Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
Poslanecké trubky (Téma), 30. 12.

Naši poslanci jsou prostě trubky, nedá se to jinak nazvat. Kdo ani po letech poslancování není s to stisknout správné hlasovací tlačítko, ať jde do háje. Před staletími učili nováčky na vojně, kteří začasto byli z vesnice a mdlý rozum jim bránil pochopit "levá, pravá", pochodovat tak, že jim dali do jedné ruky seno, do druhé slámu - tedy věci důvěrně známé - a bylo to: "seno, sláma" jim šlo. Já bych u sena a slámy zůstal i dnes.
Halada štědrovečerní (Glosa), 30. 12.

Obzvláštní předvánoční hovadnost se povedla jinak "normálnímu" A. Haladovi. V Reflexu 51/52 hodnotí pojetí Vánoc u nás a píše: "Vyvolávat ducha křesťanského svátku v zemi, jež je snad nejateistější v Evropě, kde dost těžko. Upřímná radost z narození Ježíše K. je nám Čechům cizí. Prostě se dávají dárky pod stromeček a basta. O to víc se ale snažíme vánoce vyvolat prostřednictvím umělé výzdoby...".
    Takovou sračku mohl zplodit jen tupan. Nevím, jestli jsme "snad nejateistější", nevím, jak se to měří. Počtem věřících, mírou síly jejich víry? Co mě vytočilo, je poznámka o nás Češích, jimž je něco - v tomto případě "upřímná" radost z narození JK - cizí. Co je Haladovi a jemu podobným kazišukům po tom, jakou radost mají či nemají jiní? Samozřejmě že nejde o projev radosti, a už vůbec je nesmyslný atribut upřímnosti. Ví Halada něco o zvycích, tradicích a jiných "iracionálních" společenských projevech? Ano, dávají se dárky pod stromeček, mohly by se dávat jindy, nemusely by se dávat nikdy. Líbat přítelkyni/přítele při setkání a loučení je taky formalita, intimností si můžeme přece užít jindy víc a protože se vidíme prakticky denně, ta radost ze setkání taky není vždycky upřímná. A ruku na srdce, pane Halado, jste si jistý, že opravdu máte radost z v podstatě rutinního setkání a formální pusy?
    Komercializace Vánoc je skutečnost, která se nám líbit nemusí, ale s ohledem na to, že prakticky celý dnešní život s komercí stojí a padá, je tato kritika jalová a hlavně: není to záležitost ateistických Čechů. Jsou snad Vánoce - a nejen Vánoce, ale jakýkoli svátek včetně ateistických oslav vzniku státu aj. - jinde ve světě jiné? Věcně vzato je každá výzdoba umělá, nevím nic o přírodních, volně rostoucích vyzdobených stromcích, ozdobách a betlémech.
    Sloupek A. Halady má název "střízlivý". Obávám se, že střízlivá nebyla ani ta opice, kterou - soudě podle výsledku - Halada musel mít.
Trojité M/3 (Cestopis), 30. 12.

Dobrodruh, cestovatel a publicista PD zvaný Luke vyrazil tentokrát do zemí začínajících písmenem M: Maroko, Meuretánie a Mali. Nebude-li unesen či oloupen, bude příležitostně psát o tom, co zažil.
(17. 12. 2003)
Jak jsem se málem stal námořníkem 2
    Následně jsem se dozvěděl, že s ním můžu jet na lodi s nosností 30.000 tun do Mauretánie. To se neodmítá! Další schůzka byla stanovena na pět odpoledne - seznámení s kapitánem. Přišel jsem se Stevenem, Irem, který chtěl loď také využít a představil se tím, že se zeptal, jestli mají Češi vlastní jazyk, nebo mluvíme německy.
    Jednání s kapitánem bylo rychlé. 1200 dirhamů (cca 120 USD) na pojištění a dostanu námořnickou kartu. Na lodi budu každý den uklízet za 10 dolarů a do Mauretánie se pluje 5 dní. Tudíž 1200 dirhamů by se vrátilo. Začal jsem být podezřívavý - to jde tak SNADNO? Napsal jsem panu kapitánovi falešné jméno (Pavel Špidla) a řekl, že potřebuji den na rozmyšlenou. To se jim nelíbilo. Tanga, totiž ta loď, že vyplouvá pozítří. Následovala halda těžko srozumitelných námořnických historek a několik třetinek piva. Pak už byla konverzace v loji.
    Opustili jsme arabského Johnny Deppa a odkráčeli domů za pomocí Stevenova GPS. To je vám boží věc! Uložíte si pozici hostelu a ve vysokém stupni ožralosti ho vždy najdete podle šipky na displeji! Probrali jsme Azize a kapitána a došli k závěru, že zřejmě jde o podvodníky. Nu, tak to chodí. Ale chybělo málo a BYL JSEM NÁMOŘNÍKEM! Sice falešným, ale která z českých středokontinentálních suchozemských krys by to poznala?
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2006: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved		 :: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání