Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
|
Hlavní stránka
Co se děje Ze společnosti Archiv vydání Vrba, Fórum | |
|
|
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení. Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne. |
 |
|
|
Vánoční spamy
(Téma),
22. 12.
Emailová "kultura" se značně podepisuje na kontaktech mezi lidmi, pozitivně i negativně. Jako každý rok i letos jsem dostal řadu přání, k Vánocům od lidí blízkých, známých, povědomých i úplně neznámých. Pominu-li pracovní vánoční maily, patřící k jakémusi firemnímu folklóru, zbývá pořád velká většina přání nevyžádaných. Nic proti ničemu, ale než mě odsoudíte jako cynika, zkuste pochopit, oč mi jde. Textové osobní přání - no dobrá, pokrok nezastavíš. Spam s obrázkem, neřkuli s linkem na obrázek, kde je vidět, že dotyčný sesypal dohromady několik mailing listů, nezlobte se, to není žádné přání. To je projev lenosti, nulového úsilí. Přeje vám někdo, kdo by pohlednici neposlal, telefon nezvedl a nezavolal. Takhle ryc pic a má to odbyté. To už je mi milejší někoho náhodně potkat a popřát si. Těm, kterým nepopřeju, přirozeně také většinou klidné Vánoce přeju, ale pro sebe, v duchu. Pokud někomu nepopřeju, neznamená to, že si na něj nevzpomenu. Stejně tak si vzpomenu na blízké zemřelé, aniž bych to deklaroval návštěvou hrobu na Dušičky. Tohle berte, kdo chcete, jako vánoční přání.
Ohlédnutí
(A týden uplynul),
22. 12.
Titulek a podtitulek týdne: "Živý nebo umělý stromek? Boj je vyrovnaný" "Opravdové stromky mají raději bohatší lidé. Stromek
nezdobí hlavně voliči komunistů" (MFD 20. 12. 2003 - v článku je
uvedeno, že živý - řezaný nebo v květináči - má 50 %, umělý 37 %, to je
opravdu "vyrovnané"; lidé z nižším vzděláním prý šetří přírodu, neb si
častěji kupují umělé: umělý stromek má přitom asi 10x větší požadavky na
zdroje, o zátěži přírody při likvidaci nemluvě; pokud jde o komunisty,
je to tam přilepeno naprosto neorganicky - Goebbels by měl radost)
* Jásot Iráčanů nad dopadením
Dost bylo grogu
(Editorial),
22. 12.
Pondělí. Strávil jsem večer děláním pořádku v účtenkách. Třídil jsem 
je za osm let zpět, nepovolil jsem, mám to za sebou. Pak jsem si pustil
Kingův horor Carrie 2. Bylo to celkem slušné, vtipně navázané na první
díl. Zajímavá byla zápletka: parta středoškoláků se bavila tím, že sváděli
dívky, panny, bodoval jejich kvality, a pak je opustili s tím, že jim všechno
řekli.
Úterý. Sešli jsme se bez zaneprázdněného ON s MV, PK a KŠ v Kávovarně. Potkal jsem tam známé muzikanty a dostal volné lístky na koncert "Mekyho Žbirky". Přiznám se, že mi marketinkové použití jeho přezdívky moc nesedí, protože Miro bohatě stačí: ještě tak Miro "Meky". Je to jako bych vystupoval jeko Gentleman Straka, brr. V Lucerně bylo neuvěřitelně nabito, kouř se valil v ústrety, řada stojících lidí ani neviděla. Pořadatelé chamtivě prodali o několik set lístků víc. Socialismus obsluhy bufetů je neuvěřitelný, zejména přihlédneme-li k cenám. Bezostyšně nabízejí na nápojovém lístku něco, co z lenosti a pohodlnosti neprodávají. při prodeji, nabízejí něco, co neprodávají, prý by jim to zůstalo. Pobyli jsme půl hodiny a odešli. Středa. Druhý běh VGG byl opět hojně navštíven, maximum bylo někde mezi 20 a 25. Přišli většinou jiní než v neděli, což naplnilo smysl těchto brutálních pochodů. Tentokrát jsme zastavovali také u jednoho stánku, kde nabízeli opékané jitrnice a jelítka, jak vidět, chutnalo mi. Vyzkoušel jsem také sršána, horkou medovinu (1 dcl) s vodkou (0,05 dcl). Proti bubnům je to slabší. Rozhodl jsem se operativně uspořádat ještě jeden běh VGG, a to v sobotu. Skončili jsme v hospodě U Zpěváčků, u toho kanadského výčepního. Je to opravdu milý a flexibilní podnik. 
Čtvrtek. U Rybky se nám RR pokoušel věšet bulíky na nos tvrzením, že běžná obrazová frekvence televizní obrazovky je 60 Hz, nikoli 50. Jemně jsem se ho snažil přesvědčit o omylu upozorněním, že je to určitě 60 už proto, že obrazovky s dvojnásobnou frekvencí mají 100 Hz. Nechtěl to pochopit. Víkend. V pátek jsem už byl notně zmožený, tak jsem před večerním mejdanem, zajel domů se trochu prospat, taky s ohledem na sobotní VGG. Usnul jsem v metru na Křižíkově a probudil se na Hůrce s meziprobuzením u Anděla. Sobotní VGG navštívilo asi deset lidí, opět většinou jiní. Letos však nepřišlo dost tradičních návštěvníků ani těch, kdo účast přislíbili a kvůli kterým jsem také třetí běh pořádal a které bych rád viděl - NK, JH, MK, Dr.Pr., JWP, JD, VV, JW, IO a další. Tak snad za rok. Uvažuje se opět o letní alternativě, která však nebude chodicí, to bychom špatně dopadli. Možná by za to stála akce s pracovním názvem Vezmi s sebou: že by každý přinesl to, co rád pije, a poseděli jsme někde na trávě v parku, dokud se to nevypije. Dnes není problém s chlazením, takže by to mohlo dopadnout zajímavě. Ale grogu a svařáku mám letos už plné zuby. V neděli jsem šel nakoupit. Pořád slyšíme, jak směřujeme ke globalizační společnosti, proto nechápu, proč nelze v zimě koupit pálivé papriky, zato nepálivé ano. Prý pálivé jsou jenom v létě - pěstují se snad jinak? Nabídka hyper- a jiných marketů co do ovoce a zeleniny je taky bídná. Vracíme se se do socialistických dob: často nanejvýš dvoje jablka, pomeranče, saláty atd. Přitom kvalita bídná, nahnilé, otlačené.
Češi roku
(Meditorial),
22. 12.
JXD kriticky komentuje lidovecké "3x a dost", nyní modifikované o kumulování trestných bodů za přestupky, aby se ve výsledku proti pachatelům drobných trestných činů mohla ta suma vytáhnout. Leč jeho protinávrh - akceptování násilí proti zlodějům jako legitimní prostředek, bez ohledu na zdravotní dopady na ně - je ještě horší. Násilnické policejní povahy by měly pré. Vůči všem. Klausovo rozhodnutí používat jako prezidentská vozidla škodovku sklidila kritiku, kromě jiného, od člověka k tomu nanejvýš povolaného: Václava Havla, jeho předchůdce. Jenom hluboce uražená ješitnost je schopna prohlásit, že škodovka je stejně Volkswagen. Kupodivu se Klause zastaljeho niterný odpůrce M. Komárek (MFD 17. 12. 2003). Mladá fronta vybrala pět "Čechů roku 2003". V. Klaus, modelka P. Němcová, fotbalista P. Nedvěd, pěvkyně M. Kožená a literát J. Grůša. Pominu-li nesmyslnost těchto výběrů a diskriminaci neČechů danou debilním názvem ankety, je Nedvěd a zejména Němcová opravdu potěšující. Narodit se s pěkným ksichtem a postavou, to je opravdu zásluha. Američané naštvaní tím, že nevyhráli výběrové řízení na stíhačky, požadovali poměrně neomaleně obnovení či změnu rozhodnutí - i velmoc má své dny. E. Mandler si myslí, že přednost měly dostat americké F16, ne snad proto, že by bylo lepší, ale že bychom dali najevo, kdo je náš spojenec. Gripeny výběrovou soutěž na stíhačky vyrály - otázkou je, jestli by nebylo lepší stíhačky úplně zrušit. Konkursní správce zkolabovaného H-Systemu hodlá těm, kdo si domy dostavěli sami, a to za dvojnásobek původní částky, a de facto za vlastní peníze, jejich majetek zabavit. Ohání se tím, že jeho povinností je uspokojit věřitele. To jistě ano, ale okradením jiných?
Zprávy z Indonézie 6
(Cestopis),
22. 12.
Bohdanina muže vyslala pražská univerzita na téměř roční misi na Institut of Technology Bandung na indonézské Jávě. Ramadán Když počátkem listopadu začal muslimský postní měsíc ramadán, přineslo to významné zásahy i do života nás pohanských psů. Všechny čtyři mešity v našem sousedství zesílily reproduktory na maximum, takže nám každé ráno ve 4:00 přerušilo asi na hodinu spánek burácející volání k modlitbě a recitace textů z Koránu. Během dne se pak z mešit kromě hlasu muezzina linulo další vysílání jako přednes dlouhých litanií náboženských textů, dětský zpěv, anebo prostě hráli stále dokola hudební hit letošního ramadánu pěný slavnými rockery s doprovodem dívčího muslimského pěveckého sboru. Začal půst, z ulic zmizely všechny warungy (stánky) a pojízdné kredence kaki lima. Muslim nesmí jíst, kouřit a dokonce ani pít od úsvitu až do soumraku, což je tady přesně chvíle zhruba deset minut před šestou večer. Tou dobou již na ulici vyrostlo warungů jak hub po dešti. Po celodenním strádání se již po páté vypravují tisíce lidí do ulic a číhají na chvíli, kdy konečně budou moci vložit sousto do úst. Nastává zmatek a radostné veselí. U stánku se smaženými kuřaty dostanete speciální ramadánový bonus - dva kuřecí pařátky zdarma! Také McDonnald's se navečer náhle zaplnil. Zákazníci si nosí plné tácy ke stolům, usadí se a čekají. Na televizi u stropu běží videoklipy. Někteří lidé občas kouknou na hodinky. Ve skupinkách probíhá lehká konverzace nebo hladové ticho. Náhle je hudební produkce přerušena záběry na modlící se muslimy a zpěvem. Za pár minut šest. Zašustí papírové sáčky a všichni se rázem pustí do dvojitých hranolek a velkých coca-col. Se začátkem půstu přišlo do Bandungu nebývale horké slunečné počasí, takže své muslimské kolegy lituji. K ramadánu jsem se i přes přátelské výzvy nepřipojila. Jednak už jsem kdysi získala Orlí pero za 24hodinovou hladovku, jednak nechci riskovat zdraví tím, že svůj ještě ne zcela aklimatizovaný organismus ponechám nějakých 14 hodin bez vody. To podle mě Mohamed moc dobře nevymyslel. Pročistit si organismus půstem je rozhodně občas blahodárné. Ale odepřít mu tekutiny? Však také sklenice přeslazeného čaje je to první, co letušky servírují cestujícím na palubě letadla s časem odletu 17:55. Roznášejí čaj dokonce ještě během startu, kdy svítí červená výstraha, že máte mít zapnuté pásy. Po dlouhém čekání na letišti jsme žízniví, a proto se taky dožadujeme pití, jež nám letuška sama nenabídla. "Vy taky držíte půst?" zeptá se překvapeně, "nejdřív dostanou ti, co drží ramadán." K nám se vrátí až za deset minut a dá nám obyčejnou vodu. Oslabení organismu v důsledku měsíčního půstu se dá i politicky využít. Thajský premiér se jím nezdráhal vysvětlit strašlivou smrt desítek muslimů zajatých při nepokojích na jihu země, kteří zemřeli při následném několikahodinovém policejním transportu v přeplněných nákladních vozech. Premiér použil argument fyzického vyčerpání i přesto, že některé oběti byly zadušeny nebo měly zlomený vaz, jak ukázala pitva. Během ramadánu pro nás nebyl problémem jen náhlý nedostatek míst, kde se dá přes den koupit jídlo, ale také nedostatek míst, kde se může člověk skrýt a najíst se. Je totiž považováno za vrcholně neslušné, když nemuslimové během ramadánu něco konzumují na veřejnosti. A tak s sebou sice občas mám v batohu místní housku roti plněnou oblíbenou trojkombinací banán-čokoláda-sýr, ale prostě se do ní během dne nemám kde zakousnout. Tudíž držím půst s ostatními. Ve školním kabinetu mi kolegyně nabízejí banány. Zdráhám se, i když se mi na ně sbíhá chuť. Vysvětluji, že nemám dobrý pocit, když mám jíst, zatímco ostatní čeká ještě půl dne hladovění. "Ale klidně si vezmi, mně to nevadí, protože vím, že když dodržím půst, dopadne to se mnou mnohem líp než s tebou," nabízí mi nevinně Euis. Ta to teda umí podat! Banán, po němž jsem už už chtěla sáhnout, nechávám ležet na talíři. Ramadán je pro muslimy především měsícem rodinných setkání. Příbuzní roztroušení po celé Indonésii se navracejí do svých domovů. A kdo nejede za rodinou, jede na Bali. Proto jsou už koncem září vyprodány všechny jízdenky, místenky a letenky. Navíc jim podnikaví dopravci na tuto dobu roku nasazují nehorázné ceny. Letenka z Jakarty na Bali je k dostání jen za 600.000 rupií, ačkoli jindy lze letět i za 258.000. Největším svátkem ramadánu je Idul Fitri - konec půstu. Tomuto dni předchází obdobné bláznění jako u nás na Vánoce. Celý ramadán probíhají v obchodních domech, u mešit i jen tak na ulici obrovské trhy, kde nakoupíte rozmanité zboží za výhodné ceny. Na samotný Idul Fitri se všichni již ráno obléknou do krásných nových šatů, jež si pořídili na ramadánových trzích, a s rozkoší konzumují spousty pokrmů a nápojů, jež si od tohoto dne zase budou moci dopřávat i přes den. Na rozdíl od českých Vánoc muslimové nedostávají žádné dárky. Celý den se chodí po návštěvách, přicházejí desítky vystrojených členů rozvětvené rodiny, sousedů, představitelů lokální komunity. Mešita zpívá, odevšad zní radostné přání "Selamat Idul Fitri!" Letošní ramadán a Idul Fitri roku 1425 muslimského kalendáře skončil. Zase se můžeme v klidu najíst u četných pouličních stánků a ranní volání mešity se nám daří zaspat. Nicméně v obchodech již začaly přípravy na Vánoce. O předvánočním běsnění v křesťanském Manadu se už píše i v novinách. Ale i v muslimském Bandungu se v obchodním domě na místě, kde před měsícem probíhal ramadánový trh, vyrojili plyšoví sobi a červenozelená prostírání. Včera jsem, mám pocit, odkudsi zaslechla "Jingle bells, jingle bells". Bohdana Rambousková, bohdana_r@yahoo.com
Mužský manifest
(Došlá pošta),
22. 12.
Ženo! Jestliže si myslíš, že jsi tlustá, možná je to pravda. Neptej se mě na to, stejně ti na to neodpovím. Jestliže něco chceš, stačí to říct. Upřesněme si jednu věc: jsme jednoduší. Nerozumíme jemným nepřímým žádostem. Na nás neplatí žádost nepřímo přímá. Žádost viditelně nepřímá také ne. Říkej věci tak, jak jsou. Jestliže se ptáš na něco, na co neočekáváš odpověď, nediv se, když dostaneš odpověď, která se ti nebude líbit. Jsme JEDNODUŠÍ. Když tě požádám, abys mi podala chleba, nechci tím rozhodně říct nic jiného. Nechci ti vyčítat, že není na stole. Není v tom nic skrytého ani vyčítavého, jsme vážně jednoduší. Jsme JEDNODUŠÍ. Není k ničemu se mě ptát, na co myslím, v 96, 5% případů je to sex. A nejsme posedlí sexem, jenom je to něco, co se nám nejvíc líbí, bohužel. Jsme JEDNODUŠÍ. Někdy na tebe nemyslím. Není to nic vážného. Prosím, zvykni si na to. Neptej se na co myslím, pokud nejsi připravena mluvit o věcech, jako je politika, ekonomika, fotbal nebo sportovní auta. Neděle = jídlo = kamarádi = fotbal u televize. Je to jako úplněk nebo příliv a odliv, je to nevyhnutelné. Nakupování není zábavné a nikdy to pro mne zábavné nebude. Když někam půjdeme, jakékoliv šaty, které si na sebe vezmeš, ti budou perfektně sedět. Tím si buď si jistá. Máš dostatek oblečení. Máš hodně bot. Plakat je v takovém případě vydírání. Většina mužů má tři páry bot. Trvám na tom, jsme JEDNODUŠÍ. Co tě vede k tomu, že ti mohu pomoci při rozhodování, který z tvých třiceti párů se ti nejvíce hodí? Jednoduché odpovědi jako ANO nebo NE jsou pro nás vynikající. Ať už byla otázka jakákoliv. Jestliže máš nějaký problém, nechoď s ním za mnou, pokud nechceš pomoci s řešením. Nechtěj po mně, abych se s tebou nad ním trápil jako tvoje kamarádky. Bolest hlavy, která trvá 17 měsíců, není bolest hlavy. Dojdi si k doktorovi. Jestliže ti řeknu něco, co by mohlo být dvojsmyslné a jedno z toho by ti ubližovalo, tak jsem určitě chtěl říct to druhé. KAŽDÝ muž vidí jen 16 barev. A tak švestka je ovoce, ne barva. A co je to za blbou barvu fuchsiová? A ještě hůř, jak se to svinstvo vlastně píše? Pivo se nám líbí zrovna tak, jako vám kabelky. Když se tě zeptám, co se děje a ty odpovíš, že nic, věřím ti, a chovám se tak, jako by vše bylo v pořádku. Neptej se mě, jestli tě mám rád. Buď si jistá, že kdyby tomu tak nebylo, tak s tebou nejsem. Základní pravidlo, budeš-li někdy na pochybách, co se nás týká: udělej to nejjednodušší. Jsme opravdu jednoduší. Modlitba pro ženy...
GD
|
| |
| |
| |
| Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i Copyright (C) 1998-2006: Ivan Straka, Tom Vild All Rights Reserved |
:: Home :: Ze společnosti :: Co se děje :: Vrba :: Fórum :: Archiv vydání |
Husejna se nelišil od jásotu těchže před měsícem, když sestřelili americký
vrtulník - někdo ten jásot opravdu bere vážně? * Je nesmysl odůvodňovat
zvýšený počet nehod na počátku zimního období tím, že řidiči nepřezuli
letní gumy za zimní - před lety byly zimní pneumatiky v naprosté menšině
a nehod bylo míň. * Ministerstvo zdraví prohrálo spor o zbavení mlčenlivosti:
soud mu to zakázal - po případu Liznera tu máme další spravedlnost. * Bush
prohrál spor s Federálním odvolacím soudem, který nařídil, že zajatí teroristé
na Guantanámu mají nárok na právní status a pomoc. * Poslanci nečekaně
propustili do druhého čtení návrh zákona o odškodnění obětí sovětské invaze
z roku 1968 - tak to snad dopadne dobře. * Exprezident Havel chtěl u Hradu
postavit "eurovesničku" zachycující podoby Unie a Hrad to odmítl, což M.
Zvěřinovi posloužil k osočení Klause, že "dělá vše, aby se od toho minulého
odlišil". * Starosti s klesající populací jsou směšné - zvěsti o vymírání
slyším už desítky let a pořád nic. *
