![]() |
Hlavní stránka
Co se děje Ze společnosti Archiv vydání Vrba, Fórum | |
|
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení. Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne. |
|
Regionální moravský týdeník Dobrý den s kurýrem napsal o uherskohradišťském léčiteli. R. Grebeníčkovi, který léčí nejen astma, alergie a další poruchy imunitního systému včetně rakoviny. Po první zmínce v listu se u něj telefony a dveře netrhnou a v dubnu otevře, shodou okolností naproti poliklinice, léčebně rehabilitační centrum. Bude nabízet desítky kúr a léčebných postupů a zaměstná řadu lékařů. Už teď má pobočku v Luhačovicích a v Brně. Řada děkujících pacientů potvrzují jeho úspěchy. Bohužel v článku chybí přesnější údaje, hemží se to "zástupy" či "rozrůstajícím davem". Jeví se to jako zaplacený text, resp. vděk vyléčeného novináře. Moravský geolog, tč. pracovně v pákistánském hlavním městě Islamabad. Pohledem na všední den v Orientu by chtěl ukázat, že Pákistán není jen rejdištěm teroristů. Řemeslná dovednost I Stejně jako v Česku, i v Pákistánu se domácnost nebo sídlo firmy čas od času neobejde bez zásahu řemeslníka - odborníka. Zatímco umělecká řemesla (řezbářství, výroba koberců) jsou v Pákistánu tradičně na vysoké úrovní a výrobky jsou v zahraničí vysoce ceněny, kvalita "obyčejných řemesel" je ovlivněna několika faktory. Prvním z nich je jiné pojetí času, o němž jsem psal v jednom z předešlých dílů, dalším je pak odliv zručných řemeslníků do zahraničí, zvláště pak do oblasti Perského zálivu. Výkony toho "zbytku" co v Pákistánu zbyl pak svou kvalitou přinejmenším překvapí. Výsledky úkonů instalatérských, elektrikářských či natěračských by místního čímana v Česku nenávratně uvrhly mezi nezaměstnané.
Rodinné domy v Islamabádu jsou impozantní. Když projíždíte autem rezidentními sektory, můžete na domech oči nechat. Vystřízlivění nastane, jakmile se do takového domu nastěhujete. Najednou zjistíte že stěny se lámou v podivných úhlech, vnitřní prostor, jakkoliv velikášsky řešený, postrádá logiku. Úsporná stavba je pro Pákistánce cizí pojem, že se dvojitá okna a izolace vyplatí a za pět let má náklady zpět a pak už vydělává? Co je to proboha za báchorku? Jednoduchá okna na jižní straně v létě žhnou tak, že na nich nelze udržet ruku. Vychladit takovou stavbu na přijatelnou teplotu vyžaduje opravdu hodně elektřiny. Další překvapení přicházejí. Elektrické rozvody jsou vedené ve zvonkovém drátu, odpady jsou vedeny bůhvíkudy a každou chvilku jsou ucpané. Ohřívač teplé vody je venku a silnější vítr spolehlivě sfoukne plamen. Jednou, po celonočním monzunovém lijáku jsem vyskočil brzy ráno z postele a zjistil jsem že stojím po kotníky ve vodě. Kanálek na terase nestačil odvádět množství spadané vody a ta pod dveřmi proudila celou noc do bytu. Vše se vysušilo a pak nadešel čas nápravných opatření. Rozšíření kanálku bylo celkem jednoduché. Pak jsem navrhnul vyrobit okap, neboť na terasu padala také voda z poloviny sedlové střechy. Okapy v Pákistánu neznají, takže místní hoši na mě hleděli jako na blázna. Musel jsem na internetu stáhnout obrázky domů s okapy a doplnit podrobným nákresem. Nakonec vše pochopeno a pracanti se pustili do díla. Jediným a univerzálním upevňovacím prvkem je tu hřebík, a to i do betonu, hmoždinky jsem tu ještě neviděl. Po při prvním pokusu upevnit hák pro okap urazili kladivem asi desetikilový kus římsy i se strukturovanou omítkou. Takovýchto kousků předvedli ještě několik, takže když byla práce hotova, vypadala terasa jako po zásahu dělostřeleckým granátem. Asi dvě hodiny pak s nadšením lili kýblem vodu na střechu a s dětskou radostí sledovali jak voda stéká do okapu a pak na zahradu. Kdo by v tu chvíli myslel na titěrné detaily? Foto: Okap vyrobeny dle mého návrhu. Díry v římse nejsou od kulek ale od hřebíků, které se nepodařilo přitlouct. Tomáš Baldrián, tbaldrian@yahoo.com
Nemanželský syn dánského učitele Naslunda van Ecka a české zdravotnice Heleny Sirotkové, hudební skladatel Pjeer van Eck, žijící v Praze (mimo jiné též autor první MP3 opery Baltazooro), pozoruje okolní vibrace skrze řádky notové osnovy. Posledním natáčecím dnem v neděli 4. 12. 2005 byly dovršeny práce na nejnovějším veledíle spojených tvůrčích štábů XXL Blues film a 3 Cows. Scénář filmu vznikl na podzim 2004, kdy Pjeer van Eck pocítil nutkání posunout hranice amatérského filmu do oblastí, o nichž se dosud nikomu ani nesnilo. "Od té doby jsem nemohl klidně spát a budil se hrůzou," vzpomíná Pjeer, mimo jiné též tvůrce první MP3 opery Baltazooro.
Důvodem nejistoty byla rovněž velikost samotného štábu Blues filmu (dvě osoby a sekretářka) a jeho mizerné technické vybavení (2x Admira 8 mm, mikrofon AMD a stativ). Sponzoři mlčeli jako zařezaní a Pietro Zatliáni dosud splácel ukradenou kytaru (jemu, ne že by on ji ukradl - pozn. G.). Průlom v produkci díla znamenal paradoxně festival Český lvíček, kde došlo k setkání s ředitelem slánského Bolywoodu - Krávou. Kráva v té době sbíral jednu cenu za druhou a rovněž byl vlastníkem solidní tříčipové kamery Panasonic. Ke sladění spojených tvůrčích štábů byl na sklonku léta natočen kontroverzní film Inge a Jorgen, poněkud svérázným způsobem reagující na tohoroční Czech-tek. Přizvaný konzultant Underfilmu, Petr Tomek, ledva dočetl scénário No smoking, pravil, že tak velkolepé dílo by si zasloužilo formát HDV. Slánské ateliéry nakonec po chvíli přemítání do nejnovější technologie investovaly a po zapůjčení mikrofonní aparatury ze Zvukové postprodukce Barrandov bylo jisto, že realizaci téměř nic nebrání. Jelikož se jedná o žánr sci-fi, Pjeer najal zručného výtvarníka, aby vytvořil některé nezbytné rekvizity. Bohužel zřejmě vlivem špatné komunikace a setrvačnosti z předchozích zakázek vznikla ve většině případů sbírka infantilní veteše, z níž bylo nakonec použito pouze několikero bezvýznamných segmentů. Lokace natáčecích oblastí prováděl Pjeer, nacházející se právě ve finanční nouzi, na svém odlehčeném stroji Trek, v laxním převodu 39/24. Herci do hlavních rolí procházeli bedlivým výběrovým řízením. Po pravdě, však nutno přiznat, že obě filmová studia spíše sázela na své osvědčené tahouny. Blues film nasadil Jeana Valjeana (Člověk nebo prase, Sedlák ve městě, Bílá přerušovaná lajna) a Pietra Zatliániho (totéž). Vzhledem k tomu, že hlavní role vyžadovala kromě člověka ztvárnit i postavu ze zvířecí říše, byl to dobrý výběr. 3 Cows přišli se svou tradiční star Choldou, schopnou čehokoliv, a punkerem Incim z The Switch, jenž rostl záběr od záběru, větu od věty, gesto od gesta. Podrobnosti najde v rubrice Ze společnosti. Pjeer van Eck, pjeer_van_eck@quick.cz
Původní natáčecí plán představoval deset dní. Díky vysokému nasazení všech zúčastněných se podařilo tento termín zkrátit na devět, a ušetřit tak našemu státu nemalé finanční prostředky. Štáb pracoval ve složení Kráva - kamera, Pjeer - režie a Tomek - zvuk a ideový dozor. Několikrát se i svítilo, než bylo konstatováno, že kvalita kamery je natolik výtečná, že se jedná pouze o mrhání časem a energií. Vzhledem k blížící se zimě byly preferovány scény venkovní, i když boj se zapadajícím sluncem byl často neúprosný. Jen zkratkovitě připomeňme, některá úskalí probíhajícího natáčení.
"Na podzim," odpovídá Kráva. Během devíti dnů tak bylo natočeno 10,5 hodin materiálu, ve snímku se objevilo na osmdesát herců a auta štábu najezdila dohromady 3200 km. Podle výše uvedených indicií se lze domnívat, že právě vznikl nový český celovečerní film. Fotodokumentace: Ředitel Zvláštního ústavu ing. doc. Sup. Hemžení personálu Zvláštního ústavu. Muž s jednou koulí. Nově objevené star amatérského filmu. Stačí zajímavé ksichty a prostředí a základ úspěchu je položený. Pjeer van Eck, pjeer_van_eck@quick.cz
|
| Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i Copyright (C) 1998-2006: Ivan Straka, Tom Vild All Rights Reserved |
:: Home :: Ze společnosti :: Co se děje :: Vrba :: Fórum :: Archiv vydání |