Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Spekulace (Poznámka), 1. 7.

Už je to pasé, nicméně aktuální nadále.
    Veřejnoprávní bulvár ČT24 před týdnem asi 20 minut ždímal A. Vondru, aby řekl, jaké ministerstvo si nárokuje. Vondra trpělivě odpovídal, že koalice se zatím o jménech nebaví. Moderátor se nedal a zabedněně otázku opakoval.
    Je nepodstatné, jestli se koalice o jménech baví, podstatné je, že se dohodla o tom nemluvit a média jsou z toho šílená.
    Stejně tvrdošíjně moderátor opakoval frázi o tom, že Vondra údajně zajišťuje podporu pro Nečase a že proti Vondrovi je masivní odpor v základních organizacích.
    Kdyby Vondra jen mlčel, vyšlo by to na stejno.
Produktová reklama (DSL.CZ), 1. 7.

Od prvního června přibude kromě novely zákona o audiovizuálních službách (hlídání internetu) další novinka. Je jí povolení skryté reklamy, jak média nedůvtipně, přesněji řečeno hloupě, překládají product placement, přesněji okatá propagace výrobků a služeb ve filmech a dalších pořadech.
    Televize tomu z nějakých důvodů odolávala, i když šlo a jde o pokrytectví. I ve filmech. Když jde hrdina nakoupit, nelze přece pozakrývat název obchodu, regály se zbožím a podobně. Když jede autem, ani Spielberg by neuměl přirozeně nasnímat scénu tak, aby logo auta nebylo znát.
    Naopak, situace je taková, že film se dá snadno zkurvit přehnaným zdůrazňováním značky, jako tomu bylo například ve filmu Já, robot. Kvůli audi byl pro mě film prakticky nekoukatelný, na vině byla i otázka prosté logiky: bude v budoucnosti firma Audi opravdu existovat?
    Zpět k televizi. Jacísi mudrci vymysleli ptákovinu v podobě pravidel pro reklamu v televizi: dílo bude muset být zřetelně a jasně označeno jako nositel komerčních sdělení, a to před jeho uvedením i po něm. V titulcích musí být uveden výčet firem, jejichž produkty se v dílu objevily. Jinak řečeno, aby i blbec věděl, že... co vlastně?
    Že je ve filmu reklama na to a to? Stejně jako u zmíněné platební karty jde zase o kravinu, která se tváří jako přínos pro klienty, ve skutečnosti ji valí do hlavy šrouby pobízející je k nekontrolovanému nakupování. Zákon sice požaduje, aby forma reklamy nenabádala k nákupu a nepatřičně neupozorňovala či zdůrazňovala kvalitu výrobku, ale co tím je myšleno, neví zatím ani moudrá Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
    A jen tak vědět nebude.
Sobectví (Komentář), 1. 7.

Pražák, bydlící již více než půl života v malém pohraničním městečku, podlehl touze podělit se o své myšlenky. Jsou mnohdy kontroverzní a rád se pustí do debaty s případnými oponenty.
Jestliže se vám bude po přečtení tohoto článečku zdát, že se stále opakuji, tak vězte, že se vám to nezdá, ale je to tak. Nutí mě k tomu stále nově se objevující příklady jednání, které lze jako sobectví označit. Posuďte sami:
  • Chci elektrifikovanou domácnost, ale běda povede-li v blízkosti mého domu (nedej Bože na mém pozemku) vedení VVN.
  • Chci autem dojet co nejrychleji, kam si zamanu, ale běda povede-li v blízkosti mého domu dálnice.
  • Chci pohodlně a rychle dojet vlakem kamkoli, ale běda povede-li blízko mého domu železniční koridor.
  • Chci čistou elektrickou energii z atomových elektráren, ale běda bude-li na katastru obce, kde bydlím úložiště vyhořelého paliva.
  • Nechci elektřinu z atomových elektráren a jsem si vědom, že tak zvané „alternativní zdroje“ elektřiny dostatek nevyrobí, ale běda prolomí-li se limity těžby uhlí v kraji, kde bydlím.
  • Chci tropické ovoce dovezené ze zámoří, elektroniku ze Západu, z Asie a z USA, ale běda, přivezou-li tyto komodity kamiony do naší republiky přes hraniční přechod v našem městě.
  • Chci využívat k cestám na dovolenou leteckou dopravu, ale běda budou-li mě startující letadla rušit hlukem z blízkého letiště.
  • Jsem nezaměstnaný hutník, chci, aby mně stát zajistil práci, ale běda povolí-li stát postavit metalurgický kombinát v blízkosti mého bydliště.
    Podobných egoistických přání si můžete doplnit, kolik chcete. Jsme zkrátka malá zemička, kde najít neobydlenou pustinu k výstavbě produktovodů, dopravních cest a průmyslových podniků je téměř nemožné. Hle zpráva z LN 14. 6.:
    „Téměř na 40 milionů korun vypočetla obec Blatno na Lounsku újmu, kterou jí údajně způsobí plánovaná výstavba plynovodu Gazela. Ten má do Česka přivést ruský plyn, obec však hodlá stavbu blokovat, pokud se adekvátní kompenzace nedočká. Požadovaná částka je výrazně větší, než kolik chce do jednotlivých oblastí ležících na trase plynovodu rozdělit investor projektu. Tím je v současnosti společnost Net4Gas, dříve působící pod názvem RWE Transgas Net. Obyvatelé a představitelé obce ale upozorňují na to, že Gazela jejich domy doslova obklíčí hned z několika směrů, a mají tedy právo na patřičné odškodnění. A toho jsou odhodláni se domáhat i přesto, že konstrukce plynovodu povede pod zemí.“
    Plyn patří mezi strategické suroviny, se kterými hospodářství jednotlivých zemí stojí a padá, zvláště pak zemí, jako je naše, která je na jeho dovozu závislá. Boj o naleziště strategických surovin, případně blokáda jejich dodávek byla už příčinou mnoha lokálních válek, a možná, dáme-li si práci s důkladným hledáním příčin i válek světových.
    Velmi snažně prosím, promiňte mi následující obrovskou nadsázku, když řeknu, že zajištění přežití státu dodávkou strategických surovin by se dalo přirovnat k zajištění přežití státu obranou ve válce. Opravdu bych chtěl vidět starostu obce, který by po veliteli tankové brigády, bránící nepříteli ve vpádu do země požadoval za průjezd obcí miliony, jinak že bude průjezd blokovat.
    Asi by ho čekal válečný soud, který, jak známo, zachází s člověkem jako s obrázkem: je čas – pověsí, není čas – postaví ke zdi.
Jan Hajský, jan.hajsky@volny.cz
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2010: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved		 :: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání