Gentleman

	Hlavní stránka Co se děje Ze společnosti Archiv vydání Vrba, Fórum

Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.

Školné (Glosa), 29. 7.

Kolem zavedení školného na vysokých školách se nedávno vedly hektické diskuse. Připomíná mi to situaci kolem poplatků ve zdravotnictví. K nejhloupějším argumentům patřily teze o zdravotnictví zdarma, teď je to právo na vzdělání a podobně.
    U školného je situace horší, protože studenti začínají organizovat protesty a petice. Přitom málokdo ví, jak by to vlastně mělo vypadat, ale samotné slovo působí na lid obecný jako rudý hadr býka. Včetně (ir)acionálnosti reakce.
    Člověk by řekl, že školné je zase nějaké české specifikum. Tvrdí se, že školné znepřístupní vzdělání chudším vrstvám. Když jsem před 40 lety studoval ve Vídni, bylo školné 2000 šilinků na semestr. Koho to tak moc zajímá, jistě si zjistí, kolik by to bylo dnes. Oběd v menze stál tehdy 35 šilinků...
    Na Blistech najdete článek Deset důvodů, proč nezavádět školné. Začal jsem ho číst, ale nedočetl. Rozsah napovídal, že ho psal grafoman, obsah, že levicový. Přesto snad mohu i jako laik svůj názor vyslovit.
    Je třeba definovat, co to vlastně školné bude představovat - přece už teď není studium zadarmo - k čemu budou peníze sloužit. Jaký bude systém úlev pro méně majetné - ani teď přece nemůžou mít všichni všechno. Remcá snad někdo, že nemá peníze na počítač a internet? Přitom oboje je pro (vysoko)školáka dnes nutností. Jestlipak se někdo ozve s tím, že mít internet patří mezi základní lidská práva (a dokonce vysokorychlostní). Pokud budou existovat půjčky, jaké budou, na co budou, kdy se budou splácet a jak.
    To všechno se teprve tvoří a nechápu, jak někdo - studenti zejména - vůbec mohou protestovat? Vědí vůbec, co chtějí? Vědí, co nechtějí, státními maturitami počínaje.
    Ostatně jak znám naše politické a společenské niveau, považuju za pravděpodobné, že ke školnému nedojde. Sice se studium po všech stránkách podraží, ale protože to nebude školné, doplatí na to především ti méně majetní.
    Mezitím, co to píšu, se vyjasnily parametry školného co do získání půjček a splácení. Myslím, že opravdu není důvod protestovat proti tomu, že stát studentům půjčí peníze, které budou muset začít splácet až tehdy, dosáhnou-li průměrného příjmu. Jinak školné zaplatí stát. Sice to nahrává těm, co na studium či uživení sama sebe nestačí, lhostejno z jakých důvodů, takže jde v podstatě o sociální síť, ale to je detail. Podstatný, ale neřešitelný.
    Samozřejmě odpůrci školného nadále brojí proti a pokřikují cosi o tom, že bude problém stanovit exaktně průměrnou mzdu a nastavit návaznost splácení na ni, o tom, že dlužník může přijít pak o místo a nemá z čeho platit. To je klasika daní neznalostí – školné musí nejprve nabýt podoby zákona a ten po schválení musí být opatřen prováděcí vyhláškou. To vše pak vyústí v nějakou podobu, dobrou neb špatnou.
    Jenže to hrozí každému zákonu, o tomu o bezplatné lékařské péči, bezplatném školství či právu na práci.
    Nevím, jak kdo, ale já nepředkládám, že by dnešní vysokoškoláci měli tak mizivé ambice, že by se hodlali spokojit s platem jen průměrným nebo mírně nadprůměrným. Pokud ano a pokud je současně nabyté vzdělání a profese uspokojuje, je to samozřejmě něco jiného. Ten zbytek, předpokládám, míří daleko výš.

Gentleman

Cipky kralovny Anny (Krajánek), 29. 7.

Autor žije 42 let v Kanadě.
Nie som privrzencom chemikalii, a pesticidov, ale s tymto som nemal silu (ani sancu) vyhrat.
Tieto navonok nevinne pekne rastlinky (zvane Queen Anne's Lace) su vlastne divoky petrzel. Nechuti to konovi, krave ci srnam. Jedneho dna som si dal zalezat a pocital som, kolko semienok moze byt na jednej rastlinke. Bol som priam (ne)mile prekvapny, ked som sa dopocital nad 1200.

    A tak som vzdal v pokore prijal osud, siel k pultu v polnohospodarskom ksefte a kupil 10 litrov chemikalie zvanej Round-Up. Je to vraj hormon, ktory rastlina vstreba a dostane nezvladnutelny pud rast, a svoj rast v podstate nezvladne - chcipne. Spolocnost Monsanto predava malicke flasticky uz v spravnom riedeni za 10 dolarikov. Koncentrat, co sa riedi 1:50, je 10 litrov za 120 dolarov.
    Po siestich rokoch sa citim ako vitaz, uz nelozim po kolenach, nemlatim do pody tazkym a ostrym sekacom, nezberam na jesen bohaty kalich semien. Horky to kalich! Vdaka Panu, semena maju tendenciu sa drzat pohromade, cela rastlina zostane na mieste. A tak strane a okolo ciest su nadherne vybielene, a postupne sa barva strati a na jesen sa vsetko stmeli v jednu vysusenu hnedu paletu. Mimo kazdo tyzdennej kontrole a sekani travy poctivo nicim a udrzujem "status quo".
    Musim ale konstatovat, ze nikdy nevyhram boj proti nasledkom slnka, dazda, vetra, snehu. Teraz konecne rozumiem a chapem tie siraky a klobuky rozlicnych tvarov po centralnej Amerike, v Indonezii, Azii. Moje prenadherne vrata na budicke u zahrady vydrzali 5 rokov. A to i napriek najlepsom nasledovani navodu napustit drevo najprv 25% rozriedenym lakom, potom 10%, a treti nater 100%. Ale, mam to zaujimave, nie je cas na nudu.
    Mimochodom, uz su zverejnene regule, co a kedy sa moze lovit, je to priam stedre, a par tyzdnov v oktobri mozem (ak mam spravne stitky) ulovit sest druhov zvere. A na to konto som si urobil kalendar-graf. Idea je z grafu, co som videl, ked som studoval kreslenie. Napoleon tiahol na Moskvu, a dlzka/sirka pasu znazornovala, ako sa jeho armada 780 000 muzov dostala na 70 000, ktory sa plizili naspat do Francie. Kazdej zveri som udelil patricnu farbu a pasky kryju dni len od zaciatocneho dna po konecny. Skratka 10. septembra konci moja cinnost na zahrade a v dielni, a sedim a bdim a cakam.
    Tym, ze sa lesy priam hemzia zverou, urcite nebude zapotreby trpiet do posledneho novembra. Nemal som sancu zachytit troch srncov naraz, skoda. Bolo to prekvapenie i pre mna, doteraz som v lete videl maximalne jedinca.)

Frank, Creston, Britska Columbia

Třaskavá nálož v koaliční smlouvě (Komentář), 29. 7.

Pražák, bydlící již více než půl života v malém pohraničním městečku, podlehl touze podělit se o své myšlenky. Jsou mnohdy kontroverzní a rád se pustí do debaty s případnými oponenty.
Jistě se pamatujete na aféru kolem zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem. Je to už víc než deset let, co byla postavena, aby oddělovala obyvatele rodinných domků od činžáků, které obývali občané s mizivými hygienickými návyky, žijící mezi hromadami nepořádku a špíny, ze které se šířil zápach. Navíc podle svého způsobu života neuznávali noční klid a rámusem otravovali ostatní poblíž bydlící občany. Snad se dopouštěli i drobných krádeží.
    Přestože stavba byla deklarována jako oddělení nepřizpůsobivých občanů od těch, kteří ctí klid a pořádek a nikdy jsem nečetl ani neslyšel, že by padlo slovo o separaci Romů nebo Cikánů, už během stavby zdi spustili obyvatelé činžáků povyk, že stavba zdi je rasistický počin. A k nim se přidali salónní humanisté typu Petra Uhla, kteří samozřejmě neměli nejmenší ponětí, co je to sdílet takové sousedstvo.
    Tím, že obyvatelé oněch činžáků, tropící onu velmi mírně řečeno neplechu, spolu s Petrem Uhlem & spol. spustili v souvislosti se stavbou zdi povyk okolo rasové diskriminace Romů, ačkoli nikdo před tím o Romech nehovořil (jen o nepřizpůsobivých občanech), de facto sami přiznali, že právě Romové jsou ti, kteří dělají rámus, špínu a nedbají hygieny. Nakonec byli stavitelé zdi ukřičeni a zeď byla zbourána.
    V koaliční smlouvě jsem četl následující věty: „Výplata sociálních dávek bude striktně vázána na zajištění řádné docházky dětí do školy. Podpora v nezaměstnanosti bude vázána na aktivitu nezaměstnaného. Stejně tak výše dávek hmotné nouze bude odstupňována podle aktivity.“ Dokonce se hovoří i o tom, že kdo pobírá sociální dávky a je zároveň neplatičem nájemného o část dávek přijde. Ministr Drábek k tomu dodal: „Dnes může být exekuována mzda a exekuce se nemůže týkat sociálních dávek. Tohle prostě chceme srovnat“.
    Jsem přesvědčen, že špatná docházka dětí do školy, nízká nebo žádná aktivita při hledání práce a neplacení nájemného jsou jevy jdoucí napříč rasovým spektrem naší společnosti. Ale zrovna tak jsem přesvědčen, že v romské komunitě jsou tyto jevy nejčastější.
    Co se stane, až po uzákonění takového omezení sociálních dávek o ně začnou přicházet Romové? A ani to nemusí být převážně Romové. Ale Romové budou nejvíc křičet o rasové diskriminaci, přestože se zákon bude týkat všech občanů bez rozdílu rasy. A budou mít mocné zastánce – salonní humanisty, Evropskou Unii a State Department USA, který každoročně ve zprávě o stavu lidských práv kritizuje Českou republiku kvůli diskriminaci romské menšiny.
    Ustojí tyto tlaky vláda?

Jan Hajský, jan.hajsky@volny.cz




Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i Copyright (C) 1998-2010: Ivan Straka, Tom Vild All Rights Reserved	:: Home :: Ze společnosti :: Co se děje :: Vrba :: Fórum :: Archiv vydání