou. Falešní proroci byli vždycky vítaní a jejich vliv byl nesmírný.
    Následovaly další a další části s podobnými "objevy" typu – v trojici Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a Beruška je ona jediná žena, ale ke všemu líná, nafoukaná a podvodná. O co té ženské jde (Cíglerové, ne Berušce)? V trojici nelze být vyvážený, navíc i Pytlík je líný, nafoukaný a podvodný.
    Znechucen jsem přeskočil na konec, kde jsou dvě ukázky nápravy říkanek pro děti. Pec nám spadla je inovována v tom, že pec spraví kladivem babička, jak to v životě běžné bývá. Dědeček nemá čas, plete svetr.
    Říkanka Jedna dvě, Honza jde dopadla takto:
Jedna dvě,
Jarka (není poznat, zda hoch, nebo dívka) jde,
nese pytel mouky,
táta se raduje,
že bude péct vdolky (vyváženější by bylo buchty).
    Nezní to líp? ptá se Cíglerová řečnicky. Ty vole, ne – odpověděl bych také řečnicky.
    Její kolegyně Kubíčkova týden na to navázala v podobném duchu. Její tříleté dítě se jí zeptalo, jestli je paní nebo slečna. Odpověděla, že je paní a slečnou nikdy nebyla. Je to podřadné označení pasivního čekatele na člověka, který si ji vezme a povýší ji na paní, soudí dotyčná.
    Je to prý diskriminace, tvrdí, a bere si na pomoc, jak jinak češtinu: mužská část se dělí na kluky a muže+pány, takže genderologicky existují dívky a ženy+paní. Jazyk, opět znásilněný nedovzdělanci, už jen chabě úpí.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání