Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Ohlédnutí (A týden uplynul), 27. 12.

Výrok týdne:
„Panu guvernérovi vůbec nerozumím. Myslím, že vůbec nečte noviny a nevšiml si, jakým způsobem se vyvíjí rozpočet v tomto roce.
(J. Paroubek ke kritice guvernéra ČNB za vládní plýtvání, LN 23. 12. 2005)

* Osobnostmi roku se stali manželé Gatesovi a zpěvák Bono Vox - cui bono? * ČT nečekaně zrušila pořad Bez obalu, prý pro nevyváženost při prezentování premiéra Paroubka - tohle je na komentář. * Podle právníků je půldenní dovolená nešvar - nesmysl, pokud poslouží k dřívějšímu odjezdu na víkend či pozdějšímu návratu z něj, je to nepopiratelný přínos. * Ústavní soud sice zrušil restituční tečku, takže přímí vlastníci mohou nárokovat své pozemky i po Novém roce - kdyby ovšem socdem šikulkové nepropašovali do úplně jiného zákona výjimku... * Buldozer Paroubek vyčetl dramatikovi Steigerwaldovi na tiskovce, že má za ženu dceru bankéře - chtěl ho tím deklasovat: je to vůldozer. * Napsat, že Pražané milují slevy (MFD 21. 12. 2005) je nebetyčná myšlenková sterilita - jako kdyby jiní lidé na slevy kašlali. * Sněmovna schválila novelu zákona o nemocenské: bude platit víc, ale prvních 14 dní platí a kontroluje zaměstnavatel - jak asi bude kontrolovat? * Paroubek je totálně zavilý, i v kritice guvernéra Tůmy za vládní rozhazování vidí spiknutí ODS. *

A máme je za sebou (Editorial), 27. 12.

Pondělí. Improvizované vinné setkání se strýčkem bylo v podstatě jen krátké, pracovní, udrželi jsme jej na 2x 2 dcl v Růžové a domluvili úterý. Cestou domů jsem narazil na tento plakát. Popudil mě. Jakým právem si jakýsi občas dělá nárok mluvit za jiné občany? „Jako občan ČR podporuji...“. Tak to tedy ne! Já si myslím, že olympiáda je dnes jen mrhání penězi a dávání vydělat finančním mafiím a zviditelnit politiky. Sport je až na posledním místě. Nehodlám podporovat toto kupčení a navrhuji založit web Olympiada-ne.cz. Jsem ochoten ho vést a zaplatit poplatek za doménu. Grafickou stránku bych taky zajistil, teď jde o tom, kdo pomůže a zajistí server, kde budeme hostovat. Dejte mi vědět, kdo může co udělat.Kliknout pro detail.
Úterý. Úterý jsme naplánovali k Venoušovi, potěšit se okem na Verunce či Žanetce. Já si je pletu, strýček ne. Jsou to milá děvčata a když si nedáte pozor, tak se opijou. Dali jsme si pozor. Byl tam také PF, takže předvánoční popití dopadlo kulturně.
Středa. Nekompromisně jsem šel z práce domů, protože bylo načase dělat bramborový salát. Na svátky jsme totiž byli s mladší dcerou každý jinde a čtvrtek měl být dnem, kdy se ukáže na Ohradě. Jenže změnila plány a ukázala se už ve středu, což bylo lepší s ohledem na můj čtvrteční program. Takže jsme dělali salát a klábosili a bylo to fajn.
Čtvrtek. Ve čtvrtek jsem zašel do Rybky, nyní v Jerichu. Přišli i VV a JB, které jsem dlouho neviděl. Snad se ztracený duch setkání zase objeví. Vánoční atmosféru dotvořil MČ svými vlastnoručními cukrovíčky, mimochodem excelentními. Pak jsem to vzal přes Tokajský dům s dvojkou muškátu a tvarohovou buchtou. Se S. jsem upřesnil vinný tah v únoru do P. P. jsem lákal na koncert do Archy, kam jsem mířil. Marně: byl v zaujetí hračky, zobající slepice, trháku někdy před 40 lety. Nemohl ji rozchodit, ale slečna vedle něj ji naprosto brutálně natahováním v opačném směru rozběhla. Inu ženská.
    V Arše byl tradiční vánoční koncert Michala Prokopa s Honzou Hrubým a Lubošem Andrštem. Letošními hosty byla jazzfunková kapela Madfinger, mimochodem výborná, a gymnaziální sbor Svatý pluk z Uh. Hradiště vedený charizmatickým Honzou Gajdošíkem. Oba hosté vystupují i na novém CD M. Prokopa, podle večera vypadá velice zajímavě. Těším se na něj, bude někdy na jaře. Z Archy jsem to vzal přes nedaleký klub Akord, kde hrál Roman Pokorný se svými Box Heroes, jeho bluesový zpěv jsem zachytil (4 MB, AVI).
Pátek a Vánoce. Vyjel jsem z Prahy rychlíkem a s preventivně zakoupenou místenkou, sice zbytečně, protože nikdo s místenkou se v kupé neobjevil, leč měl jsem klid. Stačilo se opozdit o čtvrt hodiny a musel bych své místo nárokovat. Cestu mi tentokrát osvěžily dvě sestry z Luhačovic. Už skladba tisku napovídala své: Blesk, Spy, Superspy a další z této sorty. Lidi, co nepochopí, že obsahem těchto plátků je totéž. Jedna většinou četla, druhá pořád telefonovala. V kupé, normálním hlasem. Rodičům a příbuzným oznamovala, že už jedou, kde právě jsou, ptala, se co dělá taťka (mamky), mamka (taťky), babička (dědečka), pejsek a kočička (dalších). Probírala např. to, že i pro kočičky se dnes dělají konzervičky s papáníčkem a jiné důležité záležitosti. Asi mluvila málo nahlas, takže většinu otázek pokládala dvakrát – „a taťka, co dělá?“, „ptám se, co dělá taťka?“. Po nějaké době jsem jí už mohl napovídat. Musela provolat majlant. Nakonec se ukázalo, proč telefonovala – měla nějaký nový úžasný tarif od Oskara, kdy se volalo o víkendu zadarmo.
    Ve St. Městě mě potěšilo scénka jak z vyprávění. Zvenku se ozvalo „dávejte na něho pozor, motá se“. A opravdu. Z vlaku vystoupil něco po poledni muž s dvěma taškama, zřejmě nevyváženýma, protože se značně motal. Ke všemu přecenil svou motoriku a pokoušel se přejít z jedno nástupiště na druhé přes koleje. Sestoupit do kolejiště zvládl, vystoupit nahoru ne. Sice nakročil, a vystoupl, leč tašky ho stáhly při záklonu zpět. Jednou to vyrovnal a pokusil se vystoupit podruhé, leč nahoře opět záklon vykonal své. K tomu se přidala rotace, takže když muž stoje opět v kolejišti se pokusil vykročil, omylem couvl, okraj nástupiště mu podsekl kolena a on se svalil jako chroust na nástupiště. Na záda. Ke cti mu nutno přiznat, že tašky s nákupem nepustil. Zvedal je marně do vzduchu, stejně jako nožičky. Vypadal jako brouk ležící si na krovkách a marně kopající nožkama ve snaze se zvednout. Doma z něj museli mít radost.
    V B. byl sice sníh, ale nad nulou, a do toho mrholilo. Vypukly Vánoce, přípravy, dárky, jídlo a pití, prostě jako každý rok si člověk říkal, že letos toho koupí míň a nepřežere se. Ale tak to má asi být.
    Došlo i na košt, a sice štěpánský a více méně privátní. Už jsem upozorňoval, že vinařsky kvalitní oblasti si hlídají kvalitu vína automaticky tím, že pořádají košty a - vzácněji - "koštíky", kdy se sejdou místní a navzájem si anonymně hodnotí víno. Nikoli bodově, ale upřímně. Ve Vracově se sešli místní a na pozvání Olina jsme tam byli s DD. Po koštu nastalo volné putování po sklepích a ochutnávání off record. I při tomto sousedském koštu totiž platí, že jedna věc je chuť vína oficiální, druhá pak jak víno sedne ve sklepě, na jazyky, bez potřeby se k němu úředně vyjadřovat. Fotil jsem u LJ, který dělá výborný miller a tramín, a pak u Olina, který svoje mistrovství nezapře (Olin uprostřed, LJ vpravo). Kalhotkové víno láká i místní znalce.
Za všechno může Internet (Meditorial), 27. 12

Nižňanský, který se podle všeho podílel na zločinech za druhé světové války, byl jako asi jeden z posledních postaven před soud. Samozřejmě vše popírá, indicií je řada, svědci se také našli. Jenže šikovný advokát ho z toho vysekal a mnichovský soud ho osvobodil. Prý, ač velící důstojník, nikdy nebyl tam, kde se vraždilo. Neonacisté teď budou na koni.
    Při hraní internetové hře Geocaching, kdy se pomocí GPS hledají "poklady", zemřel v Praze 18letý kluk. Spadl ze skály, svou vlastní neopatrností. Poklad totiž byl pod ní, přístupný po pěšině, a on ho našel, na skálu lezl dobrovolně. Nicméně to nebrání MFD, aby nezvolila senzační titulek "Mladík zemřel kvůli internetové hře".
    I další titulek pochází z dílen MFD a týká se Vánoc, resp. pojídání kaprů. Podle průzkumu čtvrtina lidí jí kapra na Vánoce jen z tradice - nechutná jim. A jaký tomu dal kreativní titulkář kabát? "Každý čtvrtý jí kapra z donucení".
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2006: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved		 :: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání