Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
|
Hlavní stránka
Co se děje Ze společnosti Archiv vydání Vrba, Fórum | |
|
|
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení. Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne. |
 |
|
|
Ohlédnutí
(A týden uplynul),
26. 7.
* Na velitelství armády v Praze ukradli zloději sice jen pamětní medaile, ale to, že se tam vůbec dostali, je mnohem cennější. * Brněnské nádraží se snad bude muset opravdu nesmyslně přestěhovat o necelý kilometr – ješitnost úředníků je opravdu bezbřehá. * Je smutné, že nemocnice sice vědí, že dát k pokoji pacienta ohroženého nefungujícím imunitním systémem někoho s chřipkou není dobré, ale obhajovat se tím, že není místo, je diletantstvím. * Nápad ministra školství na smlouvy s rodiči, ve které bude, za co bude kdo odpovídat, je při vší (ne)úctě neskutečná pitomost a bude-li to skutečností, je nejlepší školní docházku zrušit. * Nejvyšší soud rozhodl, že viníkem nehody je ten, kdo porušil pravidlo o přednosti, přestože řidič "v právu" jel nedovolenou rychlostí – konečně vítězství rozumu. * Všechny spekulace ohledně "prominentních" espézetek jsou mimo mísu - každý normální člověk má rád něco individuálního, nic jiného v tom není. * Nechat rozhodovat Mezinárodní soud o právu Kosova na samostatnost je pitomost – co by asi tak znamenalo "ne"? * Neštěstí na Love Parade je ukázkou toho, jak se pořadatelé zbavují odpovědnosti poukazováním na menší než odhadovaný počet lidí – před dvěma lety se pyšnili návštěvností 1,5 milionu, tak ať teď sklapnou. *
Žudro
(Editorial),
26. 7.
Pondělí. Je to tady, začala stavba žudra. Inspiroval jsem se tímto v Moravském Písku, ale během návrhu a stavby doznalo změn. Vedlejším efektem stavby bylo využití nepoužitelných starých stropních tvárnic, což určilo dimenzi sloupků. Protože jsem si vzpomněl, že mám velkou sádrovou plastiku Krista, rozhodl jsem se ji také použít. Významným prvkem inovací byl MN, který na moje plány vždycky řekne "ale..." a já plány musím změnit (vlevo, uprostřed vnuk MN, vpravo vnuk ON). Pak už byl čas na odjezd do Hodonína, kde finišovalo další číslo týdeníku ZS. Strávil jsem tam zbytek dne až do večera. Zatím pořád bez smlouvy, čekám na ni bez upomínání, protože takto zjišťuju, co vlastně chci a nechci dělat a podepsat. Ostatně pořád nemáme šéfredaktora, což je klíčové pro řádné fungování a mně vyhovujícímu externímu kšeftu. Večer jsem zajel do Vracova, kde jsme poseděli se známými. Olin už má jenom bzeneckou lipku, ale o úrodu strach nemá. Letošní rok sice révě příliš nepřeje, ale když jdete vinohrady, je vidět, jak kdo umí – najdete krásné zelené, jako z pohádky, ale i napůl spálené bez hroznů. Úterý. Žudro se zase poposunulo, MN s vnukama pilně staví a já jezdím pro materiál. Kromě toho jsem zase musel na půdu, už jen doladit lávky, protože tento týden dodělá firma zateplení. Večer jsem šel do vinohradu, s JN jsme proměřili síru ve víně, co je v demižonu, který jsem koupil se sklepem. Její tam až moc, takže víno stočím do menších nádob, čímž se její obsah sníží a hlavně nebudu víno v demižonu při popíjení nechávat zbytečně oxidovat. Na stříkání bylo horko, tak jsem vzal nůžky a razantně probral vinohrad, ať nemusím stříkat to, co stejně k ničemu není. Už jsem končil, když šel kolem GJ s lahví růžového, a protože mířil za TK, přišel jsem tam také pokoštovat. Středa. Žudro už nabírá podobu. Kolem barvy podezdívky se rozproudila diskuse. Někdo přišel s tím, že uvnitř má být červené, zvenčí je modré. Otázka zůstala den otevřená. Večer jsem se odebral do Šidlen a postříkal jsem chudinku vinohrad. Pár třapečků tam bude, ale víno letos dělat nebudu, což je taky dobře, protože by toho bylo moc. 
Čtvrtek. Přijel pán repasovat okýnko na WC, kvůli dotacím a eventuální kontrole. Je to přitom zbytečné, protože je prakticky celoročně otevřené. Vyřešili jsme omítku žudra, resp. její napojení na tu stávající. Rozhodli jsme se ho uvnitř omítnout nově, aby stávající břízolit nerušil čistotu díla. Zastavil se MK s VK, první vyřešil způsob pokrytí oblouku taškama (viz vpravo), druhý barvu: červená barva žudra signalizovala mládencům, že ve stavení bydlí svobodná cérka k mání. To není tento případ (DD s tím souhlasí), takže bude modré i uvnitř. Tady je stav žudra v poledne. Na ČT24 od rána běžel mediální nesmysl. Diskuse kolem objevu nejhmotnější hvězdy ve vesmíru. Moderátoři předstírali astronomické znalosti, leč byli zjevně v zajetí heliocentrismu, protože objev neustále porovnávali se Sluncem, jako kdyby to byl nejvýznamnější objekt v celém vesmíru. Opravdu nevím, proč mají moderátoři za povinnost dělat, že všemu rozumějí? Snad to mají nechat na hostech a ne tupě předříkávat to, co ji někdo napíše a pak k tomu dodávat svoje laické představy. Odpoledne jsem odjel do Brna, kde jsme se setkali s DD s cílem zajít na koncert Bohemia Jazz Festu. Náměstí Svobody povětšinou nabízelo příjemný stín, na rozdíl od Prahy. To bylo velké plus. Ozvučení letos je znamenité a slyšet je, i když nesedíte vpředu. První vystoupil kvartet Sv. Košvance se šťavnatými standardy v mistrném a kultivovaném podání. Poté formace, jejíž základ jsme slyšeli před týdnem v UH. Následující skupinu jsme slyšeli jen zdáli, protože DD přepadl hlad. Původně jsme chtěli jen něco levného zobnout, což námětí nenabízelo, ale pak jsme skončili v příjemném podniku Empire, na střeše jednoho z domů, kde jsme neodolali a poměli se. DD měla stejk prošpikovaný papričkami chilli, já vepřové na hříbkách a slanině, k tomu oba restované zelené fazolky na slanině, to vše zapíjené příjemným tramínem. Zpět na koncert jsme se dostali akorát včas, protože Rudy Linka už oznamoval Yellow Jackets, americkou formaci hrající současný jazz. Hráli výborně, s chutí, dvakrát přidávali, a skončili přesně v deset, což je policejní hodina pro koncerty, kterou obce povolují jen velikánům typu M. Jackson. Pak už nás čekala cesta do Kyjova, kterou jsme zdařile prospali, a taxíkem na grunt, kde jsme umořeni vedrem padli. Pátek a víkend. Nestíhám, bude zítra.
Pitomost do nebe volající
(Meditorial),
26. 7.
Čtvrteční anketní otázka na ČT24 byla obzvláště pitomá. Jak může někdo soudný předložit divákům dotaz, jestli uznávají snahu Kosova po samostatné státu? Je nechutné vnucovat občanům pocit, že se můžou vyjadřovat ke všemu stejně lehce a samozřejmě. Což takhle položit otázku, jestli máme my právo na to mít samostatný stát? |
| |
| |
| |
| Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i Copyright (C) 1998-2010: Ivan Straka, Tom Vild All Rights Reserved |
:: Home :: Ze společnosti :: Co se děje :: Vrba :: Fórum :: Archiv vydání |
