Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
|
Hlavní stránka
Co se děje Ze společnosti Archiv vydání Vrba, Fórum | |
|
|
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení. Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne. |
 |
|
|
Právo a spravedlnost
(Poznámka),
18. 12.
Škodolibý podiv nad tím, že kdysi mocný Husejn je zanedbaný a schovává se v zemljance, když má tolik paláců, je vhodný akorát do socialistických čítanek. Po devíti měsících vypadá jako každý a schovávat se v paláci - takovou pitomost nemá cenu ani komentovat. Pokud jde o jeho osud: popravit bez soudu je jediná možnost. Jinak půjde pouze o mediálně populistickou taškařici, v níž se právo akorát umaže. Je více než zřejmé, že soud ho odsoudí k smrti - takže se nemusí konat, protahování z něj modlu a odsoudí ho za zneužití pravomocí veřejného činitele. Spravedlnost a právo nejsou ani zdaleka totéž. Je to podobné jako se zákazem KSČ po roce 1989: kdyby ji zakázali v sametovém kvasu a komunistickým funkcionářům působení ve veřejnoprávních a státních službách, byl by klid. Nebylo by to sice po právu, ale bylo by to spravedlivé. Teď nemáme ani jedno.
Nesnesitelná lehkost důchodu
(Glosa),
18. 12.
Po zkušenostech s ohlasy na připravovaný seznam "luxusních" věcí, které nebudou smět vlastnit žadatelé v nouzi o sociální dávky, jsem si uvědomil, jak přímočaře sobecké je uvažování těch, kdo s takovými postupy nadšeně souhlasí. Je jím "netýká se mně, souhlasím s tím", popřípadě "to se mi nemůže stát, souhlasím s tím". Nečekal jsem, že tolik lidí považuje ocitnutí se ve stavu nouze za projev neschopnosti, neodpovědnosti a neprozíravosti dotyčného se takové situaci vyhnout. Jedině odsud pramení jejich až záštipný souhlas, který jim znemožňuje aspoň elementárně racionálně uvažovat, jestli opravdu prodejem věcí nezbytných vůbec něco získají. Sociální pomoc přece nemá představovat úřední ponížení. Při diskusích na téma výše důchodů jsem zaznamenal totéž: pro mnohé je důchod tak daleko, že o něm nijak neuvažují z hlediska praktického dopadu na svou životní úroveň v době, kdy mladická chůze a ocelové zdraví bude dávno v háji. Z opravdu kvalifikovaných argumentů, že důchodová almužna je postačující, vyjímám: * důchodci přece mají menší výdaje: nepotřebují peníze na dopravu do práce (zřejmě mají sedět doma na zadku), nepotřebují peníze na oblek (asi mají chodit v teplákách, nemluvě o tom, že zdaleka ne všichni oblek pro práci potřebují)Vize, že za pracovní život si člověk naspoří tolik, aby den po odchodu do důchodu, kdy v něm evidentně žádné nevratné biologické změny nenastanou, takže jeho potřeby a zvyklosti zůstanou nezměněny, měl k dispozici stejnou životní úroveň, jsou více než utopické. Představy takových budoucích důchodců si zaslouží, aby tito průkopníci skončili tak, jak to přejí jiným.
Zápisky marodovy 1
(Život),
18. 12.
Během pobytu v léčebném zařízení jsem si z nudy dělal poznámky a postřehy na téma nemocniční život. Šlo o to pobavit se trochu a popustit přitom uzdu fantazii - sami asi rychle poznáte, kde se prolíná realita s nadsázkou. Ať tak nebo tak, chcete-li si osvěžit vaše vlastní vzpomínky na pobyt ve špitále, stačí jen číst dál. O příjmovém oddělení Od mé poslední návštěvy se toho moc nezměnilo: otázky, které jsem před půl rokem vyplňoval písemně a kdosi je možná přepsal do počítače, jsem teď znovu vyplňoval písemně. No jedna změna by tu byla: na přijímacím formuláři se skvělo fungl nové razítko, alibisticky sdělující pacientům, že byli obeznámeni se zákazem kouření v areálu a s tím, že cenné věci je možno uschovat v nemocniční pokladně. Řečeno stručně "Nekuřte na hajzlících a bacha, krade se tu." Během přesunu na lůžkové oddělení pak s naraženou holení kostí zjišťuji, že na křižovatkách nemocničních chodbiček mají vozíky přednost nejenom zprava, ale také zleva a zepředu. Marod TB
Holandský deník 85
(Krajánek),
18. 12.
Lelystad Po náročném pátku a sobotě jsem toliko s RN vyrazil na vlastivědný výlet do Flevolandu. Dali jsme se osvědčenou cestou okolo Hoornu a skrz Enkhuizen a již od okruhu kolem Alkmaaru nás začaly znervózňovat zaslepené ukazatele na Hoorn, tu byly, tu nebyly, prostě podezřelé. Uprostřed Beemsterpolderu cesta skončila zátarasem a nezbylo, než se vydat na dobrodružné kličkování mezi statky. Chvíli jsme jeli po hrázi kanálu a domy kolem byly hluboko pod námi, pak jsme sjeli do topolové aleje a cesta rázem nabyla kvalit místní komunikace na českém venkově. Bílá dodávka nás vytlačila z děrovaného asfaltu na trávník a řidič nám potom zamával. Za Enkhuizenem se vyjíždí na hráz, která odděluje Ijsselmeer od Markenmeeru (ten se měl vysoušel, ale po roce 1968 narostl environmentální odpor a navíc se na poldery nikdo nechtěl stěhovat). Hned za stavidly Markenmeeru je umělý ostrov a na něm tunel pod průplavem - navidukt, dobrá připomínka toho, že jsem v zemi, kde skutečně poručili větru, dešti. Po několika kilometrech napříč vodní plání vjíždíme do Lelystadu a bravurně nacházíme parkoviště. Hned u něj je noblesní nákupní centrum Bataviastad - maketa pevnosti opatřená hradbami s děly, branami a domy, ve kterých jsou obchody, velice stylový obchoďák pod širým nebem. Pár kroků od brány je hlavní turistická atrakce, loděnice Bataviawerf a maketa lodi Batavia. Původní Batavia byla postavena v roce 1628, jako největší loď Východoindické společnosti a v titanickém duchu se hned na své první plavbě potopila vinou navigační chyby, po které nabořila do Austrálie. Valná většina posádky i cestujících se zachránila, ale jen co odjel kapitán s malým družstvem na Jávu pro pomoc, vypuklo povstáníčko hojně doprovázené masakry. Když pak připlula záchranná výprava a našla hromady mrtvol, promptně pověšela účastníky rebelie. Nakonec z toho byl největší bestseller 17. století. Maketu začal stavět W.Vos v roce 1985 a dokončil ji, za velké slávy a účasti královny Beatrix, v roce 1995. Nyní slouží jako turistická atrakce. Jsou-li na svých místech zřízenci s lezeckou technikou, mohou návštěvníci zdolat hlavní stěžeň až ke špičce. Dle libosti je pak možno zlézat vnitřní části lodi. Kromě všudypřítomné kolomazi a jiných konzervačních přípravků upozorňuji hlavně na možnost kdykoli se praštit do hlavy. Je to docela poučné. Už jenom vidět ten prostor, kde námořníci a pasažéři žili. Nejhůře na tom byli vojáci (lodě si s sebou vozily vojsko), na jejich palubě se nedalo postavit, je vysoká tak 1,30 m. Porůznu jsou v lodi tabulky s dobovými reáliemi. VOC (Holandská východoindická společnost) měla vlastní zákoník: Za zabití a zneužití, okamžité svázání, zatížení nohou, hození přes palubu; Vytažení nože v hádce, přibití nožem ke zdi - trest trval, dokud si ho odsouzený nedokázal vyndat; Za ostatní přestupky díra, kde nešlo sedět ani stát nebo žádný chleba/žádná voda. Kromě vlastní lodi je k vidění asi čtvrthodinový film (slušný), dílny a rozestavěný trup válečné lodi "De 7 provincien". Stavby začala v roce 1995 a příliš nepokročila, respektive už asi nepokračuje. Trámy jsou pokryté vrstvou zelených řas a dubové trámy složené kolem jsou chycené houbou. Staré koště už nemete a mladé lidi už neláká chodit o víkendech zdarma otročit s hoblíkem do loděnice. Součástí areálu je i muzeum podmořské archeologie. Místní mají originální recept: Moře ohradíme, vysušíme a pokračujeme jako v případě suchozemské archeologie. V jedné hale je obchodní loď potopená okolo roku 1620, jejíž torzo bylo nalezeno při stavbě příkopu kolem dálnice. Nic moc, prostě stará shnilá loď. Cestu k hlavnímu pavilónu NISA (Holandský ústav mořské archeologie) lemují kotvy v různém stádiu rozpadu, patrně nalezené na území Flevolandu. Nicméně sám pavilón NISA, o kterém průvodce tvrdí, že v něm budete mít nohy křížem, je zavřený. Kousek od Bataviawerfu je luxusní přístav pro velké plachetnice s luxusním vyvýšeným korzem. Plachetnice jsou taktéž luxusní, a i když nejsou, tak je jasné, že jsou. Další pamětihodností je Nieuwland Poldermuseum, muzeum poroučení moři, dešti, umístěné v plechovém válci naležato s prosklenými základnami. V ceně vstupenky je pro cizince obsáhlá brožura s výkladem, ježto popisky jsou jen holandsky. Třetí patro obsahuje obecná témata jako je voda, rybářství nebo využití vody. K tématu povodně jsou k vidění dvě smyčky s katastrofickými záběry, hudba na pozadí je stejná, jaká byla k tomuto tématu v Delta Expu. Patrně existuje oficiální hudba k záběrům z povodní. Druhé patro obsahuje detailní geologicko-archeologickou expozici. Proměny holandského území za posledních 6,000 let jsou neuvěřitelné! Nejvlhčí bylo 13. století, kdy vzniklo Zuider Zee a Nizozemsko prakticky zmizelo pod vodou. Archeologická expozice organicky přerůstá v expozici pokusů domorodců neutopit se. Okolo roku 500 př.n.l. začínají Frísové stavět terpy - umělé pahorky poskytující ochranu při povodních. V 11. a 12. století se menší terpy stavěly i kolem Zuider Zee. Pak se expozice archeologii vzdálí a dále se již věnuje jen hrázím a polderům. K vidění je spousta modelů (i s vodou), plastických map a projekcí. Zajímavé je obzvláště vyprávění muže, který pracoval jako "polderový stavitel". Byla to hnusná a těžká práce, dělníci žili u pracoviště, daleko od civilizace. Kameníci polderáři pohrdali a měli zvláštní kantýny i ubytovny. Polderáři byli organizováni jako Cikáni, smlouvu měl vajda a ten si hledal i najímal dělníky a platil je dle svého uvážení. Autentické jméno předáka jsem pochopitelně zapomněl. Poslední částí expozice je vývoz "holandské revoluce", alias světová působiště holandských poradců v regulování toků, stavění přehrad a hrází. V prvním patře je model vodního hospodářství pro školy. Po vyčerpávající mnohahodinové návštěvě jsme se vyrazili občerstvit do muzejní kavárny "Pionýr", kde jsme objednávkou: "Dvě piva, dvě kávy," zaskočili servírku. Cestou zpět jsem zabloudili, protože vidíme oba mizerně do dálky a nestihli jsme přečíst ukazatele. Poznatek z bloudění: Pokud chcete vidět, jak bydlí místní smetánka, projeďte se po setmění přes Spierdijk, De Goorn a Avenhorn, Middelbeemster také není špatný. Stránky: Bataviawerf. Stránka o holandské archeologii, obsahuje i část NISA, jen holandsky. Žádná zmínka proč jsou zavření, zda jsou zavření, zda mají speciální vchod.Nieuw Land Poldermuseum, zajímavá, stránka, anglicky jen úvodní informace, v holandské části fotky z muzea. Rada: Zavřít = Afsluiten. Nákupní středisko Batavia Stad. Provincie Flevoland. Jarek Kopeček, kopecek@fzu.cz
| |||||||||||||||||||
| |
| |
| |
| Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i Copyright (C) 1998-2006: Ivan Straka, Tom Vild All Rights Reserved |
:: Home :: Ze společnosti :: Co se děje :: Vrba :: Fórum :: Archiv vydání |
