Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
I bez diakritiky... (Došlá pošta), 26. 12.

Krajani a druzi moji,
    ach, smutno mi je, trudno, neveselo, chmurami jsem zavalen, hanbou jsem zdrcen a jest mi za co pykat. Maje na mysli jen dobro, bez rozmyslu jsem vnesl do jazyka velkou lotrovinu, a tak zavinil historickou nehodu. Dlouho se to tutlalo, teprve tato epocha celou moji vinu naplno vyjevila. Uznal jsem to a kaji se. V troufalosti ducha, a usiluje pouze o to, aby bylo lze rychleji rozmluvy, ano i knihy, skripta a lejstra zapisovati, jsem vymyslel potrhlou a krutou fintu. Brkem z husy jsem litery a, c, d, e, i, n, o, r, s, r, u, y, z pobodal a zle poranil.
    "Je to jako bobky od much, co si nad linkami v letu ulevily, fuj!" podotkli k diakritice kritici z univerzity, ledva ohrnuli nos.
    Tehdy se lid proti tomu moc neohrazoval, ale myslel si svoji a brblal: "Pche, zase jeden trouba, aby se zviditelnil, navrhl reformu. Ale co bychom s panstvem vedli spor. Zase holt dali shora befelem akademickou stolici nedoukovi a my si to odneseme. Aby ho kat spral!"
    A tak se tak najednou psalo. Co jsem to provedl! Jejda, to jsem tomu dál, to jsem to zpackal! Zaujat plky z kazatelny, do toho doby shon, bez koncepce, bez projektu, nedbaje na dopady, zavrhl jsem kompatibilitu s latinskou abecedou. Byl to ode mne omyl, hloupost a nedbalost.
    Omluvou mi snad je jen neznalost toho, kudy se pokrok v budoucnu bude pohybovat. Nemaje potuchy, co jednou bude znamenat ASCII, znesnadnil jsem vlasti vstup do Evropy a zatarasil pohodlnou cestu do e-mailu i do Internetu. Za ten skutek by informatici i po letech dozajista souhlasili s onou klatbou, kterou na mou hlavu uvalil koncil v Kostnici, a nejeden znalec by bezpochyby na hranici i poleno donesl.
    Ouha, ale co dnes poradit vlastenci, chce-li cosi kamsi poslat a je nucen oholit znaky o diakritiku, a pochroumat tak jazyk, jindy pln kouzla a vtipu?
    Dumal jsem tuze dlouho, zda mohu malinko napravit, co jsem v minulosti zpackal, a lze-li vyklouznout z pasti diakritiky.
    A ejhle - z toho kruhu se vymanit lze! Vynech, zanedbej, obejdi, rovnou do pekel uvrhni ta slova, co jsem zbabral, a spisuje cos, vol jen ta, co zbyla mnou netknuta! Neboj se a nelekej, je jich kupodivu spousta! Vylov si je z mozku, vychytej z knih, vyber si je v proudu slov na ulici, na rynku i v pajzlu, i tam v rozhlase, naslouchej, po libosti se slovy si hrej, ale dbej, abys nemluvil a nepsal jako robot, co nikdy nenabyl ducha a citu! S rozmyslem a odvahou cpi ta slova na listy, do stroje i do e-mailu!
    Linkami, pery a editory lehce prolezou a neoloupeny o smysl donesou vzkazy kamkoli bez vady a kazu. Pak bude na odiv, co za kejkle tenhle jazyk dovede - a o tom je samosebou i tento list. Jeho obmyslnou podstatu jste dozajista hnedlinko zkraje prokoukli, nebo snad ne?
    S pozdravem, pokorou a notnou omluvou
Mistr Jan
Body v prostoru (Vánoce), 26. 12.

Dnes byl den pravidelných setkání v Rybce, je posunutý na zítřek. Nedá mi to však, bych nevzpomněl na minulou debatu. RR se tázal přítomných, kolik bodů je potřeba pro popis tři bodů v prostoru, a přitom zdůraznil, že neexistují souřadnice. Takto formulovaná otázka je výsledkem mnoha úvah přítomných, protože jeho otázka zněla mnohem chaotičtěji. Nicméně tautologický dadaismus "kolik bodů je třeba pro popis bodů" tam bylo. Naštěstí dorazil JK, dosud značně orientován ve vysokoškolském učivu, a vysvětlil RR, že se ptá na kravinu, navíc nesmyslnou. Leč RR hájil ztracenou pozici stylem hráče, jenž nabízí remízu, maje jen krále proti třem dámám. Jak se ukázalo, na jakémsi webu se vedou diskuse o jakési scifi sáze, která se zabývá černými a červími dírami. Spor se vede, kolik je potřeba bodů pro popis... čehosi týkající se oné díry. Je to něco jako když si dospělí hrají na Indiány ne jenom jednou za rok, ale žijí tak celý rok. Prostě jsou to laikové, kteří zručně operují s pojmy, jimž rozumí 50 lidí na světě, kosmologii a kvantovou fyziku mají v malíčku a teorii strun by mohli přednášet z fleku.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2006: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání