Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
  
Vlečen na kapotě (Téma), 28. 5.
Nedaleko Prahy byl při autonehodě zraněn 5letý chlapec, kráčející s matkou po silnici. Média popisovala situaci tak, že chlapce auto "vleklo", popřípadě "vláčelo" asi 40 metrů. MFD 26. 5. sice na jedné straně uvedla, že auto hocha nabralo na kapotu, odkud se po 40 metrech sesunul, nicméně o pár stránek dál zase zopakovala, že byl "vláčen". Den na to MFD kompromisně napsala, že dítě bylo "vláčeno na kapotě".
Bude atentát? (Poznámka), 28. 5.

Americké zpravodajské služby přišly s informací, že teroristé hodlají v USA podniknout další atentát. Proč ne, jenže... Odůvodnění je chaboučké. Prý v posledních týdnech získávají stále více takových informací, mají jich přímo "neustálý tok", mají i kvalifikovaný odhad, že se tak stane s 90% pravděpodobností a dokonce zveřejnily fotky sedmi podezřelých... Jen o místu a době útoku, to je zřejmě těch zbývajících 10 %, nevědí a jen se dohadují.
    Už jsem se jednou pozastavoval nad schizofrenií teroristů v podání těch, kdo po nich pasou a mají je chránit. Na jedné straně jsou to rafinovaní a inteligentní jedinci, kteří oblafnou špičkové obranné instituce, na straně druhé pitomečci, kteří před akcí nedokážou utajit svou zvýšenou činnost a které lze snadno vystopovat tím, že sledujeme původ turistů, jejich cesty a konta.
    Abych se přiznal, nevěřím příliš tomu, že atentátníci s letadly před dvěma lety byli tak pitomí, že přišli na leteckou základnu a řekli: "Naučte nás startovat a letět, přistávat nebudeme." A jestli ano, který magor je to učil?
Body Worlds (Reportáž), 28. 5.

Známý, který nyní pracuje jako pisálek v redakci jednoho společenského měsíčníku, se rozhodl přispět do dalšího čísla článkem o výstavě Body Worlds (chcete-li Körperwelten, to pro germanisty). Exponáty tvoří lidská těla (podotýkám, že dle informací uvedených na výstavě se jedná o dobrovolné dárce) upravená metodou tzv. plastinace, kterou objevil pan Gunther von Hagens. Výstava nyní probíhá v německém Frankfurtu nad Mohanem, detailní a odborné informace naleznete zde.
    Za tímto účelem tedy onen známý zorganizoval výlet, tak jsem se ráda přidala, aspoň trošku promrskám své znalosti německého jazyka, které spí na vavřínech, říkala jsem si. Tím, že půjdu i na tuto výstavu, jsem si zpočátku ani zdaleka nebyla jistá. Pak jsem si pročetla pár příspěvků v knize návštěv na Internetu a zjistila, že tam chodí i školy a že i ti, kteří přicházeli s odporem, byli nadšeni. Tak jsem se rozhodla, že půjdu. Jako hlavní argument na mne zapůsobilo to, že je výstava údajně velmi naučná. Jsem poněkud slabší povaha, takže učinit toto rozhodnutí pro mne bylo opravdu docela náročné.
    Vyrazili jsme tedy do světa, i halu s výstavou našli, ještě jsme se trošku občerstvili, na mne padlo pár posledních okamžiků pochybování, ale v momentě, kdy jsem si zakoupila vstupenku, bylo rozhodnuto. A tak jsem šla.
    Ze všeho nejdříve jsem se musela odprostit od toho, že exponát přede mnou je lidské tělo, i když díky použité metodě vypadá poněkud umělohmotně. Nejprve jsem je tedy obcházela s respektem z úctyhodné vzdálenosti a žasla nad těmi, kteří naše fyzické nitro zkoumali z několika milimetrů a centimetrů. Pak jsem si trošku zvykla, protože to bylo hodně podobné, jako když k nám do hodiny biologie přijel kostlivec Emil nebo přinesli Adama - názornou pomůcku při výuce vnitřních orgánů. Pak jsem začala žasnout, jak vypadá soustava cév, nervů, uspořádání orgánů, jak fungují umělé klouby, jak vypadá srdce po infarktu, mozek po mrtvici, rakovina, plíce kuřáka... různé podélné a příčné řezy, průhledy dovnitř... dostala se nám pod kůži... dobrý dojem z výuky.
    Ale pak jsem přišla k exponátům, které působily poněkud rozjíveně, rozlítaně a nejsem si zcela jistá, že účel byl studijní a názornost... spíš to mělo nádech bláznivého uměleckého díla a na mne to působilo nějak neeticky... myslím si, že to není pro lidské tělo po smrti důstojné... ale to je jen můj osobní názor. Následně mne ještě trošku rozhodil exponát, který měl podobu řekněme "podélných bočních řezů stojící figurou muže, leč nesvlečeného z kůže" a to bylo fakt divný, to mne mrazilo... to byl totiž přesně ten obal, který na sobě vzájemně denně vnímáme... náznak obličeje, tetování na paži... najednou už to nebylo jen tělo, ale člověk... dokud to bylo jen to, co máme pod kůží, tak to bylo v pořádku, to pro mne bylo neznámé a anonymní... ale od tohoto muže jsem musela rychle prchnout. Taky žena s nenarozeným dítětem v bříšku (ve vysokém stadiu těhotenství) ve mne vyvolávala spíš smutné pocity.
    Závěr - bylo to zajímavé, ale neřekla bych, že to byla "bomba", znovu bych nešla (spíš kvůli pocitům a jemnému mrazení), na fotky exponátů se mi zpětně moc koukat nechce. Alespoň ne teď. Pan Hagens je, myslím, vědec i tak trochu blázen.
    Pokud si chcete utvořit vlastní názor, máte šanci do 13. června 2004 ve Frankfurtu nad Mohanem.
    (Poznámka: obrázky byly získány printscreenem uvedeného webu - pozn. G.)
Linux - proč ne, proč ano (Komentář), 28. 5.

Muž nacházející se v krizi středního věku, neochotný smířit se s typicky českým pojetím svobody, řeší svou potřebu vyjádřit se k dění kolem sebe rejpavým psaním a pošťuchováním .
Před sebou mám reklamu placenou Microsoftem. Ta reklama je kouzelná, v klíčovém místě totiž používá slovíčko "věříme" ve prospěch serverového microsoftského řešení proti linuxovému. Což je právně nenapadnutelné a technicko-informačně nic neříkající. Ta reklama mně vadí, Microsoft zas tak ne. Zkusil jsem si totiž variantu Linux kontra Windows prakticky a rád bych vás seznámil, co to obnáší pro maličko znalého laika. Pro mě a firmu co mě zaměstnává (maximum 10 uživatelů, prakticky 4 až 5) to obnášelo :
  • Zakoupit knížky "Linux a KDE" a "SAMBA", náklady za obě 592 Kč
  • Stáhnout ISO obrazy tří CD, díky rychlé lince (kabelová TV) záležitost jednoho dne, cena médií 15 Kč, čas nula (běželo na pozadí), peníze nula (v rámci paušálu)
  • Nainstalovat si Linux na jiný počítač (nemůžu začít serverem) a základně si ho osahat ve volném čase, nakonec to byly občasné večery na domácím PC, jako základ postačilo cca 14 dní, náklady vlastní volný čas
  • Ukecat šéfa na koupi nového hardwaru, který měl být s Linuxem dle tabulek kompatibilní. Ukecal jsem, kompatibilní nebyl, dostal jsem nový počítač a můj původní se stal serverem. Velmi příjemná varianta, nicméně nedoporučuji zkoušet. Náklady shodné s jiným řešením, nějaký hardware se koupit musí.
  • Nainstalovat Linux (hodina práce, pohoda)
  • Nakonfigurovat linuxový file server Samba, jiná filozofie (montování jednotek, práva...) mě přivádí k zoufalství, nakonec celý den ani ne tak práce jako přemýšlení "co jsem zase nastavil blbě". O časové změně již nastavených práv se mi i zdálo...
  • Nakonfigurovat PrintServer, práce pro silné povahy, smířil jsem se s tím. Tohle je slabé místo Linuxu pro laiky jako jsem já, zlatý Novell, případně síťový PrintServer.
    Uvedené proběhlo někdy v lednu loňského roku, od té doby jsem na server nesáhnul a ani o něm nevím, občas na něj mrknu pomocí konzole a vzdálené správy z Windows, to je vše. No a jednou za půl roku ho vyfoukám kompresorem od prachu a jinak čas od času zkontroluji větráky.
    Co tím chci naznačit ? Že pokud se najde v malé firmě technicky zaměřený člověk, je instalace a provozování linuxového firemního serveru opravdu zadarmo, až na počáteční investici v oblasti vědomostí a času. Shodný software od MS by vyšel na cca 30.000 Kč. Když jsme volili účetní a skladový software, obě uvažované varianty byly pod Linuxem funkční, takže pohoda.
    Linux na stolním PC je otázka jiná. S laskavým úsměvem jsem si přečetl řadu tezí o náhradě řady programů jejich open variantou. Jenže tady se musím chtě nechtě přidat na stranu odpůrců. Sakra záleží na tom, co třeba v onom neoblíbeném Office používáte. Mohu poskytnout řadu zcela banálních firemních dokumentů, které se v open softwarech zcela rozpadají, včetně našeho českého Suite602. Máme koupeno pár (legálních) programů, které umím používat a používám je, leč jejich linuxovské varianty neexistují (Corel, PhotoShop, Acrobat...). Mám na mysli ovládání plně kompatibilní varianty, nikoliv poučky z diskusí typu "Nauč se Gimp". Ano, je zadarmo, ale já se nechci učit další program, když většina uživatelů jede pod Windows a programy pod ně mám zcela oficiálně a nemohu je vyřadit. Navíc pár lidí ve firmě pojede pod woknama dál, už jen pro zachování kompatibility směrem dovnitř/ven (sekretářka), případně pro vlastní klid (notebook majitele firmy).
    A to je to neřešitelné dilema bohužel v neprospěch Linuxu. Já bych totiž tu opravdovou konkurenci Microsoftu přál. Linux je zatím alternativou pro znalejší, ale opravdovou konkurencí zcela jistě není.
Vtip na pátek (Došlá pošta), 28. 5.

Na gynekologickém křesle leží dáma, doktor vrtí hlavou: "Bruntál, to je jasné, zajdu pro kolegu." Kolega se podívá: "Typický bruntál, to by měl vidět primář." Primář pokývá hlavou: "Ano, ano, je to bruntál, to se často nevidí..."
    Pacientka se při odchodu odváží zeptat: "Pane doktore, co to znamená... co je to bruntál?"
    "Inu, jak bych vám to nejlépe řekl... znáte město Bruntál?" "???" "To je strašná díra..."
GD
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2006: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání